289

Podlhovatý = podlouhlý. P. stůl. Phl'd.
1893. 66., 474.

Podlí = podle. Podlí čehož pán Bůh sám
ví; P. poručení; Co mohu p. možnosti; P.
svého zdání. Kat. z Žer. I..27., 36., 41., 68. a
tak často. Ale také podle: Podle toho ozna-
muji. Ib. 122., 123. a j. Podlí zřízení zem-
ského. 1582. Kutn. šk. 26. Podlí duoveření
jejich. 1568.; P. poručení. 1566. L. posíl. I.
28., II. 13. a j.

Podlina, y, f. Vz Podklad (3. dod.).

Podlipník, u, m., houba, vz Hřib (3. dod.).

Podlíšť = podýšť, dřevo pod rozvorou
držící voj vzhůru. Dšk. Jihč. I. 6. Cf. násl.
Podlíštka.

Podlíštka (Brn.), podýžka, podyčt (Třebíč),
podýma (St. Hrozenk.), podojma (uh. slov.)
= podlíšť. Brt. D. II. 445.

Podlivá = podle. P. zákona. ČT. Tkč.

Podlosť = slabosť. Pod nímž (křížem) ta
p. lidská muož odpočinúti. Chč. S. 97.

Podlouhlec, hlce, m., dolichus, brouk. P.
Bonellův, d. Bónelli, žlutorohý, flavicornis.
Klim. 30.

Podlouhloštítník, a, m., stenolophus,
brouk. P. štítokřídlý, s. discophorus, tmavý,
mixtus, říční, teutonus. Vz Klim. 66.

Podloupati včely. 1597. Hrš. Nách. I. 444.

Podložiť co kam: do knihe = zapsati.
1741. Phľd. 1893. 622.

Podložkový. P. kalendář (lze ho užiti
jako podložky). Nár. list. 1893. č. 298.

Podlubovatý. Háj. Herb. 24. b.

Podlužany, statek ve Trenčínsku. Phl'd.
XII. 74., 336.

Podlý = špatný. Kde je oves (na kraji)
podlejší. Phľd. 1895. 311.

Podmaľovka, y, f., Grundmalerei? Bol
presvedčený, že p. nieje dokladná. Phľd. XII.
754.

Podmáselnička, y, f., houba, vz Sosnář
(3. dod.).

Podmáslák, u, m., vz Sosnář (houba;
3. dod.).

Podmáslenka, y, f., houba, vz Sosnář
(3 dod.).

Podmáslí. Najedl se p., až se mu gatě
roztřásly. Heršpice. Kous.

Podmateční rostliny = podhepní. Am.
Orb. 96.

Podměsíčný. P. svit. Krs. Moor. 45.

Podmésti. Podmítati (strniště orati) jest
nejlépe mezi dvóma panenkama (Mariemi,
mezi 15. srpnem a 8. zářím). Heršpice. Rous.

Podměstí. Formané jeli na p. Arch. XIII.
241.

Podmiňovati. To podmiňuje barvu kůže,
lépe: určuje. Krok. 1892. 370.

Podmísní. P. štika, Přidej: Cf. Mísný.

Podmistr. 1425. Arch. XIV. 438.

Podmnětať — podkládati. U Císařova.
NZ. VI. 76.

Podmokání, n. P. zdí. Arch. XII. 375.

Podmokati. Boč. příklad je z: Půh. V. 164.

Podmol. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 77.

Podmořanka. Cf. Podhořanka (3. dod.).

Podmostný. P. obluda (pod mostem se
zdržující). Phľd. XII. 642.

Podmračený. Zamlklý a p. člověk. Světz.
1894, 290. b.

Podmrsek, sku, m. (Kazatel) rozličnými
p-sky je vytřepává. Bl. (Wtr. Živ. c. 883.).

Podnáramek, mku, m., vz Opľéčko (3.
dod.).

Podnebesí. Lerm. II. 75., 148., Šml. I.142.

Podnebí. P. europské. Vz Ott. VIII. 877.

Podnesený čím. Pýchou jsa p-sen. Chč.
S. 144.

Podnět. Sázet do p-tu, chybně m.: do pod-
mětu. Vz Podmět.

Podnikati. Aby jim nebyli poddáni a pod
jich břemena aby nepodnikali. Chč. S. 126.

Podnikavec, vce, m., der Unternehmungs-
lustige, Nár. list. 1894. č. 333.

Podnížka m. podjíždka u vozu. Brt. D.

II. 251. P-ky v tkadlcov. = podnožky. Vých.
Čechy. Mus. 1895. 187.

Podnos. P. jídel. Gang, m. Nár. list. 1894.
č. 253. feuill.

Podnotár, a, m. Phl'd. 1894. 638.

Podnoží. P. modly. Kká. Puš. Roz. 100.

Podnožiti. Aby také péči p-žil, ut curam
subpeditaret. 1438. List. fil. 1895. 146.

Podnožka, y, f. Stolice má čtyři rozkro-
čené nohy (hůlky), lavice sedí na dvou prken-
ných p-kách. Chod. NZ. III. 15.

Podobenství = opportunitas. Hledáše
p-stvie. Ev. olom. Matth. 26. 16. V Kral. bibl.:
příhodného času.

Podobnati se (nemá-li býti: podobati se).
Aby se podobnal takové poctivosti (jí se po-
dobným stal). Chč. S. 21.

Podobně = slušně. Tam budete dosti p.
ctěni. GR. Nov. 70. Myslil, kterak by ji mohl
p. vdáti. Ib. 55.

Podobný. P-bni se jemu činíme. Chč. rn.
s. III. 17. — komu čím. Ze tahy otci p-ben
byl celý. Vrch. Rol. XXXI. 48. — komu dle
čeho. Zákon má býti poctivý, spravedlivý a
p-ný (případný, příhodný) podle obyčeje vlasti
místu i času. Chč. S. 117. — k čemu. Ta-
kový p-ben jest k tomu, jenž. . . Chč. m. s.

III. 17. Poněvadž jsi vždy k lidem p-ben
(ochotný, spravedlivý?). Arch. XI. 445. —
Toto jest místo p-né (příhodné), abychom
(zde) dítě zahubili. GR. Nov. 49.

Podobrati se nač (podjíti se čeho). Že
si sa na takú veľkú vec podobral. Phl'd. XII.
500.

Podobrotky. Keď nešlo p., muselo ísť aj
pozlotky. Phľd. XII. 695. (129.).

Pododpornosť, i, f., subcontrarietas. 1820.
Krok. 1896. 44.

Podoj. Zaniesli pôdoj do koliby. Phľd.
1894. 371.

Podojma, y, f., vz Podlíštka (3. dod.).

Podokenice, e, f. Phľd. 1896. 245.

Podolek, phylacterium. Zdvíhají p-lky své
a zprostírají podrahy. Ev. víd. 53. Mat. 53.
5. V Kral. bib.: podolky plášťů svých. P.
vleklý = vlečka. Wtr. Krj. I. 64. Dlouhý p.
= vlečka. XV. stol. Wtr. Krj. I. seš. 44.
Přilehl jí p. (zaspala). ČT. Tkč. — P. =
klín, lůno. Na p. dostane dieťa. Phľd. 1894.
522.

Podolín, a, m. = statek ve Spišsku. Phľd.
XII. 336.

Podomoyní. P. úrok (plat z domu). Sdl.
Louň. 9.

Podorzivý = podeřlivý. Phľd. XII. 253.