29 i

Pokládati. Mluví, jak dyby p-dal (o tom,
kdo příliš hlasitě mluví). Jicko. Brt. D. II. 367.

Pokládka obilí na záhonu. Mtc. 1895. 350.

Poklas, u, m. Dej boliacu cely p., chce
od tebe tež i podklad. Slez. Nov. Př. 167.

Poklice = kulatá deska, discus. Sterz.
I. 682. P., puklice z pukla umbo. Gb. H. ml.
I. 259. V. puklice vězí střlat. bucula, Buckel.
Mtz. 284.

Poklička, vz Poklice. — P. = vodorovně
běžící hrázka dole na bidlech, kde probíhá
osnova. NZ. IV. 38.

Poklid = odklad. Abyste o to p. vzali;
p. o pře. 1531. Arch. XI. 87.

Poklidec, dce, m. = poklid. Aby asa skrze
tu (světskú moc) nějaký p. mohli mieti. Cč.
S. 183.

Poklidný. P. štěstí, Čch. Otr. 48., líce,
hřebec. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 31., 165.

Pokloniti se, adorare. Často v strč. Mus.
1895. 312. Když mi ho (srdce) p-níš. Arch.
XIV. 366.

Poklopec železný, vypouklý kryl rytířům
lůno. Wtr. Krj. I 249.

Poklopkovati = klopkami opatřiti. P.
střevíce. Sterz. I. 182.

Poklůpek, pku, m., epiglottis, pružná
chrustavka listovitá. Vz Ott. VIII. 661.

Pokľúzat = pohlížeti. Dyby byl zabitky
p-zal (kdyby si byl řezník hleděl zabíjení).
Brt. I). II. 418.

Pokmotřený. P. dítě = kmotrovstvím
spřízněné. Pečírkův Kalend. 1896. 65. b.

Pokniřile se míti. Wtr. Živ. c. I. 51.

Pokoj. Jedno minouti, druhé svinouti,
k třetímu pomlčeti — cesta k p-ji. Šml. I. 35.
Daj mi pokoj, já ti dám dva. Mor. NZ. V. 541.

Pokojiti koho čím: penězi (řádně pla-
titi). Kat. z Žer. 1. 26.

Pokojník, a, m. = nájemník v universitě
v XVI. a XVII. stol. Světz. 1893. 26. b.

Pokolení. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
77.

Pokolomútiti koho = pomásti a p. Phľd.

1893. 578.

Pokolvar, u, m., carbunculus = pekelní
oheň, čierny pluzgier, mrcha pupä (ulcus ma-
lignum), úmorník. Phľd. 1894. 493.

Pokonati. A když toho pokona. AlxV.
2001. — P. koho s kým = porovnati. Phľd.
1895. 311.

Pokonávanie, n. = jednání. Závěrečné
p. Phľd. XII. 389., 312.

Pokopati koho v zemi. GR. Nov. 111. 14.

Pokora. Církevní p. byla mu uložena =
musil jíti v lehkém oděve a bos maje na krku
pichlavé halže a nesa v rukou pruty; musil
obcházeti kostely (v místě jsoucí) a přišed ku
vratům těch kterých kostelů byl tam od kněží
žalmy odříkávajících za přítomnosti lidu oněmi
pruty mrskán. Věst. op. 1892. 6. — P. =
smutek. Phľd. 1895. 27.

Pokorný. Kdo příliš jest p-ren, ten za
blázna jmín bývá. GR. Nov. 126. 22.

Pokorovať = smutek nositi. Phľd. 1895.
27.

Pokos, u, m. = proschlé seno. Val. Vck.
Val. I. 20.

Pokosní. P. plášť jeptišek. XVI. stol. Mus.

1894. 507.

Pokostní v. pakostní. Hus. Post, 172. b.,
Háj. Herb. 368.

Pokostnice, e, f. = pakostnice. V. Kal.
368. b.

Pokostník, a, m. = pakostník. Hus. Post,
172. b., Háj. Herb. 368.

Pokošin, a, m. = látka harasu podobná.
Wtr. Krj. I. 116.

Pokošinový. P. plátno. XV. stol. Wtr.
Krj. I. 145. Cf. Pokošin.

Pokotiti. Ranou (ho) v mrchy (mrtvoly)
s kone pokotí (srazí). Kub. Rol. 61., 64. aj.

Pokovení, n. = opatření povrchu něja-
kého předmětu kovového kovem jiným, obyč.
dražším. Vz KP. VIII. 218. Galvanické p. Ib.
217.

Pokoviti co. Vz Pokovení (3. dod.).

Pokrápka, y, f. = mastnota na koláče.
Pokrápat vdolky. Slov. Brt. D. II. 480.

Pokrbálati sa (o koních = na dvoře se
probíhati?). Phľd. 1895. 312.

Pokrivnica, e, f., děd. v Šariši.

Pokrkvaný, vz Pokrkvati. P. přikryvadlo.
Phľd. 1894. 455.

Pokrm = strava. K GR. přidej: Nov. 18.

Pokrokář, e, m., vz Strana (3. dod.).

Pokrtník. Mnč. Dle List. fil. 1894. 477.
lépe: pokňurník, ale bližší jest asi pokrytník.
Cf. násl. Pokrvačka.

Pokruta = koláč atd. Aby činili mazance
a p-ty královně nebeské. Chč. S. 320.

Pokrvačka, y, f. = pokryvačka, puklice.
Dšk. Jihč. I. 8.

Pokrytec. P-tci vypovídají se z Licoměřic
přes Zdánice do Zbožňova. NZ. III. 229.

Pokryti se před kým: před nepřátely.
Chč. S. 174.

Pokrytník. Ev. seit Mat. 22. 18.

Pokryvný. Vrstva země p-ná (uhlí atd.
pokrývající). Ott. XI. 596. b.

Pokterúc = kdykoli. Phľd. 1895. 708.

Pokukovač, e, m., Anschieler, Beäugler,
m. Sterz. I. 199., 407.

Pokukovačka, y, f., Anschiclerin, Be-
äuglerin, f. Sterz. I. 407. b.

Pokundolený = rozcuchaný. P. vlasy.
Phľd. 1896. 18b.

Pokupka, y, f., vz Pokup. P. obilí. Nár.
list. 1893. č. 288. I.

Pokusiti. Aby žádné ctné paní víc nepo-
kušovali. GR. Nov. 79. 2.

Pokúska, y, f. = pokus. Zlín. Brt. D. II.
367.

Pokusný. P. zvíře = kterého se k poku-
sům lékařským užívá. Vstnk. II. 490. a j.

Pokušení. Neb p. má tak blízko v patách
vinu. Cop. 39.

Pokuta = bída, trápení. To je p. s tím
člověkem. Phľd. 1894. 440. — P. = trest.
P. kulhá, nohy má krivé, ale dohoní. Phľd.
XII. 670.

Pokutiti = pokutovati. Ten má býti p-cen.
Arch. XIV. 455.

Pokutny. P. hranice (Husova). Wtr. Krj.
I. 85. P. hřivna či hornická. Vstnk. III. 490.

Pokvárený. Vz Vyhořeti (3. dod.).

Pokykovati. Co mne pokykuje (mně se
přihazuje?). Arch. XI. 250.

Pól s číslovkami řadovými pát, desát atd.
Vz List. fil. 1895. 281.