291

Podstolník, a, m., subdapifer. Cel. Pr. m.

I. 12., II. 31.

Podstoupiti. S ním za ni V boj p. chtěl.
GR. Nov. 12.

Podstranský Jos., kněz a spis. f 28./11.
189}. v Kutné Hoře.

Podstřeliti. Koho stryga podstrelila. Mtc.

1894. 22.

Podstřešie, n. = odkap. Phľd. XII. 642.

Podstruží, n., trať u Šenova ve Frýdecku.
Věst. opav. 1893. 12.

Podstupnice, e, f. = hambalky. Val. lír-.
D. II. 433.

Podsudca, e, m. = podsudí, Unterrichter.
Phľd. 1893. 691.

Podsypaný = podložený. P. vajcia (vejce).
Phľd. 1896. 256.

Podšenk, a, m. XV. stol. Čel. Pr. m. II. 57.

Podšev = šlapa. Dítěti slychy a p-vy
olejem natírají. Slov. Mtc. 1894. 103. Cf. Po-
došev (3. dod.).

Podšití. Prestal podšívať (švec = umře).

Podškub. Z druhého p-hu (husí) jest prý
nejlepší peří. Nár. list, 1891. č. 128. odpol.
feuill.

Podšup, u, m. = malované prkno pod
šupem v lomenici. Ve Vlčkově. NZ. V. 553.
Cf. Šup (3. dod.).

Podšuvalský. P. pleso. Pokr. Mrt. z. 12.

Podtati. Vz Podátrati (3. dod.).

Podtřída, y, f. P. ptactva. Vstnk. IV. 84.

Podtříditi, unterordnen. Jg.

Podtržený. Na zdraví silně p. Světz.

1895. 86.

Podtvar, u, m., Unterart, f. NZ.
Podúěel, u, m. Am. Orb. 7.
Poďučkaný = poďubaný. Jevíč. Brt, D.

II. 3..9.

Podujatie, n. = úmysl. Phľd. XII. 394.

Podujímavý. Ľud je p. (domýšlivý?) a
hrdý. Phľd. 1894. 243.

Podúrať = pohádati, pohněvati, P. sluhu.
Phľd. XII. 753.

Poduriť = napraviti? Vec možno p.
Slov. Phľd. 1895. 363.

Podúsudek. Vz Ott. VIII. 676. b.

Podušie, n. = záduší. Phľd. 1892. 622.

Poduška = podklad. Dvéře s p-kami.
1606. Mtc. 1894. 169. P. pod chomout (plá-
těná s koženými kraji). Brt. D. II. 451. —
P. u pluhu, vz Slavík (3. dud.).

Poduškovaný = podložený. P. opěradlo.
Phľd. 1893. 725. Cf. předcház. Poduška. —
P. tanec. Vz Tanec slov. (B. dod.).

Poduškovitý. P. zpodina jehlic. Čl. Zrůd.
24. Cf. Poduška (3. dod.).

Poduzdva, y, f., vz Anča.

Pod válečník, u, m., Eierstabhobel, m.
Ott. XI. 420. a.

Podvalina, y, f. = podklad. Stoják =
úl na p-nách stojící. Dml. List. 27.

Podvalkový, podvalový strop = ze silných
kulatých oloupaných rahen, jež těsně k sobě
přiléhaly, později byl plochý, podvalky byl}
na plocho přisekány. Duť. 212., Wtr. St. nov.
212.

Podvázati vinohrad = révy ke kolkům
přivázati. Brt. D. II. 440.

Podvečírka, y, f., rostl., vz Stračí ocas
(3. dod.).

Podvíhati. — co: Podvihnouti ruku, Ev.
vid. 45. Mat. 8. 3., své lože. Ib. 50. Joh. 5. 8.

Podvihov, a, m., trať u Šenova ve Frý-
decku. Věst. op. 1893. 12.

Podvijka = závoj. XV. stol. Na Slov.
posud. Wtr. Krj. II. seš. 48.

Podvléci co: stěny chalupy = špatný
(shnilý) kus roubení novým nahraditi. Ott.
VIII. 9. a., Oestr. Mon. (Böhm.). 1. 427.

Podvlékací kalhoty nalezl Wtr. teprve
k r. 1606. Wtr. Krj. I. 476.

Podvlékač, e, m. = spodní kabát z laciné
látky. Jrsk. v Oestr. Mon. (Böhm.). I. 418.

Podvlička (sukně), cf. Spodňák, Burdák.

Podvoj = druh důlního dřevení, Kappe, f.
Vz Ott. XI. 600. b.

Podvoliti se več: v plat. Arch. XII. 501.
Več sme se JKMti p-li. 1b. 203.

Podvorný. P. lúka = pod oráčinou le-
žiaci. Phľd. 1893. 371., 622. Má asi býti pod-
orná, poněvadž Slovák nehovorí vorať, ale
orať. Ib. 630.

Podvrhnouti. Štilfríd podvrha dřevo proti
němu běžieše. Štilf. 193.

Podvrch, u, m. (Ukládala věci) do komory
na p. Phľd. 1894. 434.

Podvrší, n. = trať u Šenova ve Frýdecku.
Věst. op. 1893. 12.

Podvrtel. (Ty věci) jsú p. nohám slepých.
Chč. S. 304.

Podvrženec Cf. NZ. VI. 83.

Podvržťok = podvržené dítě, Phľd. XII.
612. Cf. Podvržtě.

Podyčt, cf. Podlíštka (3. dod.).

Podyjí, n.. — krajina při rece Dyji. Mtc.
XVIlI. 242.

Podýma, y, f., vz Podlíštka, Snice (3. dod.).

Podymné, ého, n. Čel. Pr. m. II. 1048.
Cf. Podymný.

Podýšť, vz Podlížť a násl.

Podýždě m. podjížď, j odsuto; podýžť, po-
díž i podjíšť. Dšk. Jihč. I. 46.

Podýžďka, cf. Snice (3. dod.).

Podýžka, y, f., vz Podlíštka (3. dod.).

Podzákladík, u, m., Unterradikal. Am.
Orb. 67.

Podzámecký. P. pivovár. NZ. III. 143.

Podzápad, u, m. P. jeho vlády (chylí se
ku konci) Krs. Moor. 73.

Podzelená, é, f., podzelení, n. Eml. Urb.
13., 44.

Podzemek, mku, m., místo pozemek, d
vysuto. Dšk. Jihč. I. 16.

Podzemní. P. bez m. pozemný, chabzda.
Slov. Phľd. XII. 174. P. vedení elektrického
proudu. Vz KP. VIII. 430.

Podzemšťanka, y, f. = Erinye. Quis
Ifig. 30. a j.

Podzubičný. P. kapky, Alveolarzahn-
trupťen. Sterz. I. 138.

Podzuvky, vz Spodňáky (3. dod.).

Podzvířetníkový. P. pásmo. Am. Orb. 83.

Podžeberní ječmen, který padá pod žíbro
pii fukarování. Han. Brt. D. II. 366.

Poenaltac, u, m. = desátek trestní. NZ.
III 217.

Poflákat všecko — posekati. Kld. IV. 208.

Pofrkat vodou --postříkati. Pastr. L. 87.

Pogajsaný na jeťú = jetím otřesený,