292

zvláště jsou-li v cestě hodná třasiska (je-li
cesta vytlučena). Brt. D. II. 311.

Pogajsati se. Když se kdo stahuje, po-
gajsne se = povytáhne se, ahy se mohl více
stáhnouti. Brt. D. II. 311.

Pogľondaný. P. obilí = poválené, po-
mrvené. Brt. D. II. 312.

Pogran, a, m., obec v Nitransku. Phľd.
XII. 74., 551.

Pogunič, e, m. = pohůnek. Slez.

Pohádka = contentio, hádka. Stala se
p. mezi mládci. Ev. víd. 135. Luc. 22. 24. Ze
chtí doktorům ke všem p-kám odpovídati, ad
cuncta eorum objecta respondere (námitka
a p.). Břez. Font. V. 391. — P. = povídání
atd. Slyšte řeč mú a p-dky přijměte vašima
ušima. Varš. 266. a cap. XIII. Staročeské
sbírky p-dek. Vz NZ. III. 32. nn, V. 578.
O studiu p-dek. V. Tille. Vz NZ. III. 201.
P. a pověsti vyd. r. 1892. NZ. IV. 151. P-dky
a pověsti. Vz Čes. 1. V. 191.

Pohádkosloví, n. NZ. IV. 16.

Pohádkosloyný. P. studie. Čes. 1. V. 483.

Pohádkovitý. P. vypravování. Mus. 1894.
106.

Pohaňač, e, m. = pohonič. Phľd.1895. 583.

Pohančaná, é, f. = trať u Šenova ve
Frýdecku. Věst. op. 1893. 12.

Pohančenák, u, m. = tvrdý kámen, jehož
se užívá na mlýnské žernovy. Obz. 1893. 71.

Pohanka, y, f. = drobné kamenci měkké.
Brt. D. II. 325. — P., rostl. Setí p-ky. Vz
Mtc. 1895. 350. — Pohanky = hrušky. NZ.
V. 522.

Pohanskomythický. P. slavnost. Vlč.
Lit. 36.

Pohanský = selský. P. plátno = švýcar-
ské svatohavelské a kempenské. XV. stol. Wtr.
Krj. I. 152., 357. — P. Žiar = vrstek v Honte.
Phľd. XII. 246.

Pohár, strhněm, behhar, nov. Becher,
z střlat. bicarium. Mkl. Fremdw. 117. — Gb.
H. ml. I. 424.

Poharkať sa. Pbľd. XII. 684., XIV. 150,

Pohárkovitě. Dvojlist na obou stranách
p. srostlý. Cl. Zrůd. 21.

Pohárkovitý. P. obal plodní. Čl. Zrůd. 22.

Pohlavování-se = dělení-se dle pohlaví
(u rostlin), Am. Orb. 10.

Pohtutka, y, f. = skládanka (štricle)
povidly potřená. Slez. Brt. D. II. 480.

Pohnětat sa po łavách — váleti se po
lavicích. Zlín. Brt. I). II. 366.

Pohnítati. Zlí duchové se mezi námi po-
hnítajú (pomětají). Vck. Val. I. 96.

Pohniti. Aby ovoce nepohnilo. Kat. z Zer
I. 269.

Pohnojiti = pomazati, ušpiniti. Cf. Roz-
hnusiti. Aby se s ovocem šetrně zacházelo, aby
se buď nepohnojilo aneb jináče nerozhnusilo.
Kat. z Žer. I. 244.

Pohnouti. S pekným odprošováním, abych
sa neráčil v hneve pohnúť. Phľd. XIII. 522. —
co m. Um. Cf. List. lil. 1896. 347., Hnouti
Zhrdati co (dod.).

Pohnutelný, beweglich. P. majetok. Pbľd
XII. 331.

Pohohárat si = pohovořiti si. Záhoří.
Brt. D. II. 366.

Pohodlík, a, m. = pohodník. Dšk. Jihč.
. 12.

Pohodlný; — -dlen. Gb. H. ml. I. 164.,
Št, Kn. š. 54. a.

Pohon, Motor, m. P. = parní n. podobný

troj ku hnání něčeho. P. parní, petrolejový,

rodní. KP. VIII. 173., 210. Elektrický p. KP.

VIII. 16., 101., 383. — P. = poľovačka

honci na hrubú zverinu. Phľd. 1893. 57.

Pohonič, e, m. = pohůnek. Slez. NZ. III.
193. I vyjeli sme na pole s p-čem a vorali
sme. Arch. XIII. 477. — P. či pohůnek =
železný prut v násadku pluhu. Brt. D. II. 447.

Pohonik, a, m. P. súdu, citator. 1513. Dle
Dob. chybně m. pohonič. Dob. Dur. 92.

Pohoniti. Za umrlého někoho pohnati =
místo něho, jeho jménem. Půh. III. 123. Du-
bánek pohnal Alžběty z Barchova a vinil ji
nevydání.. . Arch. XIII. 1., 11. a j.

Pohopnouti s kým odkud = seskočiti.
Pohopla s ním se skály. Vck. Val. I. 99.

Pohoršitedlný = pohoršlivý. P. artikul.
Břez. Font. V. 413. (337.).

Pohoršiti. Ale. prosím ponížene, keby ste
a nepohoršili, rád by som vedieť, za čo my
toto dostaneme. Phľd. XIV. 204.

Pohotově. Vyškeřák těžko zvyká v kleci,
starý pohotově (zvláště). Val. Brt. I). II. 366.

Pohověnka, y, f. = pohovka. Nár. list.
1894. č. 291.

Pohovor, u, m. K p-ru byl sdílný. Vrch.
Rol. XXXI. 44. — Šml. I. 76.

Pohraba, y, f. = hromada? P. uhlia.
Slov. Čes. 1. V. 174.

Pohradina, y, f., vz Lože (3. dod.).

Pohrádka, y, f. = chodník atd. Slez. NZ.
III. 196. Cf. Násep (3. dod.). — P. = pa-
landa; postel vůbec. Brt. D. II. 366. Cf. Lože
(3. dod.).

Pohran, u, m.= pohřeb. Vystrojili mu
p. Phľd. 1895. 20.

Pohraznik, a, m., nebria, brouk. P. černo-
rohý, n. picicornis, černý, brevicollis, Gyllen-
halův, Gyllenhali, Helvigův, Helvigi, Joki-
schův, Jokischi, kaštanový, castanea, sněžný,
arctica, světlohnědý, livida, Klim. 12.

Pohrbek a pahrbek. Gb. H. ml. I. 236.

Pohřbetník, u, m., vz Spinka (3. dod.).

Pohrbiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I 83.

Pohrdlek, dlku, m. Zjevně těch věcí ne-
potupili, ale sú tomu všemu pohrdlky dávali
jako bludu (pohrdali tím). Chč. S. 261.

Pohrdli, n., mor. ovar. Slez. NZ. IV. 447.

Pohřeb. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 154.,
Gb. Km. -i. 17. O pohřbích cf. Oestr. Mon.
(Böhm.). I. 458. O pověrách k p-bu se tá-
hnoucích cf. Zbrt. Pov. 164. Cf. násl. Pohřební,
Phľd. 1895. 16. nu.

Pohřebat = pohrabati. Kury pohrebaly
celú zahradu. Laš. Brt. D. II. 366.

Pohřebiště. Stará p. v Lounsku. Cf. NZ.
III. 564.

Pohřební. P. zvyky a pověry na Slov.
Vz Phľd. 1894. 711.- nn. Na Val, vz Vck.
Val. I. 140.

Pohříslo m. povříslo, v v h. Gb. H. ml. I.
431.

Pohřít m. pozřít. Dšk. Jihč. I. 37., Brt.
D. II. 187.