287

4.4. V z předcház. — P. = polštář. Dšk. Jihč.
I. 6.

Počtářsky. P. něco formulovati. Vstnk.
IV. 67.

Počtívat m. poštívati. Dšk. Jihč. I. 44. Cf.
předcház. Počta.

Počudovati se čemu = podiviti se. Phľd.
1896. 280.

Počupať ruku = poboskať. Zavadka. Phľd.
1895. 629.

Pod. Z pod se d odsouvá: poučitel m. pod-
učitel, nepodalosť. Dšk. Jihč. I. 17. Jindy bývá
pod m. po: podslamka m. poslamka. Ib. 16.

Podace, správně podací (právo), ano staré
podacie vydá podací. Krok. 1892. 268.

Podáč oprav v podač. Mocný kollator a
p. bude fary přijímati. 1621. Věst. op. 1893. 22.

Podálka, y, f. Kroků hluk zmlk' v p-ce.
Lerm. II. 104.

Podárný. Bl. Gr. 327. tohoto slova ne-
schvaluje.

Podaromně = marně. P. čas tráviti. Phľd.
1895. 200.

Podati čeho kam. Naposledy k soudu
podal Filomates těch čtyř slov. Bl. Gr. 153.
,Podej mi nůž' měl Bl. za chybné m. ,nože'.
Bl. Gr. 53. — čeho komu. Podajte mi bie-
lého praporce. Štilf. 191. a j. — co komu:
nůž, čepici. Tuto vazbu měl Bl. Gr. 72., 189.
za germanismus m. čeho: nože, čepice.

Podati = povídati. Ve Vel. Revúci. Phľd.
1893. 558.

Podátrati = dopátrati? Pokud jsem se
jich (svatebních obyčejův) mohl podtati a p.
Vykl. Svat. 3.

Podatý na koho. Phľd. XII. 550.

Podávačka = čásť řezačky ve zřídeli dole
pod korytem upevněná; postrkuje slámu ku
předu pod kosíř. Brt. D. II. 454.

Podávadlo, a, n. KP. VIII. 432.

Podáviti ženu, pannu = násilí jí učiniti.
Tato frase byla již za Bl. nesrozumitelná. Bl.
Gr. 205.

Podbalmělý. P. mozek. Wtr. St. nov. 83.,
Světz. 1895. 3.

Podbahní. Na p. u řeky Morávky. Věst.
op. 1893. 21.

Podbati kde. Ani duše jeho v pekle ne-
podbá. Chč. S. 271.

Podběl. Léčení jím na Val. Vz Vck. Val.
I. 157.

Podbělák, u, m., vz Šedák (3. dod.).

Podbělica, e, podbělice, f.. rostl. Cf. Ott.
XI. 530. b., Podběl (3. dod.).

Podbiel, vz Podběl. Phľd. 1893. 369.

Podbiti co kam. Omítku na strop pod-
bíjeti. NZ. II. 648.

Podborný. P. rybník u Náchoda. Hrš.
Nách. I. 451.

Podborovnička, y, f., houba, vz Sosnář
(3. dod.).

Podborovník, u, m., houba, vz Sosnář
(3. dod.).

Podborůvka, y, f., houba, vz Sosnář (3.
dod.).

Podbradek, dku, m. = podhradní řemen.
Wtr. Krj. I. 634. Cf. Zabíjačka (3. dod.).

Podbradník = malá šatka zavesená okolo
krku pod bradou, aby dieťa nezašpinilo ša-
tôčky, cintáček. Myjava, Phľd. 1895. 445. P.

plietla. Ib. 1896. 71. Červený p. (kohouta) sa
mu zalengal. Phľd. 1893. 509. — P., Hohl-
kehlhobel: Ott. XL 420. a.

Podbrána. Vjazdná p. Phľd. 1893. 685.

Podbranky, cf. S vlaky (3. dod.).

Podbříškový. P. futro, Kat. z Žer. I. 248.,
blána. Wtr. Krj. I. 150. P. kožich (liščí).
Arch. XIII. 222., 236.

Podbrušník, vz Podbřišník.

Podbuček, místo u Náchoda. Hrš. Nách.

I. 43.

Podcibnosť, i, f. P. rostliny, Hypostaminie.
Am. Orb. 96.

Podčárnouti = podtrhnouti. Slovo p.
Světz. 1893. 722.

Podčelistní krajina. Hlav. 9.

Podčepné. Z p-ho dělán byl ocet. Mnč.
Zás. 13.

Podčeší. Toto slovo má již Bl. Gr. 102.
za zastaralé.

Poddací, poddáczie, jus emphiteuticum,
alias Kaufrecht, n. Eml. Urb. 432.

Poddašník, u, m, zelina. Vz Zádušník
(3. dod.).

Poddati co kam. Aby jej (hřích) pod
rozum poddali a v službu Bohu. Chč. m. s.
III. 41. (V., Pass.).

Poddědictví, n., Nacherbschaft, f. Sterz.

II. 375.

Poddělavky, cf. Mejšle (3. dod.).

Poddesátník, a, m. Hrš. Nách. I. 81.

Poddružovací, subalternirend. Mark.

Poddůlanka, y, f., trať v Leskovci ve
Frýdecku. Vést. op. 1893. 11.

Podduní, n. Které kury p. snášejí (ty za-
bíjeli). 1701. Věst. op. 1893. 47.

Poddusec, sce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

Poděbrady. Jiří z Poděbrad. Cf. Vlč. Lit.
274. Hynek neboli Jindřich z P. mladší. Vz
Vlč. Lít. 264.

Poděditi. Bázlivec to nemá p. Kub. Rol.
106. Cť. Odplata (3. dod.).

Podejmouti. Jestližeby škody které pod-
jali a vzali. Půh. V. 183.

Podejstviti. Tajný žiaľ rýchlejšie podej-
stvuje rpůsobí) na telo. Phľd. 1894. 149., 1895.
615.

Podělati komu = učarovati. Vck. Val.
I. 97., 144.

Podělávka, y, f. = mazání na koláče,
vdolky a p.: povidla, tvaroh atd. Brn. Brt.
D. II. 480.

Poděliti. Poděliti mohu něčím několik lidí,
ale nikoli jednoho. Tedy nikdy: Ten člověk
podělen byl. Bl. Gr. 319. — se s čím jak.
Tito so zlatem podelili sa na rovno. Dbš.

Podélný. P. či poledníkové hory, Meridian-
gebirge. Am. Orb. 83.

Podepříti. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 78.

Podeschlý. P. dříví. 1665. Mtc. 1895. 141.

Podestát někoho = zastati. Dšk. Jihč. I.
13.

Podezřelý. Vždyť p-lým kdo jest, je vin-
ným již. Bráb. 114.

Podezřený = podezřelý. Lidi p-né zdví-
hali. Arch. XIII. 296. Na str. 'i97. tamtéž
stojí: podezřelé.

Podfišmistr. XVIII. stol NZ. IV. 101.