28G

Pobratati = sbratřiti. P-li sme sa na celý
život. Phľd. 1894. 118.

Pobratráňča = syn otcova nebo matčina
bratrance. Brt. D. II. 460.

Pobratranec, nce, m. Šf. (Mus. 1895. 802.).

Pobratřiti. Potom p-tří se lidstvo volné.
Čch. Otr. 78.

Pobrblati si = poklevetiti si. Mor. a slov.
Nár. list, 1896. č. 114. odp. feuill.

Pobřenina, y, f. = podstřel. Jevíč. Brt.
D. II. 489.

Pobřežník, elapbrus. P. bahní, e. uljgi-
nosus, Beránkův, e. Beráneki, měďobarvý, cu-
preus, obecný, riparius, Ulbrichův, Ulbrichi,
zlatový, aurcus. Klim. 14.—IB. Cf. Ott. VIII.
678.

Pobříškový. P. tepna, epigastrica, Vz Ott,
VIII. 661.

Pobrunátný. Háj. Herb. 180. b.

Pobryndaný. P. pošetilec. Ziak. 1832. (Zl.
Jg. 406.).

Pobuditi. Má Vaňka krajčího p., aby
u něho koupili. 1538. Hrš. Nách. I. 441.

Pocángle = tahouny u bot (laš.), jinde
natahače. Slovo cizí. Brt. I). II. 518.

Pocediti co. Háj. Herb. 84.

Pocení. Očišťování koží p-ním teplým, stu-
deným. KP. VI. 653 nn.

Pocedník, a, m. = podsedník. Gb. H. ml.
I. 407.

Poceni = pojď sem mezi nás. Us. Mor.
Nár. list. 1896. c. 186. odp. feuill., Gb. H. ml.

I. 407.

Pocera, y, f. —posměch. Vizovice. Brt. I).

II. 364.

Pocigánif koho. Phľd. XII. 283.

Pocíň, ě, f., z: podsíň. Us. Gb. H. ml. I.
407.

Pocinkování, n., vz KP. VIII. 227.

Pocínování, n., vz KP. VIII. 227.

Pocit = stav duševní vznikající popudem,
jenž má za následek rozechvění nervů. Vz
Krejč. Psych. 29.

Pocítiti. Žena p-la a muž o tom nevěděl
(s jiným obcovala). Záp. Mor. Brt, D. II. 364.

Pocloumati. Vítr travou poclumuie. Kolc.
59.

Pocmuchtati. Prasata to p-ly. Heršpice.
Rous,

Pocovní = pocedni, podsední, na-pod-se.
P. kůň. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 90.

Foctata m. podstata, Us. Gb. H. ml. I. 407.

Poctivec. Nechť je čímkoli, p-vcem musí
býti. Cop. 40.

Poctiveček, čka, m. Jaký je p. Słow. 135.

Poctivice, vz Stehení (3. dod.).

Poctivosť. Kdo raz poctivosc ztrací, nikdo
mu ju nenavraci. Phľd. 1895. 188.

Pocvičiti se v čem: v skládání písniček.
Bl. Gr. 376.

Poč. Pocz li by byl (přijel). Pass. 274. (Gb.).

Počasí. Předpovídání počasí. Vz Světz.
1894. 171.

Počasový = počasný. P. kašel. Jg. (Zl.
Jg. 364.).

Počastná = hostina po pohřbe. Slez. NZ.
IV. 500.

Počátek. P-tky českého básnictví (od Šf.
a Pal.). Vz List. til. 1895. 33. nn.

Počeček, čku, m., houba, vz Modrák (3.
dod.).

Póček, zdrobn. pouk (měchýř). Chlapčí
p. — děvče, které chodí mezi hochy. Kunšt.
Brt. D. II. 369.

Počerněti. Čím jsi celý p-něl. Kolc, 103.

Pocernetý. P. georginy (počernalé). Phľd.
1896. 463. Tamtéž: očernetý.

Počerpadlo, a, n. = čerpadlo. Dob. Dur.
108.

Počerstviti koho čím: vodou. Nár. list.
1896. č. 107.

Počervenalý. Háj. Herb. 49. a.

Počervený = drobet červený. Brt. D. II.
233. Cf. Po-.

Poěesky m. po česku. Us. Šb. D. 36.

Počet = pučeťi. Brt. D. II. 184.

Počev m. podsev, dš v č. Gb. II. ml. I. 407.

Počin. Ze jejich radami, p-ny a návody
tak činili. Půh. V. 219.

Póěina, strč. = paučina, Gb. H. ml. I. 258.

Počínat si = pyšniti se. P-ná si, že má
novou sukni. N. Město. Brt. D. II. 365.

Počiniti. Mně již prve škodnému (škodu
majícímu) velikú škodu (novou) jsou p li. 1684.
L. posíl. I. 74.

Pocinka, potinka, y, f. — podsíňka u vcho-
du do stavení. Slez. NZ. III. 195.

Počínský. P. víno. Čel. Pr. m. II. 926.

Počisadlo, a, n. P. ku spracovaní lnu.
Chod. NZ. III. 395.

Počitadlo. P. článků galvanické batterie
či voditel proudu t. j. přístroj, kterým lze při-
pnutím nebo vypnutím většího počtu článků
batterie proud sesíliti nebo seslabiti. KP. VIII.

Počítání. P. před dětskou hrou. Vz Dětské
hry v: Zahrádka budečská. VIL

Počítati se s kým. Hospodář s čeledíny
se p-tá (v obec mluvě; ve vyšší říká se: po-
čet klásti). Bl. Gr. 190.

Počitedlný. P. množství oděnců. Alx.Nách.
k. XXII.

Počitek, tku, m., Empfindung, f. Mus.
1894. 318. P. = duševní pochod, který vzniká
vnějším popudem a záleží v uvědomění si ně-
jakého obsahu (kvality), libosti n. nelibosti a
v reakci motorické. Vz Krejč. Psych. 54

Počiti m. potlšiti, dš v č. Gb. II ml. I. 40.

2. Počíti. O původu slova cf. Gb. H. ml.
L 81. O tvarech ib. 113. Žádost když se počne,
rodí hřiech. Chč. m. s. III 21. — koho. Ženo,
počala si obránci svého. Alx. Nách. k. II. —
čemu. Což tom (tomu) počnem (poradíme,
uděláme). Zlín. Brt. D. II. 365.

Počitkový. P. obsah. Krejč. Psych. 64.

Póčka, y, f. (půjčka) = příspěvek na sva-
tební hostinu. Záhoří. Brt. D. II. 365.

Počkaná. Něco na p-nou koupiti (na úvěr).
1597. Mtc. 1894. 156.

Počkati. Počky, počkyte i počke, počkete
u Císařova. NZ. VI. 75.

Počkej, hošíčku. Vz Tanec čes. (3. dod.).

Počmaknout si = pošmáknout si, .í v c.
Dšk. Jihč. I. 44.

Počstvie, n., nč. pocta, Pass. klem. 260.
a, (Gb.).

Počta m. pošta, š v št mění se v č. Dšk.
Jihč. 1. 44. a j., Gb. H. ml. I. 513.
Počtář, e, m. = poštmistr. Dšk. Jihč. I.