285

Plural. Cf. Brt. D. II. 285.

Pluralitní, z lat. P. přesvědčení (př. vět-
šiny). Osv. 1896. 198.

Pl'usgier, vz Pľuzgier. Mtc. 1894. 834.

Pluskotať, intens. k pľuščat. Val. Brt, D.
II. 364.

Plusquamperfectum. Vz Vašek. Filolog.
důkaz. 75.

Pľuščat = drobně a stále pršeti. Val. Brt.
D. II. 364. Cf. Pľuskotať.

Pluška. P. trav. Čl. Zrůd. 18.

Pluškvorec = puškvorec. Brušp. Hledí-
ková.

Pľuštěti. Pľuští mu = smädí ho, žízní.
Vz více v Phľd. 1894. 493.

Plúť = plvati. Začal p. krvou. Phľd. XII.
364.

Plůtkový. P. branka, Světz. 1895. 62.

Plutonický. P. či hlubinné horniny =
ztuhlé hluboce pod povrchem zemským. Vz
Ott. XL 613. a.

Plutonský. P. útvar. Ztk. 55. (3. vyd.).
Cf. Plutonický, Plutonismus (ve Slov.).

Pľuzgier, vz Pľusgier, Pokolvar. Hojení
ho. Vz Mtc. 1894. 334.

Plužisko, a, n., vz Hradzjel (3. dod.).

Plvati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 67.,
74.

Plvěti, fluere, liquescere, strč. Gb. H. ml.

I. 63., 74.

Plynouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

Plynový. P. stříkačka, extincteur, O.t.

VIII. 970. b., puška, Vz Z říše vědy a práce.

II. 10. P. článek galvanické batterie. KP.
VIII. 62.

Plynulosť. P. formy, básně. Světz. 1 94.
410.

Plynulý. P. proud elektrický. KP. VIII. 67.

Plyť m. plť. Mor. Brt. D. I. 86.

Plýti, flncre, v Rkk. Vz Mus. 1896. 253.,
List. lil. 1896. 331.

Plytký = mělký. Prešiel cez plytkú vý-
molu na cestu; Bol v umenie plytký. Phľd.
XII. 210., XIII. 455.

2. Plzák = Plzňan. Bl. Gr. 181.

Plzeňák, u, m. = plzeňské pivo. Šml.
VIII. 4.

Plzenčina, y, f. = plzeňské pivo. Phľd.
XII. 404.

Plzenina, y, f. = plzeňské pivo. Nár. list.
1896. č. 72. feuill.

Plzeňka (Křižík-Piette; Piette, franc. spo-
lečník Křižíkův), y, f. = svítilna differencialní
bez vazby. Vz KP. VIII. 147.

Plzěti. K GR. přidej: Nov. 59. (VIL 272.).

Plzký. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 66.,
78. Voda plzká, aqua labilis. 1418. List. fil.
1895. 213.

Plznouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
66., 78.

Plzný v Rkk. Cf. Mus. 1896. 242., List.
fil. 1896. 316., Mus. fil. 1896. 233.

Plž. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 66.,
78. Ve Zvolensku plž, pížik, sližská, bezšu-
pinatá rybka; v Trenčansku slíže, hrúze,
mrdofúze. Phľd. XII. 174.

Plžik, vz Plž (3. dod.).

jm. Z pn p se odsouvá: sen m. s^piix, řec,

vnvog, usnouti m. usbpnati atd. Gb. II. ml.
I. 420.

Pneumobacill, a, m. Vstnk. II. 502.

Pníček. K Vck. přidej: Val. I. 108.

Pnouti (píti). O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81.

Pňoví. Kabt. 17.

Pňůvka = kučovnice. Věst. opav. 1893. 19.

Po s akkus. Po nevěstu vysláni byli. V.
Kal 41. a j. — Po = od. Vz Seyk. Ruk.
30.-32.

Po-. Tato předpona složená s adj. označuje
menší stupeň vlastnosti: pomalý, poslabý, po-
nemocný. Brt. D. II. 283. Slovesa s po- slo-
žená pojí se zhusta s genitivem vedle akku-
sativu. Vz List. fil. 1896. 60., 345., Mus. 1896.
263.

Poameričiti, amerikanisieren. Sterz. I.
141.

Poamerikaniti koho, amerikanisieren.
Ml. Hüb. 38.

Pobabriti. Židia i nám p-li remeslo. Phľd.
1892. 586.

Pobádavý. P. člen výboru. Světz. 1895.
379. c.

Pobaraňec, ňce, m. (brusňák) = lívanec
přes celý plech se švestkami na vrchu poklá-
danými. Laš. Brt. D. II. 480.

Póbědě = puobědě, buď z po-óbědě anebo
stažením z po-obědě. Gb. H. ml. I. 235. (Št.
Uč. 125. b.).

Poběh. Nepřítel byl na p-ze. Seyk. Ruk. 30.

Pobehaj = poběhlík. Phľd. XII. 358., 713.

Poběhlosť. Lotrovská p.; P. zlosynstva
pokrotiti. Chč. S. 97., 143. P. od viery. Chč.
m. s. 21.

Poběhnúti. Vz příklady v Seyk. Ruk.
30. nn.

Pobídnouti. Pobíděl k prodání (kůže) a
nebyla jeho. 1455. Hrš. Nách. I. 484.

Pobitevní. Žeň p. (po bitvě, při proná-
sledování získaná). Nár. list. 1894. č. 33.

Pobití = bitva. Když měl na vojnu jeti a
měl pobitie obdržeti. GR. Nov. 99. 34.

Pobitý. Jako s p-tej vojny po jednom sa
vraceli. Phľd. 1894. 440.

Pobízeti. Tohoto slova místy na Mor. ne-
znají a říkají: nutiti. Brt. D. IÍ. 364.

Pobízka, y, f. = pobídka. Kat. z Žer. II.
162.

Poblaf kovať na koho = křičeti. Mor.
a slov. Nár. list. 1896. č. 114. odp. feuill.

Poblánice, epithel. Cf. Ott. VIII. 677. b.

Poboček, čka, m. = poboční kůň, po boku
táhnoucí. Phľd. XII. 529.

Pobočník, u_; m.. druh meče. XVI. stol.
Wtr. Krj. I. 610.

Pobodá, y, m. = pokušitel. Záp. Mor. Brt.
D. II. 364.

Pobodka. Hra v p-dku. Vz NZ. III. 26.

Pobodřiti = poněkud bodrým učiniti, er-
muthigen. Nár. list. 1896. č, 2. 1., č. 124.

Pobouchati. Pobúchal, pomlátil, na vni-
voč obrátil. Slov. Nov. Př. 611.

Pobožnosť = náboženství. Tohoto významu
neschvaluje Bl. Gr. 188.

Pobožnůstkařiti, pietistein. Sterz. II. 543.

Pobožnůstkářský. P. vkus. Vrch. F. II.
299.

Pobrániti pole, zu Ende eggen. Phľd. XII.
645.



	285

	Plural. Cf. Brt. D. II. 285. Pluralitní, z lat. P. přesvědčení (př. vět- šiny). Osv. 1896. 198. Pl'usgier, vz Pľuzgier. Mtc. 1894. 834. Pluskotať, intens. k pľuščat. Val. Brt, D. II. 364. Plusquamperfectum. Vz Vašek. Filolog. důkaz. 75. Pľuščat = drobně a stále pršeti. Val. Brt. D. II. 364. Cf. Pľuskotať. Pluška. P. trav. Čl. Zrůd. 18. Pluškvorec = puškvorec. Brušp. Hledí- ková. Pľuštěti. Pľuští mu = smädí ho, žízní. Vz více v Phľd. 1894. 493. Plúť = plvati. Začal p. krvou. Phľd. XII. 364. Plůtkový. P. branka, Světz. 1895. 62. Plutonický. P. či hlubinné horniny = ztuhlé hluboce pod povrchem zemským. Vz Ott. XL 613. a. Plutonský. P. útvar. Ztk. 55. (3. vyd.). Cf. Plutonický, Plutonismus (ve Slov.). Pľuzgier, vz Pľusgier, Pokolvar. Hojení ho. Vz Mtc. 1894. 334. Plužisko, a, n., vz Hradzjel (3. dod.). Plvati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 67., 74. Plvěti, fluere, liquescere, strč. Gb. H. ml. I. 63., 74. Plynouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74. Plynový. P. stříkačka, extincteur, O.t. VIII. 970. b., puška, Vz Z říše vědy a práce. II. 10. P. článek galvanické batterie. KP. VIII. 62. Plynulosť. P. formy, básně. Světz. 1 94. 410. Plynulý. P. proud elektrický. KP. VIII. 67. Plyť m. plť. Mor. Brt. D. I. 86. Plýti, flncre, v Rkk. Vz Mus. 1896. 253., List. lil. 1896. 331. Plytký = mělký. Prešiel cez plytkú vý- molu na cestu; Bol v umenie plytký. Phľd. XII. 210., XIII. 455. 2. Plzák = Plzňan. Bl. Gr. 181. Plzeňák, u, m. = plzeňské pivo. Šml. VIII. 4. Plzenčina, y, f. = plzeňské pivo. Phľd. XII. 404. Plzenina, y, f. = plzeňské pivo. Nár. list. 1896. č. 72. feuill. Plzeňka (Křižík-Piette; Piette, franc. spo- lečník Křižíkův), y, f. = svítilna differencialní bez vazby. Vz KP. VIII. 147. Plzěti. K GR. přidej: Nov. 59. (VIL 272.). Plzký. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 66., 78. Voda plzká, aqua labilis. 1418. List. fil. 1895. 213. Plznouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 66., 78. Plzný v Rkk. Cf. Mus. 1896. 242., List. fil. 1896. 316., Mus. fil. 1896. 233. Plž. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 66., 78. Ve Zvolensku plž, pížik, sližská, bezšu- pinatá rybka; v Trenčansku slíže, hrúze, mrdofúze. Phľd. XII. 174. Plžik, vz Plž (3. dod.). jm. Z pn p se odsouvá: sen m. s^piix, řec,	vnvog, usnouti m. usbpnati atd. Gb. II. ml. I. 420. Pneumobacill, a, m. Vstnk. II. 502. Pníček. K Vck. přidej: Val. I. 108. Pnouti (píti). O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81. Pňoví. Kabt. 17. Pňůvka = kučovnice. Věst. opav. 1893. 19. Po s akkus. Po nevěstu vysláni byli. V. Kal 41. a j. — Po = od. Vz Seyk. Ruk. 30.-32. Po-. Tato předpona složená s adj. označuje menší stupeň vlastnosti: pomalý, poslabý, po- nemocný. Brt. D. II. 283. Slovesa s po- slo- žená pojí se zhusta s genitivem vedle akku- sativu. Vz List. fil. 1896. 60., 345., Mus. 1896. 263. Poameričiti, amerikanisieren. Sterz. I. 141. Poamerikaniti koho, amerikanisieren. Ml. Hüb. 38. Pobabriti. Židia i nám p-li remeslo. Phľd. 1892. 586. Pobádavý. P. člen výboru. Světz. 1895. 379. c. Pobaraňec, ňce, m. (brusňák) = lívanec přes celý plech se švestkami na vrchu poklá- danými. Laš. Brt. D. II. 480. Póbědě = puobědě, buď z po-óbědě anebo stažením z po-obědě. Gb. H. ml. I. 235. (Št. Uč. 125. b.). Poběh. Nepřítel byl na p-ze. Seyk. Ruk. 30. Pobehaj = poběhlík. Phľd. XII. 358., 713. Poběhlosť. Lotrovská p.; P. zlosynstva pokrotiti. Chč. S. 97., 143. P. od viery. Chč. m. s. 21. Poběhnúti. Vz příklady v Seyk. Ruk. 30. nn. Pobídnouti. Pobíděl k prodání (kůže) a nebyla jeho. 1455. Hrš. Nách. I. 484. Pobitevní. Žeň p. (po bitvě, při proná- sledování získaná). Nár. list. 1894. č. 33. Pobití = bitva. Když měl na vojnu jeti a měl pobitie obdržeti. GR. Nov. 99. 34. Pobitý. Jako s p-tej vojny po jednom sa vraceli. Phľd. 1894. 440. Pobízeti. Tohoto slova místy na Mor. ne- znají a říkají: nutiti. Brt. D. IÍ. 364. Pobízka, y, f. = pobídka. Kat. z Žer. II. 162. Poblaf kovať na koho = křičeti. Mor. a slov. Nár. list. 1896. č. 114. odp. feuill. Poblánice, epithel. Cf. Ott. VIII. 677. b. Poboček, čka, m. = poboční kůň, po boku táhnoucí. Phľd. XII. 529. Pobočník, u_; m.. druh meče. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 610. Pobodá, y, m. = pokušitel. Záp. Mor. Brt. D. II. 364. Pobodka. Hra v p-dku. Vz NZ. III. 26. Pobodřiti = poněkud bodrým učiniti, er- muthigen. Nár. list. 1896. č, 2. 1., č. 124. Pobouchati. Pobúchal, pomlátil, na vni- voč obrátil. Slov. Nov. Př. 611. Pobožnosť = náboženství. Tohoto významu neschvaluje Bl. Gr. 188. Pobožnůstkařiti, pietistein. Sterz. II. 543. Pobožnůstkářský. P. vkus. Vrch. F. II. 299. Pobrániti pole, zu Ende eggen. Phľd. XII. 645.