280

Pískař — kdo písek z řeky vybírá. Us.

Pískařský. P. loď. Nár. list. 1893. č. 280.
feuill.

Pískati. Urobil som ti, za čím ti srdce
pišťalo. Phľd. 1893. 14. Len mu tak srdce
piští od radosti. Slov. Nov. Př. 649.

Pískej n. pištěc = děravý lískový oříšek.
NZ. III. 235., 236.

Piskly = pisklavý. P. hlas. Phľd. 1896.
183.

Písmák = horlivý sběratel a čtenář knih.
NZ.IV. 214.

Pismenkářský. P. děvče = které se učí
písmenům. Světz. 1893. 367.

Písmený = psací. P. stolek, Schreibtisch,
m. Phľd. 1893. 617.

Písmička m. písnička. Čern. Př. 87. a j.

Písmo. P. nepustí, litera scripta manet,
stojí čierno na bielom. Phľd. 1894. 441. Nenie
šetko (vše) p. sv. Slov. Nov. Př. 272.

Písničkářiti. Hněvkovský p-ří. Vlč. Bás.
75.

Písnickářský. P. látka, Vlč. Bás. 4.

Písňový. P. material. NZ. III. 300.

Písť. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 72.

Pistík, u, m., vz Hnátek (3. dod.).

Pistolesa, y, f. (pestolesa, pistulosa) —
druh vlašské šavle. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 614.

Pisvorový. P. střevíc (s meňavou do čer-
vena barvou). Vck. Val. I. 36.

Píša, dle Bača, vz předcház. Petr.

Pišcec. Tlustý jako p. Dač. Brt. D. II. 363.

Píščel, čes. píščala, slov. pištel. Gb. H. ml.
I. 99. Zvuk píščelí. Pror. Dan. 3. 7. — P.
v tkadlcov. Brt. D. II. 457.

Piščstvo — hudectvo na dechové nástroje.
Vz Zbrt. Tan. 21.

Píše, e, m., vz předcház. Petr.

Piškvor, a, m. = škvor. Přer. Brt. D. II.
3ti3.

Pišl, a, m., vz Petr (3. dod.).

Pista, y, m., vz Petr (3. dod.).

Píšťadla m. píšťala, d vsuto. Dšk. Jihč.
I. 16.

Pištadlo. Bibl. Cf. Dob. Dur. 373.

Píšťala. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 312.
S píšťalkou odišiel (s pláčem). Phľd. 1894. 315.

Pištec, vz Pískej (3. dod.). P. hrál na de-
chové nástroje. Cf, Hudec (3. dod.).

Pištěk. Cf. předcház. Petr.

Píštělník v tkadlcovství. Vz Brt. D. II.
457. (obraz).

Pištora. Cf. předcház. Petr.

Pitálek, lka, m. = pijan. Dšk. Jihč. I. 21.

Piter, tra, m. = Petrohrad. Slov. Phľd.
XII. 162.

1. Píti. Pí dosyta, Chč. S. 302.

2. Píti, pnu. O pův. slova cf. Gb. II. ml.
I. 49., 55., 81. O tvarech cf. ib. 112.

Pitka. Pitky při pohřbu ... na počesť sva-
tých atd. Vz Zbt. Pov. 164.

Pifo = Petr. Slov. Phľd. XII. 178.

Pitomý. Pitom, a, o. List. fil. 1895. 299.

Pitra, y, m., vz předcház. Petr.

Pitrák, a, m., vz předcház. Petr.

Pittnerová Vlasta, spisovatelka. Píše ku
př. ze Žďárska feuilletony do Nár. listů, v nichž
líčí tamější život.

Pitvor od prítvor. Phľd. XII. 320,

Pitvorec, rce. m. = pitvorek. Phľd. 1896.
72.

Pitvorek, rku, m. = zdrobn. pitvor; síň
v prvním patře. Čes. 1. V. 311.

Pitvorný = od pitvoru. P. dvere. Phľd.
1893. 79., 1894. 585.

Pitynéty = zadní krajky čepce. Vck. Val. '
I. 33.

Pivař, u, m. = pivovár. V Senohradech.
Phľd. 1894. 86.

Piviska, y, f., vz Čejka (3. dod.).

Pivnice. P., lépe než pinvice. Bl. Gr. 279.
V p. mívali také mléko, smetanu, máslo, sýr
atd. NZ. III. 396. Ba i do tvé komory i do
tvé p. (sklepu) k tobě přijde (Ježíš). Rokyc.
Post. r. 1500.

Pivničník (II. 563. a.). — P-čnící, na-
dávka čes. Bratřím, že se v pivnicích i. e.
ve sklepích scházívali. Cf. Jamník, Stodolník.
Sem polož slova: A těch let...
- Pivo. Sahaje pro vodu rozlil pivo (dobré
opustil pro chatrné). Bl. Gr. 306. Vaření piva.
Cf. Tk. X. 630.

Pivokliňkát, a, m. = ožralec. Lomn. (Zbrt.
Tan. 137.). Cf. Vínosrkát (3. dod.).

Pivoňka. Zakvétá mu p. na nose (o pijá-
cích). Nár. list. 1894. ě. 169. odp. feuill.

Pivovarcí. Phľd. 1893. 390.

Pivovární, vz Pivovárný.

Pizdil, a, m. = kdo pizdí. Hl. nár. 24./5.
1894.

Piznouti = udeřiti. P. koho po hřbetě.
Brt. D. II. 34.

Pížec, žce, m., Benzoesäure, f. Am. Orb. 67.

Pížev, žve, f., Bittermandelöl, m. Am. Orb.
67.

Pižil, u, m., Benzoyl. Am. Orb. 67.

Pižmo, a, n. = pleskač, pyšná. ruže, aster
chinensis, rostl. Brt. D. II. 500.

Pižmoví, n. = pižmo. Exc.

Pižol, u, m., Benzol, n. Am. Orb. 67.

pj mění se v p', p: kúpja, kup'a, strč. kúpa,
přehláskou kúpě, nč. koupě. Gb. H. ml. I. 417.

Pjero, a, n. = péro, kytka. Phľd. 189í.
519

Pjesc = péci. Ve Spiši. Phľd. 1893. 428.

Plac = prázdný prostor před stavením.
Brt. D. II. 436. Cf. Zadnik (3. dod.).

Pľacách, u, m. = placek. Slez. Brt. D. II.
480.

Placbek, a, m., vz Lávka (3. dod.).

Pláce, z platja. Gb. H. ml. I. 384.

Placek. Sukňa u samom spodku plackom
bo falindišom obrúbená, Phľd. 1894. 254. Dle
Phľd. 1894. 744. chyba tisku m. pľachom (ple-
chem).

Placka, z placenta. — Šátek na hlavě za-
vázati na placku, na pokos (ve vých. Cech.).
Oestr. Mon. (Böhm.) I. 419. (Jrsk.). — P.
pruská, Kappgewölbe. Sterz. II. 17.

Placné, ého, n. Také p-ho má třetinu míti.
1409. Cel. Pr. m. II. 1105.

Pláč. Panští slibové a ženští pláčové za
mnoho nestojí. Bl. Gr. 296. Ten brzy zpláče,
kdo se pláči směje. Vrch. Tryz. 84. — P.
Krista pána, berberis vulg., rostl. Brt. D. II.
500.

Plaččivě. P. kvílíš. Krist. 113. b. (Pass.
327.).