281

Plaččivý = plačtivý. Cť. čč (3. dod.), Gb.
II. ml. I. 522., List. fil. 1895. 299.

Plaček = veliký koláč po svatbě od matky !
nevěstiny hostem dávaný; byl mazán perní-
kem, tvarohem, mákem a povidly. Vz Vykl.
Svat. 122. — P., byl rybník v Poděbr. NZ.

IV. 100.

Placková, é, f., vrch u Brezna na Slov.
Phľd. 1894. 742.

Plačlivý. Utěšenie plačlivých. 1414. Jag.
Arch. XV. 525.

Plačščivý m. plaččivý. Hrad. 33. a. (Gb.
H. ml. I. 514.).

Plačtivosť, i, f. Světz. 1895. 257.

Plačtivý. Plačtiv, a, o. List. fil. 1895. 299.
P. pláč; P-vé modlitby vylévati. Břez. Font.

V. 596., 533. P. prosba. 1568. L. posíl. I. 23.
Plahočiště, v lov., Geschleppstelle, f. Sterz.

I. 1071.

Pľach = plech. Slov. Phľd. 1894. 744.,
Pastr. L. 9.

Płáchati = vanouti. Oheň płachá = plá-
polá. Jicko. Brt. D. II. 363. Cf. Plákati.

Plachetník. P-ci = Sirotci táborští. Wtr.
Živ. c. I. 15. — P., histiophorus, rostl. Cf.
Ott. XL 322.

Plachta. Na čertově plachtě poležeti (svě-
domím zlým trápenu býti). Bl. Gr. 307. Vy-
šívání na plachtě (oděvadle). Vz Vck. Val. I.
41. Dostala se za plachtu (slehla). Slov. Nov.
Př. 604. — P. = ornát (u Táborů). Wtr. Živ.
c. I. 12., Břez. Font, V. 407. a j. tam.

Plachták, u, m. = vůz s plachtou. Nár.
list. 1896. č. 147.

Plachtince, obec v Hontě. Phľd. XII. 157.

Plachý k čemu. A byl jinak p. k boji.
Vrch. Rol. XVII.—XXII. 28. — O pův. slova
cť. Gb. H. ml. I. 35. — Plachý Jiří mladší
v XVII. stol. Obhájce pražského mostu proti
Švédům. Mus. 1895. 326. Vz Programm jičín-
ského gymn. na r. 1886. str. 11.

Plakara, y, f. P. či štítonoš, echeneis, ryba.
Ott. VIII. 439. b. echensis oprav v: echeneis.

Plakati čeho. Rachel p-la synóv svých.
Ev. seit. 8. Mat. 2. 17. Čehož dnes pláčí. Chč.
m. s. 59. — čeho jak. Hříchův lidských pla-
kali modlitvú snažnú. 1418. List. fil. 1896.
265. — nač: na hříchy. Arch. XIII. 345.

Plakatovati. P. schůzi. Nár. list, 1896.
č. 272.

Plam. Z hranice tryskl k nebi p. Vrch.
Rol. XVII.—XXII. 242. a j.

Plamen. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.,
35.

Plaménkovitý. P. ozdoby šatu. Wtr. Krj.

I. 310.

Plamenný. P. čepel meče = jako plamen
se kroutící. Wtr. Krj. I. 612.

Plampaě, tlampač = pořadatel svatby =
družba; v sev. a vých. Čech. starosvat, jinde
ku př. na Táborsku řečník, na mor. straně
smluvčí n. smlouvčí, kdežto družba je starší
mládenec. Vykl. Svat. 3.

Plampalá, y, m. = mluvka. Jicko. Brt. D.

II. 363.

Pláň. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 23.

Planda. Má plandu v kole = jest v ne-
snázích. U Žleb. NZ. II. 696.

Plandati se = zdlouha choditi. Kuchyní
p-la se Barka. Nár. list, 1896. č. 149. Ned. záb.

Pláně. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.

Planéř m. pranýř. Cf. Gb. H. ml. I. 351.

Planeta. Hádání z planet. Vz Zbrt. Pov.
164. Narodil-li se kdo na trojníkové p-tě, jak
živ ke groši nepřijde. Mor. NZ. V. 541.

Planetofil, a, m. = milovník planet. Stč.
Kon. 47.

Plánice, e, f., Dahlbord, m. Sterz. I. 637. b.

Planisko = planina. P-ka vyklučovati.
1665. Mtc. 1895. 140. Na p-sku ves založiti.
Mtc. 1896. 297.

Plaňka, z něm. Plank, prkno. Gb. H. ml.

I. 370.

Pláňka. Nech plaňka chodi, až se jabko
nachodí (praví se odbytému lenochu). Slov.
Nov. Př. 267.

Planóško, a, n. = plané ovoce. Brt. D. II.
222.

Planouti. O pův. slova cf Gb. H. ml. I. 35.

Planozuh, a, m. = zaniklý ssavec. Ztk.
20. (3. dod.).

Planparallelně. Desky p. broušené. Vstnk.
III. 72.

Planparallelní. P. deska. Vstnk. III. 72.

Plant. Zábř. Brt. D. II. 468.

Plantážnictví, n. Cť. Plantážník (3. dod.).

Plantážník, a, m. = nakladatel, který
proti smlouvě větší počet exemplářů knihy
tiskne. Nár. list, 1895. č. 5. ťeuill.

Plantovačka, y, f., Plantiermaschine. Sterz.

II. 551.

Planý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.35. —
P. = špatný. Maďar je planým inťanteristou:
Izby sú plané. Phľd. XII. 327., XIV. 119. Od
planého ptáka planý spev; Zlý je oheň, zlá
je voda, zlé je krupobitie, ale horší planý
súsed. Slov. Zátur. Kto za živa p. bol, aj na
pohrabe mu zlá slota bude. Slov. Nov. Př. 176.

Plápol. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.,
35.

Plápolný. I pustí v n stěj ohněm p-nou.
Ev. víd. 135. Mat. 13. 50.

Plasa = pruh země. O pův. cf. Gb. H. ml.
I. 35.

Plaskati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
35. Dnes to plaská=je mokré počasí. Ib.

Plasmodi-um, a, n = mikroskopický malý
tvor z jediné buňky se skládající. Vz Nár.
list. 1894. č. 252. feuill.

Plasmolysa, y, f. = hledání takové kon-
centrace dvou roztoků, až jsou s obsahem ji-
stých buněk rostlinných v osmotické rovno-
váze. Vstnk. III. 50.

Plasovitě. Solná poušť p. ustrojená. Mus.

1893. 456.

Plastik, a, m. Wtr. Krj. I. 113.
Plastron, a, m. Tam sme mali svojho fi-
losofa, svojho škriepnika, svojho p-na. Phľd.

1894. 727.

Plášč, novč. plášť. Mkl. Etym. 248.

Plaše. Toto slovo je v List. fil. 1895. 93.
ze strč. dvakrát doloženo; placho není tam
doloženo.

Plašice = třísky. V. Klobúky. Hloušek.

Plašiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.

Plašivý. Vlaštovky plují v kruzích p-vých.
Lerm. II. 56.

Plášť, z plaskjb. Mkl. Etym. 248. Cf. Plášč
(3. dod.), Dob. Dur. 93. (od ,plachta'). P.
v XV., XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. L 51., 147.