290

Podošev. P. vrchu = pata. Phľd. XII. 479.
A boli sme už pri podošve, na nekoľko kro-
kov začínala sa dlažba. Phľd. 1894. 453.

Podouště, ě, n. = menší čtvercový pol-
štář pod hlavu (poduška). U Žleb. NZ. I.
614., Dšk. Jihč. I. 42.

Podozrive .= podezřele. Phľd. 1896. 164.

Podpalubí. P. lodí. Vrch. Kol. XLI. 142.
a j. P. na děla. Ott. IX. 665. b.

Podpanštčlý. P. krejčí. ČT. Tkč. (d vsuto).

Podpaží. Chč. S. 263.

Podpažina, y, f. Brněná p. (zbroj). Arch.
XIII. 407. Vz násl.

Podpažník, u, m., ochranná zbroj. Arch.
XIII. 217. P. = krytí části ruky mezi rame-
nem a loktem. Wtr. Krj. I. 251., 601. Cí.Zá-
rukáví (3. dod.). — P. = plevník. Vz Špa-
léta (3. dod.).

Podpecí, n., vz Člopek (3. dod.).

Podpěchovati, unterkrampen. Petrl. 24.

Podperiť. Števku (os. jm.) p-la peknou
voňačkou. Phľd. 1894. 436.

Podpinadlo, a, n., cf. Štycl, Štrupla (3.
dod.).

Podplanky m. podplamky (placky z chle-
bového těsta). Dšk. Jihč. I. 23.

Podplotňáček, čka, m., pták, vz Střízlí-
ček (3. dod.).

Podpoduškový. P. částka článku osních.
Čl. Zrůd. 30.

Podpor = podpora. 1554. Kosmogr. List.
fil. 1893. 457.

Podpora. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
78. Kdo něvyndě ze dvora, tyn je slabo p.;
Kdo je v poli pilny, podpůrca je silny. Slez.
Nov. Př. 426.

Podprava, y, f. P. včel = podřezávání na
vesno. Slov. Brt. D. II. 365.

Podpřevor. 1410. Arch. XIV. 398., Čel.
Pr. m. II. 770.

Podpustek. Čepec na p-stky. Mor. NZ.
II. 737.

Podřád, u, m., lépe: podřadí. Krok. 1892.
369.

Podrali, u, m., vz Podraha (3. dod.).

Podraha. Vondrák v Spuren 23., 35. uvádí
podrali. Cf. Podolek (3. dod.). Také v Mus.
1895. 309. Bibl. olom. má: tkaniczie. Dob.
Dur. 409.

Podráhniti. Šml. VII. 79.

Podražec, zce, m. = húkačka, pulmona-
ria offic, rostl. Brt. D. II. 506.

Podraziti. Když p-zí jiné mocí pod se.
Chč. S. 104.

Podraždidlo, a, n. Ztk. 86. (3. vyd.).

Podražník, a, m. = železniční hlídač,
Bahnwächter, m. Sterz. L 381.

Podrbaný. Promluvil k němu dosti p-nou
rečí. Enns. 99. A.

Podrdositi kým. Vck. Val. I. 52. Cf.
Drlosi.i (3. dod.).

Podčeční rozdíl. Vlč. Lit. 112.

Podřizňák, podřizňok, a, m., pták, vz
Sedmihlásek (3. dod.).

Podrok, a, m. = mládě (jalůvka, býček),
jež není ještě rok staré. Kotk. 55.

Podroubiti. Staré palmy p. (podsekati\
Kbtk. 21. P. strom (podtíti). GR. Nov. 107. 13.

Podroušení, n. = rouš, napilosť, opice.
Wtr. St. Pr. 133.

Podroušený; -en, a, o = napilý. Wtr.
Živ. c. 805.

Podrub. Sloupy, na nichž leží krov sto-
doly, spojoval na metr a výše mocný věnec
roubení, jemuž říkali p. Chod. NZ. III. 398.

Podrubka, y, f. P. (šrám) při kutání =
malá prohlubina. Ott. XI. 594.

Podrug, a, m., obec v Nitransku. Phľd.
XII. 74., 551.

Podruh = obyč. nájemník u sedláka neb
měšťana, jimž za plat pracoval, někdy také
= domkár. NZ. III. 223. O p-zích cf. Čes.
1. V. 327.

Podruhé. Kcď nie poprvé, podaří sa p.
Phľd. 1893. 702.

Podnikávat' = poskakovati ? Kopec Drdá-
kov začal p. Vck. Poh. 43.

Podrůstky, m. = osení, které roste na
zoraném poli z vytroušeného zrní. Brt, D. II.
366.

Podrúzgať. P-gal rámik a rozbil kúr.
Phľd. XII. 546.

Podružně, také o kachničkách a kuřatech.
Hledík.

Podrývačně. Ptal se p. Světz. 1895. 122.

Podržeti co. Podrž vůz. Dle Bl. Gr. 189.
šp. m. vozu. Vz Po-. P. příhodu = zvítěziti.
Alx. 1305. (Krok. 1893. 2.).

Podsádka, vz Opľéčko (3. dod.).
Podsebití = dřevěná pavlač na věžích,
na branách při samé střeše, ven povyndaná,
z níž se otvorem na nepřítele lilo a házelo.
Wtr. Krj. I. 57. Když p. na zdech z pušek
zrušeno. Břez. Font. V. 472. — P. = vousy
pod nosem. Ib. 371.

Podsedčí. P. půstka, Arch. XIV. 371.
Podsedlný. P. írek = majetok pod selom,
pod obcou. Phľd. 1893. 626.

Podsednice = podsedlnice, Škar. 29.

Podsínek, nku, m. = krutá chodba podél
dřevěné chalupy (val.); laš.: potinka = pod-
síňka. Brt. D. II. 435.

Podsíňka. P. chrámová. NZ. III. 29.

Podsiřičný. P. kyselina, Dithionsäure.
Sterz. I. 684.

Podsiřitec, tce, m. Am. Orb. 63. Cf. Pod-
siřec.

Podsítnicový. P. kysta, Schb. Nád. 52.

Podslinky. P. zahryzujúc (při předení).
Phľd. 1895. 321.

Podslúžny, eho, m. = župní úředník.
Phľd. XII. 307., 1895. 425.

Podsněžník, galanthus. Vz Ott, IX. 832.

Podsolec, lce, m., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

Podsošina, y, f. = přední Ušeň u vozu.
Frenšt, Brt. D. II. 446.

Podstájí, n, Schuppen. Vz Oestr. Mon.
(ßöhm.). I. 430.

Podstánčí, n., podstánek, nku, m. = dře-
vění) barák přede dveřmi proti sněhu. Val.
Brt. D. II. 435.

Podstatný = pomocný. I toho máme sobě
p-ni býti. 1526. Snm. I. 40. Cf. ib. 39. Pozn.
dole.

Podstavek, vku, m., vz Násad (3. dod.).

Podstolí. Reg. II. 413. (r. 1275.), GR.
Nov. 34. — P. = časť stolu pod hořejší de-
skou; rám z úzkých silnějších prkének, jenž
brání, aby se rohy stolu nerozviklaly. NZ.
III. 13., 14.