282

439., 450. P.. s netopýrem. Vz Netopýr (3.
dod.). P. smuteční. Vz ib. 452. P. ženský
s křídly n. fáchy = zpředu se shora dolů ši-
roce ohnutý a ochlíplý. Wtr. Krj. I. 408. —
P. branný = štít veliký, čtyřhranný. Wtr.
Krj. í. 266. — P. medu = plást. Phľd. 1895. 5.

Pláštěnka. P. dámská. Nár. list. 1893. č.
275. — P. = vnější hradba obmykající jinou,
vnitřní (jádro). Ott. VIII. 614.

Pláštík. Ženský p. 1431. Wtr. Krj. I. 150.

Plát, z Blatt. Gb. H. ml. I. 424.

Plátěnečky = plátěné kalhoty. Vck. Val.

I. 88. Cf. násl.

Plátenice = kalhoty plátěné. Mor. Duť.
206. Cf. předcház. a TřasPavice (3. dod.). —
P. = plátěná sukně. Wtr. Krj. I. 447.

Plátenkový. P. steh. Čes. 1. V. 228.

Plátenník. To je tenký p. (chudý). Phľd.
1894. 440.

Plátenný. P. bouda. = v níž se plátno
prodává. Dač. Brt. D. II. 283.

Platený = placený. Slov. P. robotník. Phľd.
1893. 609.

Plathy Ant., básn. slov. Vz Phľd. 1895.
315.

Pláti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 35.,
91. (plajati). Tam (vše) plálo v zlatě. Vrch.
Rol. XXXIII. 145.

Platičitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

Platičnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

Platinammonatý, v lučbě. Vstnk. III. 467.

Platinovač, e, m., Platinierer, m. Sterz.

II. 552.

Platinovati, platinieren. Sterz. II. 552.

Platiti. Nedovedeš-li toho, tvůj život platí.
GR, Nov. 61. Každý, kto piati, je pan; Kto
zaplati, je pan, a kto něplati, je cham. Slez.
Nov. Př. 164., 277.

Plátněný. P. rúcho. Comest. 85. a. (List.
fil. 1895. 289.).

Plátno. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.
P. bílené, čistě lněné, bílopřízné (z bílé příze),
irské, polobílé, prostěradlové, polovlněné, rež-
né, hasičské, modré (na zástěry atd.). Lizn.
P. bledé, černé, činovaté, domácí, konopné,
mitlink, mlynářské, mandlované, prutované,
truchličné, tenké, vlaské, německé atd. Wtr.
Krj. I. 357. (XVI. st). P. syrové či ryšavé
= nebílené. Čes. 1. V. 133. O úpravě plátna
v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 114. nn. P., že by
mohli ptáci skrze ně zobati (řídké). Kat. z Žer.
I. 19. Nežli p. vybíleno, musí bejt na poli ze-
leno (musí se len síti, pracovati). Nár. list.
1891. č. 96. odp. feuill. Cf. Košile (3. dod.).
Hra na p. CT. Tkč. Cf. Plátýnko (3. dod.).

Platoška, y, f., paseka na Morávce ve
Frýdecku. Věst, opav. 1893. 11.

Plátování. P. trámů. Ott. VIII. 1. a,

Plátový. P. meD. 1665. Mtc. 1895. 139.

Platva, y, f. = podkrovnice, horní trám
srubu. Laš. Brt. D. II. 432., 433. Cf Průtěs
(3. dod.).

Plátýnko, a, n. Hra na p-ka. Cť. Duf. 89.

Plav. Kúpil tři plavy lesu (dříví), jeden
z nich měl 52 vory. 1462. Arch. XIV. 110.

Plavačka, navigium. Rozk. Dob. myslí, že
jest to verbum fictum. Dob. Dur. 390. Ale p.
ve významu = plavení znají na Slov. Vz VII.
255. a.

Plaváň, ě, f. = vyrúbaný priestor v ho-
rách. Myjava. Phľd. 1895. 444.

Plavati. Kto nikdy do vody nejde, p. sa
nenaučí. Slov. Zátur.

Plavatka, y, f. = poplavek, Boje, f. Sterz.
I. 534. a.

Plavba. Pověry o ní vz v Zbrt. Pov. 100.

Plavbosměrny. P. zápisky. Ml. Hüb. 143.

Plavčí, nauta. Aqu. Dle Dob. Dur. 390.
lépe: plavec.

Plaveč, vče. Vladykové z Plavče a z Rajce
Vz Mtc. 1895. 19. nn.

Plavejs = líčidlo na obočí v XVI. stol.
Wtr. Krj. I. 368.

Plávek, vka, m., holubí jm. Mor. Rous.

Plavidlo. Komorové p. (Flossgraben) v ře-
ce. Nár. list. 1895. č. 57. odp

Plaviště = menší mělký rybník na chod-
ské návsi. NZ. IV. 321.

Plaviti. O pův. slova cť. Gb. H. ml. I. 74.

Plávka = houba. Phľd. 1893. 153. Vz Ko-
zák (3. dod.).

Plavmo = plynně. (Potom) išla mu reč p.
Phľd. 1893. 614.

Plavno. Váh (řeka) ticho a p. tečúci. Phľd.
1896. 198. Dych nekonečnej, p. tečúcej život-
nej sily. PhPd. 1893. 506. Chodí p. (jakoby
plavala, lehce). Lerm. II. 140.

Plavnoještčr, plesiosaurus. Vz Ott. VIII.
595.

Plavnossavec, vce, m., obdoba ryby. Am.
Orb. 77.

Plavný. P. chůze (jako když plave, lehká).
Lerm. II. 69. Cf. Plavno, (3. dod.).

Plavo, a, n., ves u Čes. Budějovic. NZ.
IV. 56.

Plavovláska, y, ť. Kká. Puš. 56.

Plavovlasý. P. muž. Vrch. Lingg. 20.

Plavý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 35.

Plaz. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.,
78., Am. Orb. 106. Nauka o plazech, Herpeto-
logie. Vz Ott. XI. 206.

Plazan, u, m. = jazyk, který se vyplazuje.
Zábř. Brt. D. II. 363.

Plaziti se. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
35.

Plazossavec, vce, m. Vz Am. Orb. 77., 107.

Plebejčík, a, m. Váňa, 17.

Plec = uzené maso obtočené klobásami a
upečené v pekařské peci. Slez. NZ. IV. 447. —
p. = dýka. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 610.

Plecektor m. praeceptor. List. fil. 1893.
467.

Plecitý, Phľd. XII. 198. a j.

Pľeco. Šolder = zapečené maso, jinde pleco
jmenované. 1701. Věst, opav. 1893. 47. P. =
pecen chleba, do něhož zapečena šunka (pľe-
co). Brt. D. II. 480. Cf. Plecovník, Plec (3.
dod.).

Plech, vz Kožich (3. dod.), Pelc (3. dod.). —
P. = plát z kousků sestavený, také prusplech,
Brustblech. Připravil se zbrojně v brních a
pleších. XV. stol. Wtr. Krj. I. 243.

Plecharský. P. rodina, která prodává ple-
chové zboží. PhPd. 1893. 464.

Plechovec, vce, m. = plechová nádoba. —
P. = jm. role u Bzence na Slov. Šd.

Plechý = čistý. P. nádoba, máslo. Kat.
z Žer. I. 181., 47.

Pleják, vz Plevák (3. dod.).