278

Petru, vz -ů a Petr (3. dod.).

Petruš, e, m., vz Petr (3. dod.).

Petruška, y, f. = petržel. Slez. NZ. III.
195.

Petrův, vz Petr (3. dod.). — Petrova hůl,
oenothera biennis, rostl. Brt, D. II. 505. —
Petrův mlýn v Šumavě. Šml. I. 33.

Petrůvka, y, f., potok v Těšínsku. Pras.
Těš. 9.

Petružel v strč. léčení. Vz Zbrt. Pov. 62.

Petruželák, vz Propáska (3. dod.).

Petruželí, vz Petržel (3. dod.).

Petružleň, ě, f., vz Petržel (3. dod.).

Petržal, e, f., vz Petržel (3. dod.).

Petržalka, y, f. = petržel. Mor. Sš. P.
96.

Petržedle, e, f. = petržel, d vsuto. Brt.
D. II. 278.

Petržel, vz Petružel, Petrožal, Peiroželí,
Petržalka, Petroželí, Petržal, Petruželí, Pe-
truška, Petružleň, Petrželí, Petrželisko, Petr-
žedle (3. dod.). Má vlasy kudrnaté jako p.
Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Léčení jí.
Vz Vck. Val. I. 156.

Petrželák, u, m., druh révy. Brt. D. II.
410.

Petrželí, vz Petržel (3. dod.).

Petrželisko, a, n., vz Petržel (3. dod.),
Mtc. 1895. 346.

Petržeľník (Podluží), łoučník (Kelč), a,
m., emberiza miliaria, pták. Brt. D. II. 494.

Petúch, a, m. = Petr. Slov. Phľd. XII. 178.

Petula, y, m., vz předcház. Petr.

Petuna, y, m., vz předcház. Petr.

Petýlek, lku, m., vz Pekélko (3. dod.).

Petýlko, a, n., vz Pekélko (3. dod.).

Petýrek, rka, m., vz předcház Petr.

Pěvec. Pěvci činí reky a vynikající muže
nesmrtelnými. Vrch. Rol. XXXIV. 193. nn.

Pevno = pevně. P. vázati. Brt. D. I. 254.

Pevnostavha, y, f., fester Bau. Am. Orb.
22

Pevnotekutý. P. tělo. Ztk. 9. (3. vyd.),

Pevný = silný. Taký je p. jako z hnilého
sýra čakan. Phľd. XII. 56.

Pezd, gt. pzda, bzda, verb. bzdieti. Gb. H.
ml. I. 174., 321. Polib mě v p. Mst.

Pezinek, Pezinok, nka, m., míst. jm. na
Slov., z něm. Bösing a to z pův. slov. Bazín,
Bzín od bzu (bez, baza). Vz Phľd. XII. 179.,
427.

Pežgovský les u Šenova ve Frýdecku.
Věst, op. 1893. 11.

ph. Za pův. ph ie p (praslovanské). Vz Gb.
H. ml. I. 303.

Phloém, u, m., u rostl. Vz Čl. L. Jos. 14.
Phyllokladie, vz Kladodium (3. dod.),
ČI. L. Jos. 5.

Pcháč, pecháľ, e, chablák, bodlák, u, m.,
carduus. Brt, D. II. 501.

Pcháčí, vz Pcháľé.

Pcháľé = pcháčí, bodláčí. Brt. D. II. 501.,
Vck. Val. I. 157.

Pchání. P. v boku a j. Léčení ho. Vz Mtc.
XVIII. 205., 1893. 142., Vck. Val. I. 13?.

Pchyně. Pchyne = pôlky, angrešt. Slov.
Phľd. 1896. 157.

pi mění se v i. Vz Gb. H. ml. I. 418.
Piák m. piják, j odsuto. Zlin. Brt. D. I.
12., Dšk. Jihč. I. 46.

Piamo, a, n. Us. místy. Cern. Př. 75.
Piardžina, y, f. Čí nekopali tam rudu,
ačkolvek p-nu teraz nikde nevidno? Phľd.

1893. 482.

Piatok = pátek. Slov.

Piavice m. pijavice, j odsuto. Dšk. Jihč.

I. 46.

Picas, u, m. = cíp. V sev. vých. Čech.
Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495.

Píce, z pitja; koř. pit alere, krmiti, živiti.
Cf. Gb. H. ml. I. 72., 384.

Picí = pitný. P. med. Háj. Herb. 2. b.,
324. b.

Pícník. Aby takové p-ky, kteří by oves
n. seno prodávali. .. Čel. Pr. m. I. 164.

Pícnina, y, f., Futterpflanze, f. Nár. list.

1894. č, 321. odp.

Pičák, a, m. = kdo se zpěčuje, nestojí ve
slově. Dšk. Jihč. I. 21. Cf. Zpíčiti.

Pičkrdle, e, n. = kičkrdle, špaček se
dvěma špičkami. ČT. Tkč.

Pičulín, a, m. = zaniklá ves u Bystrice
n. P. na Mor. Mtc. 1895. 332.

Píď. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 54.,
107. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 20., 27.

Pie = píhy. Vz Píha. U Kojet. Brt. D.

II. 47.

Piesnětvorný. P. umění. 1487. Krok. 1895.
282.

Piesnotvor, a, m. = pěvec. AlxB. 205.

Piesnotvořec, řce, m. Krok. 1894. 285.

Piestik, u, m. = nožnice, nůžky. Phľd.
1894. 312.

Pigmentovaný. P. parasit quotidiany.
Vstnk. II. 555.

Píha. Léčení jich na Val. Vz Vck. Val.
I. 134.

Pihavka m. pijavka, j v h. Dšk. Jihč. I. 45.

Pihva, z stněm. figa, lat. ficus. Ž. wit.
Hab. 17.

Pich, a, m., vz předcház. Petr. — P. =
dřevo, jímž se míchá v kotlech povidly; hala-
partna (N. Město; na vých. Mor. pícha). Brt.
D. II. 862.

Pícha, y, f., vz Pich. — P. = farra, obilí.
Cereři obětuješ pichu. 1487. Krok. 1896. 40.

Pichl, a, m., vz předcház. Petr.

Pichlan, a, m. = poštiváček. Dšk. Jihč.
I. 21.

Pijačka, y, f. = nápoj dobytku. Val.
Brt. D. II. 362.

Piják = klíště. Drží se toho jako p. Mor.
Ces. 1. V. 418.

Pijáky = borůvku. Bukovinka, Brt. D. II.
362.

Pijaný šalenému brat. Šariš. Phľd. 1895.
378.

Pijavka a pihavka (asi: pijav — piav —
pihav, tedy h hiatové). Gb. H. ml. I. 530.

Pijuivatý = pihovatý. Brt. I). II. 167.

Pikanka. S p-kami se obieráš (piklemi?).
Arch. XIV. 343.

Pikart, a, m. = nadávka Bratřím. Wtr.
Ziv. c. ľ. 51.

Pikartice, e, f. = žena pikartova. Wtr.
Živ. c. I. 58.

Pikartovati koho = pikartem nazývati.
Wtr. Ziv. c. I. 341.

Pikartský. Co naň p-ského víš ? Wtr. Živ.
c. I. 77.



	278

	Petru, vz -ů a Petr (3. dod.). Petruš, e, m., vz Petr (3. dod.). Petruška, y, f. = petržel. Slez. NZ. III. 195. Petrův, vz Petr (3. dod.). — Petrova hůl, oenothera biennis, rostl. Brt, D. II. 505. — Petrův mlýn v Šumavě. Šml. I. 33. Petrůvka, y, f., potok v Těšínsku. Pras. Těš. 9. Petružel v strč. léčení. Vz Zbrt. Pov. 62. Petruželák, vz Propáska (3. dod.). Petruželí, vz Petržel (3. dod.). Petružleň, ě, f., vz Petržel (3. dod.). Petržal, e, f., vz Petržel (3. dod.). Petržalka, y, f. = petržel. Mor. Sš. P. 96. Petržedle, e, f. = petržel, d vsuto. Brt. D. II. 278. Petržel, vz Petružel, Petrožal, Peiroželí, Petržalka, Petroželí, Petržal, Petruželí, Pe- truška, Petružleň, Petrželí, Petrželisko, Petr- žedle (3. dod.). Má vlasy kudrnaté jako p. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Léčení jí. Vz Vck. Val. I. 156. Petrželák, u, m., druh révy. Brt. D. II. 410. Petrželí, vz Petržel (3. dod.). Petrželisko, a, n., vz Petržel (3. dod.), Mtc. 1895. 346. Petržeľník (Podluží), łoučník (Kelč), a, m., emberiza miliaria, pták. Brt. D. II. 494. Petúch, a, m. = Petr. Slov. Phľd. XII. 178. Petula, y, m., vz předcház. Petr. Petuna, y, m., vz předcház. Petr. Petýlek, lku, m., vz Pekélko (3. dod.). Petýlko, a, n., vz Pekélko (3. dod.). Petýrek, rka, m., vz předcház Petr. Pěvec. Pěvci činí reky a vynikající muže nesmrtelnými. Vrch. Rol. XXXIV. 193. nn. Pevno = pevně. P. vázati. Brt. D. I. 254. Pevnostavha, y, f., fester Bau. Am. Orb. 22 Pevnotekutý. P. tělo. Ztk. 9. (3. vyd.), Pevný = silný. Taký je p. jako z hnilého sýra čakan. Phľd. XII. 56. Pezd, gt. pzda, bzda, verb. bzdieti. Gb. H. ml. I. 174., 321. Polib mě v p. Mst. Pezinek, Pezinok, nka, m., míst. jm. na Slov., z něm. Bösing a to z pův. slov. Bazín, Bzín od bzu (bez, baza). Vz Phľd. XII. 179., 427. Pežgovský les u Šenova ve Frýdecku. Věst, op. 1893. 11. ph. Za pův. ph ie p (praslovanské). Vz Gb. H. ml. I. 303. Phloém, u, m., u rostl. Vz Čl. L. Jos. 14. Phyllokladie, vz Kladodium (3. dod.), ČI. L. Jos. 5. Pcháč, pecháľ, e, chablák, bodlák, u, m., carduus. Brt, D. II. 501. Pcháčí, vz Pcháľé. Pcháľé = pcháčí, bodláčí. Brt. D. II. 501., Vck. Val. I. 157. Pchání. P. v boku a j. Léčení ho. Vz Mtc. XVIII. 205., 1893. 142., Vck. Val. I. 13?. Pchyně. Pchyne = pôlky, angrešt. Slov. Phľd. 1896. 157. pi mění se v i. Vz Gb. H. ml. I. 418. Piák m. piják, j odsuto. Zlin. Brt. D. I. 12., Dšk. Jihč. I. 46.	Piamo, a, n. Us. místy. Cern. Př. 75. Piardžina, y, f. Čí nekopali tam rudu, ačkolvek p-nu teraz nikde nevidno? Phľd. 1893. 482. Piatok = pátek. Slov. Piavice m. pijavice, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46. Picas, u, m. = cíp. V sev. vých. Čech. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495. Píce, z pitja; koř. pit alere, krmiti, živiti. Cf. Gb. H. ml. I. 72., 384. Picí = pitný. P. med. Háj. Herb. 2. b., 324. b. Pícník. Aby takové p-ky, kteří by oves n. seno prodávali. .. Čel. Pr. m. I. 164. Pícnina, y, f., Futterpflanze, f. Nár. list. 1894. č, 321. odp. Pičák, a, m. = kdo se zpěčuje, nestojí ve slově. Dšk. Jihč. I. 21. Cf. Zpíčiti. Pičkrdle, e, n. = kičkrdle, špaček se dvěma špičkami. ČT. Tkč. Pičulín, a, m. = zaniklá ves u Bystrice n. P. na Mor. Mtc. 1895. 332. Píď. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 54., 107. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 20., 27. Pie = píhy. Vz Píha. U Kojet. Brt. D. II. 47. Piesnětvorný. P. umění. 1487. Krok. 1895. 282. Piesnotvor, a, m. = pěvec. AlxB. 205. Piesnotvořec, řce, m. Krok. 1894. 285. Piestik, u, m. = nožnice, nůžky. Phľd. 1894. 312. Pigmentovaný. P. parasit quotidiany. Vstnk. II. 555. Píha. Léčení jich na Val. Vz Vck. Val. I. 134. Pihavka m. pijavka, j v h. Dšk. Jihč. I. 45. Pihva, z stněm. figa, lat. ficus. Ž. wit. Hab. 17. Pich, a, m., vz předcház. Petr. — P. = dřevo, jímž se míchá v kotlech povidly; hala- partna (N. Město; na vých. Mor. pícha). Brt. D. II. 862. Pícha, y, f., vz Pich. — P. = farra, obilí. Cereři obětuješ pichu. 1487. Krok. 1896. 40. Pichl, a, m., vz předcház. Petr. Pichlan, a, m. = poštiváček. Dšk. Jihč. I. 21. Pijačka, y, f. = nápoj dobytku. Val. Brt. D. II. 362. Piják = klíště. Drží se toho jako p. Mor. Ces. 1. V. 418. Pijáky = borůvku. Bukovinka, Brt. D. II. 362. Pijaný šalenému brat. Šariš. Phľd. 1895. 378. Pijavka a pihavka (asi: pijav — piav — pihav, tedy h hiatové). Gb. H. ml. I. 530. Pijuivatý = pihovatý. Brt. I). II. 167. Pikanka. S p-kami se obieráš (piklemi?). Arch. XIV. 343. Pikart, a, m. = nadávka Bratřím. Wtr. Ziv. c. ľ. 51. Pikartice, e, f. = žena pikartova. Wtr. Živ. c. I. 58. Pikartovati koho = pikartem nazývati. Wtr. Ziv. c. I. 341. Pikartský. Co naň p-ského víš ? Wtr. Živ. c. I. 77.