293

Pohrobek = pahorek. Každý p. ponížen
bude. Ev. víd. 112. Luc. 3. 5.

Pohrobenisko. Videl smutné p. (hrob
sněhem zasypaných). Phľd. 1895. 488.

Pohroužiti. O pův. slova cf. Gb. II. ml.
I. 81.

Pohulanka. Urobil sensaciu svojou divo-
kou p-kou; Kremnica zúčastnila sa iba čet-
ným vyslanstvom v p-kách a snemových prá-
cach. Phľd. 1893. 688., 1894. 594.

Pohunčácký, z půhončí. Čern. Př. 14.

Pohůnek husí. Vz Král (3. dod.).

Pohusat, pohusêt = poštvati: koho na
koho. Prostěj. Bit. D. II. 366.

Pohutať co = pohltati. Phľd. 1893. 520.

Pohutnut oprav v pohutnút. Chtěla to do
sebe p. Vck. Val. I. 100.

Pohúžvati co. Phľd. 1892. 31.

Pohvízdání, n. = posměch. Za Ježíšem
leč blázen obrátí se na p. všemu světu. Chč.
S. 188. Protože ste neuposlechli, položím vás
na odivu a na p. Ib. 157. Doleji čteme: Aby
každý nad nimi pohvízdal.

Pohvízdati nad čím. Cí. předcház. Po-
hvízdání.

Pohýbati. Vz Pohnouti.

Pohynouti ve při = propadnouti. 1469.
Čel. Pr. m. II. 16.

Pochamcať co = pomuchlati ? Phľd. 1892.
586.

Pochlácholiti. Když se k nám p-lí (cizi-
nec), již nám lepší jest než domácí (člověk).
Arch. XIV. 341.

Pochlapiti se. Phľd. 1892. 578. Tam i chu-
dobní se pochlapia ako môžu. Ib. 1895. 25.

Pochlebce, e, m. = pochlebník. Lerm. II.
12., 45.

Pochlebivě něco zveličovati. Zbrt. Tan. 38.

Pochlebník. P-ci nikdy nepovědí pravdy.
Lobk. 85. — P. = služebník. Arch. XIII.
349. Toto svědectví vydávám na p. Arnošta
i jeho p-ky. Ib. 349.

Pochlebný. P. prosba. Chě. S. 283.

Pochlpiti. Suché konope sberá, aby sa jej
nepochlpity Phľd. 1894. 435.

Pochoditý kopec = schůdný, mírného
svahu. Dělá se to p-to = povolně, ubývá toho.
Val. Brt. D. II. 366.

Pochodnička. 1418. Hymn. List. fil. 1895.
212.

Pochodový, Heise-. P. flaška. Phľd. 1895.
549.

1. Poch´op, druh sokola. 1714. NZ. III. 521.

2. Pochop. Utvoril som si o ňom výhodný
p. (pojem). Phľd. 1892. 602.

Pochopný. Ale chléb a víno těch daróv
nemóž pochopno býti. Chč. Mik. 453. Mysl
lidská jest toho p-ná. Chě. S. 260.

Pochotně. A to sobě k vuoli p. připravili.
Chč, S. 141. Všeť p. zpósobí. Št. Kn. š. 196.

Pochotnosť = príjemnosť. Chč. m. s. III.
116.

Pochotný. Pochoten, tna, o. Brig. F. 36.
P. chuť. List. fil. 1891. 108. P. obcovanie
mezi bližními. Chč. m. s. III. 20. P. výmluva.
Chě. S. 297.

Pochozený. P-ná obuv (chůzí sešlá). Arch.
XIV. 471.

Pochroma m. pohroma. Us. místy. Čern.
Př. 86.

Pochrumkati. Na kosti si pochrumkával
(pes) = chroustal. Phľd. XII. 655.

Pochtíti. Aby, což on všem k užitku
pochce, mohl je mocí k tomu připuditi. Chč.
S. 132. Cožkoli pochceš. XIV. stol. Mus. 1895.
299. — s inft. A pochce se nohám v tanci
poskočiti. Chč. m. s. III. 43.

Pochva. Popis koňských pochev. Vz Brt.
D. II. 451.

Pochvalin. Jaky P., taky Navěkamen.
Slez. Nov. Př. 87.

Pochváliti. Běžela p. sa = pochlubit se.
Phľd. 1894. 385., 80., Kld. III. 46.

Pochvatý. P. list. Čl. Zrůd. 21. Cf. Pochva.

Pochvist. P. větrů. Hdk. Hoř. 73. Cť.
Chvist.

Pochybovati. Kdo pochybuje, nebere. Her-
špice. Rous.

Pochýliti se odkud proč kam. Nepo-
chyluj se od něho ani na pravici, ani na
levici pro věci libé ani pro odporné. Chč.
S. 257.

Po chylý na kříž, kdo se nemůže narov-
nati, má ohnutou páteř. Záp. Mor. Brt. D.

II. 366.

Poikylocythosa, y, f., v lékař. Vstnk.

III. 474.

Pointovat = v hazardní hře hráti proti
bankéři. Lerm. II. 159.

Poiplí, n. = krajina při řece Iplu. Phľd.
XII. 75.

Poj = pojď. V Gemer. Jinde, pod'. Pastr.
L. 150.

Pojediný = jednotlivý. P. název místní;
P-ní Němci boli tam už prv. Phľd. 1892. 69.,

1893. 291. (392.).

Pojem. Kde ti chybí p. právě, v čas pravý
slovo přijde na odbyt. Vrch. F. L 87.

Pojesenní, adj. P. slunce. Lerm. II. 55.

Pojezdný. P-ná osvětlovací zařízení (elek-
trická). KP. VIII. 204.

Pojídlo, a, n. Pospasy, Nachtisch, z lat.
post pastum = po jídle; domácí slovo pro
desert jest pojídla. Čern. Př. 61.

Pojistka. Olověné, šroubové p-tky při ve-
dení elektrického proudu. Vz KP. VIII. 183. nn.

1. Pojíti za čím. Kdo chce čeho dojit,
musi za ty m pojiť. Mor. NZ. V. 541.

Pojměti. Aby ráčil v tom pojmieti malého
strpení. Arch. XI. 26.

Pojte, hoši, na vinici. Vz Tanec čes.
(3. dod.).

Pokání. Dá se na p., ako čert na milosť
(o zlém). Slov. Nov. Př. 536.

Pokapati. Peniaze p-ly (zmizely). Phľd.

1894. 375. Mnohé zvyky už p-ly (vymizely).
Slov. Čes. 1. V. 259. Pokap už dóm = pojď.
Brt. D. II. 326.

Pokarhať koho. Phľd. 1894. 660. — sa
s kým = svaditi se. Ib. 1895. 742.

Pokázati své právo. Arch. XIV. 70. Toho
ničím nepokázal. Arch. XIII. 3.

Pokaželý = pokažený. P. voda. Kat.
z Žer. II. 52.

Pokinový. P. kabát. Arch. XIV. 441.

Pokjan = až pokud. Slov. NZ. V. 547.

Poklad. Hledání zakopaných a zakletých
p-dů. V z Phľd. 1895. 123., Mtc. 1895. 251.,
Vck. Val. I. 166.