279

Pikatiti se = upejpati, pyšniti se? Ta
se kroutí a pikati. Světz. 1894. 603. a. Cf.
Piketiti.

Pikec = rada ve hře na honěnou. Dšk.
Jihč. I. 21.

Pikenec, nce, m. = kamenný kvádr.
Bořitov. Brt. D. II. 362.

Piketiti se. Cf. Pikatiti se. Při tom se
piketila, že se tetky ušklibovaly. Světz. 1893.
398.

Pikmeser. P-rem ruce utínali. 1613. Cel.
Pr. m. L 513.

Pikora, y, f. = železo na píce. Brt. I). II.
362.

Pikrokrocin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV.
21.

Pikryt, u, m., hornina. Mtc. 1895. 130.

Pikrytový. P. horniny. Mtc. 1895. 323.

Pikuľa, e, f. = drobný peníz, vindra.
Nemá ani pikule. Laš. Brt. D. II. 362.

Pikús = nadávka Bratřím (znamenalo prý
spiklence, zrádce). Wtr. Živ. c. I. 52.

Pila, z sthněm. fíla. Gb. H. ml. I. 226.

Pilař, e, m., trať v Raskovicích ve Frý-
decku. Vést, op. 1893. 11.

Pilatka. Vz Ott. VIII. 589.

Pilíř, z sthněm. pfilâri a to z střlat, pila-
rius. Gb. H. ml. I. 226.

Pilířkoyý. P. hlacenstvo. Vz Am. Orb. 88.

Pilířový. P. dobývání rud atd. Vz Oit.
XI. horn.

Pilka = a) zubatý plech u pilky; b) tento
plech se šráky, příčkou, šňůrou, šłahúnkem
a rúčkou. Brt. D. II. 453. Popis pilky vz ib.
452. P. na vyšívání (špičatý zoubek). Vck.
Val. I. 41. — Vyšívání na pilky. Vz Vck.
Val. I. 43. — Pilky. Vz Tanec mor. (3. dod.).

Pilná, é, f. Nebožka P. stoja umřela. Mor.
Čes. 1. V. 421.

Pilní, Säge-. P. mlýn (pila). 1462. Dml.
List. 11., 12.

Pilno = plno. Cf. Pelno (3. dod.).

Pilný, fleissig. — v čem: v rozkoších.
1418. List. fil. 1896. 113. — P. = pilní.
Mlýn múčný a pilný. 1462. Mtc. 1896. 130.
1568. Ib. 1896. 294.

Pilodrápník, a, m., pristonychus, brouk.
P. zemní, p. terricola. Klim. 31.

Pilokarpin, u, m., v lučbě. Vstnk, II. 425.

Pilokarpinový. P. leukocytosa, Vstnk.
II. 425.

Pilurka, pirulka, z Pille. List. fil. 1893.
467.

Pimelinový. P. kyselina. Vstnk. IV. 17.

Pimpěrka, y, f., vz Stonek (3. dod.).

Pínati v Rkk. Cf. Mus. 1896. 259., List,
fil. 1896. 339.

Pindriť sa (o ráně) = hnojiti se, hnisati.
Myjava. Phľd. 1895. 446.

Pinetní konev. Arch. XIII. 418.

Pillkava. Mluva p-vy. Vz NZ. III. 330.
Cf. Pěnkava,

Pinkavka, y, f., vz Pěnkava.

Pinkoun, a, m., vz Pěnkava,

Pinna, y, f. = pinie. GR. Nov. 102. 11.

Pinvice. Cf. Pivnice.

Piovatý = pihovatý, h vysuto. U Kojet.
Brt. D. II. 47. Cf. Pie (3. dod.).

Pipec, strč. Vz Tipec, Gb. H. ml. I. 419.
Dostal by p., oskominy. Slez. Nov. Př. 600.

Pipekolin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 17.

Piperazin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 249.

Piperka, y, f., vz Stonek (3. dod.).

Pipka! Tak se přivoláva slepice. Phľd.
189. 634. Také: pipipi!

Pipňa, ě, f. = pipa. Phľd. 1896. 131.

Pipuliša, e, f. = křepelka, pták. Han.
Brt. D. II. 493.

Pirametr, u, m. = barometr. Brt. D. II.
517.

Pirindža = rýže. V Báčke. Phľd. 1895.
707.

Pirit, u, m. = klobouk. Us. u Vysoké.
Jrsk. v Oestr. Mon. (Böhm.). I. 406.

Píro = péro. Kat. z Žer. I. 69.

Pirog (piroh). Cf. Dob. Dur. 432.

Piroh = druh koláče. Phľd. 1895. 588.

Pirovátko, a, n. = držátko na péra.
Kunšt. Brt. D. II. 363.

Pirožec, škeble. Am. Orb. 104.

Pirťa, ě, f. = právo honiti ovce přes cizí
pole na své. Val. Brt. D. II. 363. Cf. Pirtě.

Pirulka, vz Pilurka (3. dod.).

Pirůžek, žku, m. = váleček na jedné
straně přišpičatělý (podobný špačku). Hra na
p. Vz Duf. 104.

Pisáky (gatě). Brt. D. II. 467.

Pisálek. P-kové, co dobré, hledí zamlčet,
co zlého, zjeví všecko všem. Vz Vrch. Rol.
XXXVII. 5.

Písaný. P. lázeň za kostelem sv. Štěpána,,
Tk. X. 467., na Malé straně. Čel. Pr. m. L 631.

Písař. Tys p., myslím, že píšeš nosem po
rukávě. Us. CT. Tkč.

Písařiti. P-řil do r. 1598. Mus. 1894. 139.

Písařka. Paní Mandelena p. Arch. XIII.
473.

Piscový, Abschreiber-. P. omyl. Krok.
1893. 152. Cf. Písecký, Písařský.

Písečňák, a, m., pták, vz Kulík (3. dod.).

Písečník, eryx, had. Vz Ott, VIII. 738. b.,

X. 711. — P., brouk. Cf. Klim. 13.
Písečný. P. brána v Praze = bruská. Nár.

list. 1895. č. 314. feuill. P. hodiny. Vz Ott.

XI. 438. b.

Písek. P. tekutý n. běhutý = velmi jemný,
v dolech téměř jako voda tekoucí, na všecky
strany se rozplývající. Mtc. 1896. 235. P. ně-
komu do očí sypati (klamati ho); Je milý,
jako p. v krupici. Nár. list. 1894. č. 182. odp.
feuill. Ta věc utonula v písku (zapadla, ne-
provedla se). Věst. op. 1893. 29. — Na Písku
pod Bruskou (v Praze). Břez. Font. V. 384.

Píseň. Strč, písn. Ž. wit. 32. 3. O strč.
skloň. cf. Gb. Km. -i. 23. P. jest o kterékoli
věci, zlé nebo dobré, smysl plný jadrnými,
summovními a hýbavými slovy v jistých verších,
klausulích, rýmích a slabikách, krátce nebo
dlouze zavřenými, složený podle vlastnosti me-
lodie jakéžkoli tak, aby zpíváním, jakž noty
té způsob jest, vypravován libě a příjemně
býti mohl. Bl. Gr. 356. P. u mrtvoly zpívané.
Vz Zbrt. Pov. 12., 17., 18. P. lidové a úvahy
o nich. Vyd. r. 1892. Vz NZ. IV. 155. O naší
světské písni lidové. Pod. O. Hostinský v NZ.
III, 292. nn., V. 529. nn. Cf. také Ces. 1. V.
191., NZ. V. 580. (liter.). O starých církev.
p.; o starých lyric. p.; o světských p. (ve
středověku) vz Vlč. Lit, 13., 28., 269.

Pisk = frk, piskoř. Brt. D. II. 497.