Předchozí (293)  Strana:294  Další (295) |
|
|||
29 i
|
|||
|
|||
Pokládati. Mluví, jak dyby p-dal (o tom,
kdo příliš hlasitě mluví). Jicko. Brt. D. II. 367. Pokládka obilí na záhonu. Mtc. 1895. 350.
Poklas, u, m. Dej boliacu cely p., chce
od tebe tež i podklad. Slez. Nov. Př. 167. Poklice = kulatá deska, discus. Sterz.
I. 682. P., puklice z pukla umbo. Gb. H. ml. I. 259. V. puklice vězí střlat. bucula, Buckel. Mtz. 284. Poklička, vz Poklice. — P. = vodorovně
běžící hrázka dole na bidlech, kde probíhá osnova. NZ. IV. 38. Poklid = odklad. Abyste o to p. vzali;
p. o pře. 1531. Arch. XI. 87. Poklidec, dce, m. = poklid. Aby asa skrze
tu (světskú moc) nějaký p. mohli mieti. Cč. S. 183. Poklidný. P. štěstí, Čch. Otr. 48., líce,
hřebec. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 31., 165. Pokloniti se, adorare. Často v strč. Mus.
1895. 312. Když mi ho (srdce) p-níš. Arch. XIV. 366. Poklopec železný, vypouklý kryl rytířům
lůno. Wtr. Krj. I 249. Poklopkovati = klopkami opatřiti. P.
střevíce. Sterz. I. 182. Poklůpek, pku, m., epiglottis, pružná
chrustavka listovitá. Vz Ott. VIII. 661. Pokľúzat = pohlížeti. Dyby byl zabitky
p-zal (kdyby si byl řezník hleděl zabíjení). Brt. I). II. 418. Pokmotřený. P. dítě = kmotrovstvím
spřízněné. Pečírkův Kalend. 1896. 65. b. Pokniřile se míti. Wtr. Živ. c. I. 51.
Pokoj. Jedno minouti, druhé svinouti,
k třetímu pomlčeti — cesta k p-ji. Šml. I. 35. Daj mi pokoj, já ti dám dva. Mor. NZ. V. 541. Pokojiti koho čím: penězi (řádně pla-
titi). Kat. z Žer. 1. 26. Pokojník, a, m. = nájemník v universitě
v XVI. a XVII. stol. Světz. 1893. 26. b. Pokolení. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
77. Pokolomútiti koho = pomásti a p. Phľd.
1893. 578.
Pokolvar, u, m., carbunculus = pekelní
oheň, čierny pluzgier, mrcha pupä (ulcus ma- lignum), úmorník. Phľd. 1894. 493. Pokonati. A když toho pokona. AlxV.
2001. — P. koho s kým = porovnati. Phľd. 1895. 311. Pokonávanie, n. = jednání. Závěrečné
p. Phľd. XII. 389., 312. Pokopati koho v zemi. GR. Nov. 111. 14.
Pokora. Církevní p. byla mu uložena =
musil jíti v lehkém oděve a bos maje na krku pichlavé halže a nesa v rukou pruty; musil obcházeti kostely (v místě jsoucí) a přišed ku vratům těch kterých kostelů byl tam od kněží žalmy odříkávajících za přítomnosti lidu oněmi pruty mrskán. Věst. op. 1892. 6. — P. = smutek. Phľd. 1895. 27. Pokorný. Kdo příliš jest p-ren, ten za
blázna jmín bývá. GR. Nov. 126. 22. Pokorovať = smutek nositi. Phľd. 1895.
27. Pokos, u, m. = proschlé seno. Val. Vck.
Val. I. 20. Pokosní. P. plášť jeptišek. XVI. stol. Mus.
1894. 507.
|
Pokostní v. pakostní. Hus. Post, 172. b.,
Háj. Herb. 368. Pokostnice, e, f. = pakostnice. V. Kal.
368. b. Pokostník, a, m. = pakostník. Hus. Post,
172. b., Háj. Herb. 368. Pokošin, a, m. = látka harasu podobná.
Wtr. Krj. I. 116. Pokošinový. P. plátno. XV. stol. Wtr.
Krj. I. 145. Cf. Pokošin. Pokotiti. Ranou (ho) v mrchy (mrtvoly)
s kone pokotí (srazí). Kub. Rol. 61., 64. aj. Pokovení, n. = opatření povrchu něja-
kého předmětu kovového kovem jiným, obyč. dražším. Vz KP. VIII. 218. Galvanické p. Ib. 217. Pokoviti co. Vz Pokovení (3. dod.).
Pokrápka, y, f. = mastnota na koláče.
Pokrápat vdolky. Slov. Brt. D. II. 480. Pokrbálati sa (o koních = na dvoře se
probíhati?). Phľd. 1895. 312. Pokrivnica, e, f., děd. v Šariši.
Pokrkvaný, vz Pokrkvati. P. přikryvadlo.
Phľd. 1894. 455. Pokrm = strava. K GR. přidej: Nov. 18.
Pokrokář, e, m., vz Strana (3. dod.).
Pokrtník. Mnč. Dle List. fil. 1894. 477.
lépe: pokňurník, ale bližší jest asi pokrytník. Cf. násl. Pokrvačka. Pokruta = koláč atd. Aby činili mazance
a p-ty královně nebeské. Chč. S. 320. Pokrvačka, y, f. = pokryvačka, puklice.
Dšk. Jihč. I. 8. Pokrytec. P-tci vypovídají se z Licoměřic
přes Zdánice do Zbožňova. NZ. III. 229. Pokryti se před kým: před nepřátely.
Chč. S. 174. Pokrytník. Ev. seit Mat. 22. 18.
Pokryvný. Vrstva země p-ná (uhlí atd.
pokrývající). Ott. XI. 596. b. Pokterúc = kdykoli. Phľd. 1895. 708.
Pokukovač, e, m., Anschieler, Beäugler,
m. Sterz. I. 199., 407. Pokukovačka, y, f., Anschiclerin, Be-
äuglerin, f. Sterz. I. 407. b. Pokundolený = rozcuchaný. P. vlasy.
Phľd. 1896. 18b. Pokupka, y, f., vz Pokup. P. obilí. Nár.
list. 1893. č. 288. I. Pokusiti. Aby žádné ctné paní víc nepo-
kušovali. GR. Nov. 79. 2. Pokúska, y, f. = pokus. Zlín. Brt. D. II.
367. Pokusný. P. zvíře = kterého se k poku-
sům lékařským užívá. Vstnk. II. 490. a j. Pokušení. Neb p. má tak blízko v patách
vinu. Cop. 39. Pokuta = bída, trápení. To je p. s tím
člověkem. Phľd. 1894. 440. — P. = trest. P. kulhá, nohy má krivé, ale dohoní. Phľd. XII. 670. Pokutiti = pokutovati. Ten má býti p-cen.
Arch. XIV. 455. Pokutny. P. hranice (Husova). Wtr. Krj.
I. 85. P. hřivna či hornická. Vstnk. III. 490. Pokvárený. Vz Vyhořeti (3. dod.).
Pokykovati. Co mne pokykuje (mně se
přihazuje?). Arch. XI. 250. Pól s číslovkami řadovými pát, desát atd.
Vz List. fil. 1895. 281. |
||
|
|||
Předchozí (293)  Strana:294  Další (295) |