288

Podháňať na koho = poštívati. Val. Brt.
D. II. 395.

Podhaz, a, m.= jiodhodek (podhozené
dítě). Brušp. Hledíková.

Podhlacenstvo, a, n. Vz Am. Orb. 87.

Podhlavní. P. ryba. XVIII. stol. NZ. IV.
101.

Podhlednouti. Podhlídati koho = opo-
vržlivě naň hleděti. Wtr. Živ. c. L 341.

Podhlinová, é, f., trať ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 11.

Podhodok, dka. m. Vz Odměna. Mtc. 1894.
105.

Podhôľný. P. rostliny (na holích rostoucí).
Phľd. 1893. 467.

Pohončivý = pohončlivý. Brt. D. II. 365.

Pohončlivý. P. obilí, které má mnoho
podhonků. Slov. Brt. D. II. 365.

Podhonek, nku, m., vz Podhončlivý (3.
dod.), Odnož.

Podhoráci ve vých. Čech. Oestr. Mon.
(Böhm.). 1. 493. P. na Mor. = obyvatelé pa-
hrbkovité krajiny od Přestavlk a Staré Vsi
k Bystřici a Holešovu. Brt. D. II. 111.

Podhořanka = placka obecná, alausa
vulgaris, Alse, f., ryba. Vz Placka. Sterz. I.
795.

Podhrdlek = rána pod hrdlo. Mnohý
obdržel p. Světe. 1893. 26. a.

Podhroziti se = pohroužiti se. Týnec.
Brt. D. II. 97.

Podhubí, n. = oděv pod bradu, pod ústa.
Wtr. Krj. I. 254.

Podhůří, n., trať u Frýdka. Věst. op. 1893.
11.

Podchaluzec, zce, m., v lučbě. Am. Orb.
63.

Podílí, n., vz Oseník (3. dod.).

Podima, y, f. = podnížka. Phľd. XII. 175.

Podiva. Kto vie, čo by boly tie p-vy (voli)
porobily. Phľd. 1891. 432. — P., os. jm.
u Kosmy.

Podivení. Jest nám to s nemalým p-ním.
1639. Mus. 1894. 130. — P. (han.) = sníček;
asplenium trichomanes, rostl. Brt. D. II. 500.

Podivný. P. věc. Dle Bl. Gr. 325. ničemné
slovo; p. jest prý = drobet divný.

Podjavorinský. P. Ludmila, spisovatelka.
Phľd. 1892. 213., 1891. 92., 265.

Podjazyčnice, e, f. = žíla podjazyčná,
Feifelader, f. Sterz. I. 897.

Podjednou m. pojednou, d vsuto. Dšk.
Jihč. I. 16.

Podjezd = časť vrat, kudy vozy podjíž-
dějí, časť pro chodce ustanovená slove dverca.
I slez. NZ. III. 195.

Podjezerní. P. koryto rýnské. Mus. 1893.
453.

Podjícnový. Ott, XI. 392.

Podjíti čeho. Hotova jsem toho p. Arch.
XIV. 136.

Podjízd, u, m.= podjezd (kůlna). Cf. Ná-
vratí (3.dod.).

Podkabliosť, i, f. P. rostliny, hypopetalie,
hypocorollie. Vz Am. Orb. 96.

Podkasati co kam (jak). Všecko p-sal
jest pod svú moc. Chč. S. 273. Bojem koho
p. Alx. Nách. k. XXXIII.

Podkepní. P. rostliny, hypogynae. Am.
Orb. 96.

Podkľačník. Brt. I). II. 418.

Podklad (mor. podlina) = čím se sukně
na okrají asi na dlaň široko podkládaly. Slez.
Věst. op. 1894. 9. — P. (pachole) = příční
deštice přibitá na spodních grafinách, aby se
spodek vozu neprohýbal. Brt. D. II. 444.

Podklásek, sku, m. = podhonek, otárka,
odnož obilní. Brt. D. II. 365.

Podklenek, nku, m._; Cavate, f. Sterz. I.
595.

Podklesek m. poklesek, d vsuto. Dšk.
Jihč. I. 16.

Podkolenky, šat. 1423. Wtr. Krj. I. 90.

Podkolí. P. vozu. Světz. 1894. 536. b.

Podkopný. P. dielo sa im podarilo. Phľd.

1893. 391.

Podkorník, vz Houbovník (3. dod.).
Podkositi = podraziti. Nohy někomu p.
Phľd. 1893. 403., Lerm. II. 145.
Podkoteční klobúčník. Arch. XIV. 388.
Podkouřiti. Podkúril ho = dopálil. Phľd.

1894. 373.

Podkovice. Tluče do p-vic = utíká. Ve
šviháčině. Brt. D. II. 521.

Podkovka, hippoerepis, rostl. Vz Ott. XI.
307.

Podkožně. P. očkovati. Hlav. 8.

Podkrsalý. Točil p. kníry. Nár. list. 1893.
č. 356.

Podkvětný. P. (podpůrný) listen. Č1. L.
Jos. 3., 5.

Podlačkat šaty = pomačkati, zmuchlati.
Jevíčko. Brt. D. 11. 365.

Podlaha = strop (han.); půda ve stavení
(záp. Mor.). Brt. D. II. 434.

Podlahový. P. plot = z latí nebo trámců
přisekaných vodorovně kladených. Ott. VIII.
8. b.

Podlávený = podupaný. P. tráva. Phľd.
1893. 528.

Podlavna, y, f. = šáteh, jímž jest při-
kryto dítě ke křtu nesené. Čes. 1. V. 239. Cf.
násl. Podlavník.

Podlavník m. podhlavník, poduška, h od-
suto. Dšk. Jihč. I. 33.

Podlážka, y, f. = přepažení krovu nad
půdou stavení (sýpka), jako ve stodole ham-
balka. Ott. VIII. 8. a., Oestr. Mon. (Böhm.).
I. 432. (Jrsk.).

Podlec = podlý. Slow. 154.

Podlectví, n. Kká. Puš. 34.

Podléčka, pl. = podvlékačky. Na Hané.
NZ. III. 256.

Podlejší = vedlejší. Druhý p. dům. Kat.
z Žer. II.101.

Podlesí, ves v Těšínsku. Pras. Těš. 9.

Podlesňácké chalupy ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 12.

Podlesňák, u, m., rybník ve Frýdecku.
Vést. op. 1898. 12.

Podlésníček, čku, m., zdrobn. podlésník.

Podléščák, u, m., vz Hřib (3. dod.).

Podľéščka (uh.), podléšlca (val.), psí
fialka, viola canina, rostl. Brt. D. II. 508. —
P., vz Błoncati (3. dod.).

Podlézti. Jestli nepodleze, nepřeskočí. NZ.
V. 541.

Podlhovastý = podlhovatý. Phľd. 1895.
24., 215.



	288

	Podháňať na koho = poštívati. Val. Brt. D. II. 395. Podhaz, a, m.= jiodhodek (podhozené dítě). Brušp. Hledíková. Podhlacenstvo, a, n. Vz Am. Orb. 87. Podhlavní. P. ryba. XVIII. stol. NZ. IV. 101. Podhlednouti. Podhlídati koho = opo- vržlivě naň hleděti. Wtr. Živ. c. L 341. Podhlinová, é, f., trať ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 11. Podhodok, dka. m. Vz Odměna. Mtc. 1894. 105. Podhôľný. P. rostliny (na holích rostoucí). Phľd. 1893. 467. Pohončivý = pohončlivý. Brt. D. II. 365. Pohončlivý. P. obilí, které má mnoho podhonků. Slov. Brt. D. II. 365. Podhonek, nku, m., vz Podhončlivý (3. dod.), Odnož. Podhoráci ve vých. Čech. Oestr. Mon. (Böhm.). 1. 493. P. na Mor. = obyvatelé pa- hrbkovité krajiny od Přestavlk a Staré Vsi k Bystřici a Holešovu. Brt. D. II. 111. Podhořanka = placka obecná, alausa vulgaris, Alse, f., ryba. Vz Placka. Sterz. I. 795. Podhrdlek = rána pod hrdlo. Mnohý obdržel p. Světe. 1893. 26. a. Podhroziti se = pohroužiti se. Týnec. Brt. D. II. 97. Podhubí, n. = oděv pod bradu, pod ústa. Wtr. Krj. I. 254. Podhůří, n., trať u Frýdka. Věst. op. 1893. 11. Podchaluzec, zce, m., v lučbě. Am. Orb. 63. Podílí, n., vz Oseník (3. dod.). Podima, y, f. = podnížka. Phľd. XII. 175. Podiva. Kto vie, čo by boly tie p-vy (voli) porobily. Phľd. 1891. 432. — P., os. jm. u Kosmy. Podivení. Jest nám to s nemalým p-ním. 1639. Mus. 1894. 130. — P. (han.) = sníček; asplenium trichomanes, rostl. Brt. D. II. 500. Podivný. P. věc. Dle Bl. Gr. 325. ničemné slovo; p. jest prý = drobet divný. Podjavorinský. P. Ludmila, spisovatelka. Phľd. 1892. 213., 1891. 92., 265. Podjazyčnice, e, f. = žíla podjazyčná, Feifelader, f. Sterz. I. 897. Podjednou m. pojednou, d vsuto. Dšk. Jihč. I. 16. Podjezd = časť vrat, kudy vozy podjíž- dějí, časť pro chodce ustanovená slove dverca. I slez. NZ. III. 195. Podjezerní. P. koryto rýnské. Mus. 1893. 453. Podjícnový. Ott, XI. 392. Podjíti čeho. Hotova jsem toho p. Arch. XIV. 136. Podjízd, u, m.= podjezd (kůlna). Cf. Ná- vratí (3.dod.). Podkabliosť, i, f. P. rostliny, hypopetalie, hypocorollie. Vz Am. Orb. 96. Podkasati co kam (jak). Všecko p-sal jest pod svú moc. Chč. S. 273. Bojem koho p. Alx. Nách. k. XXXIII. Podkepní. P. rostliny, hypogynae. Am. Orb. 96.	Podkľačník. Brt. I). II. 418. Podklad (mor. podlina) = čím se sukně na okrají asi na dlaň široko podkládaly. Slez. Věst. op. 1894. 9. — P. (pachole) = příční deštice přibitá na spodních grafinách, aby se spodek vozu neprohýbal. Brt. D. II. 444. Podklásek, sku, m. = podhonek, otárka, odnož obilní. Brt. D. II. 365. Podklenek, nku, m._; Cavate, f. Sterz. I. 595. Podklesek m. poklesek, d vsuto. Dšk. Jihč. I. 16. Podkolenky, šat. 1423. Wtr. Krj. I. 90. Podkolí. P. vozu. Světz. 1894. 536. b. Podkopný. P. dielo sa im podarilo. Phľd. 1893. 391. Podkorník, vz Houbovník (3. dod.). Podkositi = podraziti. Nohy někomu p. Phľd. 1893. 403., Lerm. II. 145. Podkoteční klobúčník. Arch. XIV. 388. Podkouřiti. Podkúril ho = dopálil. Phľd. 1894. 373. Podkovice. Tluče do p-vic = utíká. Ve šviháčině. Brt. D. II. 521. Podkovka, hippoerepis, rostl. Vz Ott. XI. 307. Podkožně. P. očkovati. Hlav. 8. Podkrsalý. Točil p. kníry. Nár. list. 1893. č. 356. Podkvětný. P. (podpůrný) listen. Č1. L. Jos. 3., 5. Podlačkat šaty = pomačkati, zmuchlati. Jevíčko. Brt. D. 11. 365. Podlaha = strop (han.); půda ve stavení (záp. Mor.). Brt. D. II. 434. Podlahový. P. plot = z latí nebo trámců přisekaných vodorovně kladených. Ott. VIII. 8. b. Podlávený = podupaný. P. tráva. Phľd. 1893. 528. Podlavna, y, f. = šáteh, jímž jest při- kryto dítě ke křtu nesené. Čes. 1. V. 239. Cf. násl. Podlavník. Podlavník m. podhlavník, poduška, h od- suto. Dšk. Jihč. I. 33. Podlážka, y, f. = přepažení krovu nad půdou stavení (sýpka), jako ve stodole ham- balka. Ott. VIII. 8. a., Oestr. Mon. (Böhm.). I. 432. (Jrsk.). Podlec = podlý. Slow. 154. Podlectví, n. Kká. Puš. 34. Podléčka, pl. = podvlékačky. Na Hané. NZ. III. 256. Podlejší = vedlejší. Druhý p. dům. Kat. z Žer. II.101. Podlesí, ves v Těšínsku. Pras. Těš. 9. Podlesňácké chalupy ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12. Podlesňák, u, m., rybník ve Frýdecku. Vést. op. 1898. 12. Podlésníček, čku, m., zdrobn. podlésník. Podléščák, u, m., vz Hřib (3. dod.). Podľéščka (uh.), podléšlca (val.), psí fialka, viola canina, rostl. Brt. D. II. 508. — P., vz Błoncati (3. dod.). Podlézti. Jestli nepodleze, nepřeskočí. NZ. V. 541. Podlhovastý = podlhovatý. Phľd. 1895. 24., 215.