, 295

Polil — klín, Schoss. Stařík nadložil polu
pod ruky starca; stařík vsypal do nej žeravé
uhlie. Phľd. XII. 290. (239.).

Póla, y, f. = plena, Windel, f. Cf. násl.
Pôlka.

Poľahky. P. ta za hodinu prídeš. Phľd.
1894. 375.

Polahoda, y, f. = pohodlí. Phľd. 1896. 277.

Polahota, y, f. = polehčení. V Hučavsku
na Slov. Pocítila si p-tu od toho lieku? Phľd.
1894. 10. (127.).

Poľajka, y, f., rostl., vz Mláto koní (3.
dod.).

Polan Jindř. z Polandorfu, spis., + asi
1573. Věst, opav. 1894. 27.

Poľana = krajina, rovina. Na prostred
p-ny stojí hŕbka dubov. Phľd. 1893. 129. (1892.
532. a j.).

Polarisovaný. P. proud elektrický. Vz
KP. VIII. 120.

Polárka, y, f., Polarstern, m. Jak jistě
k p-ce lne střelka temnem vln. Krs. Moor. 78.

Polatí, n. = v selské jizbě lešení na spaní.
Phľd. 1894. 247.

Polatinělý. P. pramen řecký. Čern. Př. 12.

Polaz. K Vck. připoj: Val. I. 35. Korbel
piva na p. (na přilepšenou). Ib. 65.

Polbírská. Vz Tanec čes. (3. dod.).

Polcuran m. porculan. Brn. Brt. D. 167.

Polčany, část Morávky ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 12.

Pôlčie. Phľd. 1893. 147.

Pole. Nošení obrazů po polích a prošení
za úrodu. Vz Zbrt, Pov. 135.

Poledňaná, é, f., potok ve Frýdecku. Věst.
op. 1893. 12.

Poledňany. Pod P-ny, trať ve Frýdecku.
Vést. op. 1893. 12.

Poledne. Za p-dne = o poldni. Brt. D.
II. 289. Třetí den o p-dni. GR. Nov. 51. —
P. = oběd. Poneste nám poledně. Také val.
Vck. Val. I. 89.

Poledníček, čku, m. = odpolední spánek.
Šml. VIII. 61.

Poledník. P-ky jdou od severu k jihu. Am.
Orb. 82. P. magnetický. Myslíme-li si oběma
póly magnetky položenou rovinu procházející
středem země, protne rovina ta zemi v kru-
hové čáře, kterou nazýváme m. p. KP. VIII. 25.

Poledníkový. P. hory = podélné. Am.
Orb. 83. Vz Podélný.

Poledňo. Má svinské p. (která si zakrývá
kšticí čelo jako v městě). Slez. Věst, op. 1894.
11.

Polehlá, é, f., osada na Slov. Phľd. 1895.
351.

Polejnek = pelyněk. Duf. 281.

Polèka = polejka, rostl. Vz Mláto koní
(3. dod.).

Polenica, e, f. (Polenka?) = odnož hory
Prašivé u H. Lhoty ve Frýdecku. Věst. op.
1893. 12.

Poľénko. Zima je o p. větší, třeba p. do
kamen položit. Zlín. Brt. D. II. 367.

Polepšiti čeho: puohonu. Půh. III. 331. —
se kdy. P-šim še, jak mene (mňa) nesitane
(nebude). Šariš. Phl'd. 1895. 377.

Poleť masa. Arch. XIII. 257.

Poleti strč. = hořeti. 0 pův. cf. Gb. II.
ml. I. 78.

Polibovati si y čem. Osv. l896. 44.

Políček. Praštil ho p-čkem; vyťal mu p.
Bl. Gr. 209.

Polieň, ě, f. U trenčanského Slováka
v jizbě popod hrady čierna p. = priečne
brvná, na ktorých sušia sa polena. Phľd. XI.
82. (1894. 108.).

Poliereka, y, f., území v Turci. Phľd. XII.
336.

Polihúvať = polehávati. Phľd. XII. 163.

Políknonti. O pův. slova cf. Gb. II. ml.
I. 49.

Pólinka, y, f., rostl., vz Verunka (3. dod.).

Politickoobčanský. P. svoboda. Ztk. 95.
(3. vyd.).

Politika. P-ky = daromnice, hlouposti.
Phľd. XII. 281. P. — panské huncútstvo.
Šariš. Ib. 1895. 377.

Polívka. Školskou polévkou sobě propálili
(proplákli) ústa (kteří málo se vzdělali). Bl.
Gr. 58. Bílá p. = mléčná. Brt. D. II. 472.
P. se musí snísti, dokud nevystydla, Šml. VII.
204. Rozlil si tam p-ku (urazil tam někoho).
Bílovský. (Zbrt. Tan. 255.). Vylial si na ňom
polievku (vypeskoval ho). Slov. Nov. Př. 618.

Polízač, slovo nové a špatné m. pochleb-
ník, Lecker, praví Bl. Gr. 321. — P. nebo
lazebník. 1469. Čel. Pr. II. 19.

Poľjenie = poval, půda. Phľd. 1894. 62.

Polka, tanec. Cf. Čem. Př. 87., Oestr. Mon.
(Böhm.). I. 478., Zbrt. Tan. 334.

Polka, y, f. = plachta z jednej poly plátna,
do jakej sa matka s dieťatom na ruke odieva.
P. ďimin. z pola. Slove také odedza, odiedzka.
Myjava. Phľd. XII. 317., XIV. 446. P. = vodo-
rovne cez chrbát pretiahnutá biela šatka,
kterej konce sú na ramenách privreté a v ru-
kách chytené; jinde —- široký pás z jemného
plátna, ktorý ťahá sa s hlavy na chrbát a na
pás, kde je pripevnený. Phľd. 1895. 655. Cf.
Půlka. Vázati šátek na pôľku. Vz Skybka
(3. dod.).

Polle m. podle. Slov. Pastr. L. 145.

Polnahý = polonahý. Vrch. Lingg. 40.

Polňák, a, m. = polní vrabec, passer mon-
tanus, v Břeclavsku; v Lohovci prosňáček, na
Hané místy prosňák. Mtc. XVIII. 243. Na
Mor. také ještě: skřeček, skrček, špulec, stud-
ňák, šrček, semenník. Brt. D. D. 495., Mtc.
1893. 306. — P. = holub, který lítá do polí.
Brt. D. II. 367.

Polný = plný. Vo Spiši. Phľd. 1893. 431.,
1895. 630. — P. Polní práce — tvrdá práce,
krásy nepřidá. Šml. VII. 19.

Poloha ječný. P. věk. Vlč. Lit. 259.

Polobdíti. Polobdíc, polosníc přetrvala tak
přes půlnoc. Šml. I. 127.

Poloběh. Phľd. 1895. 690.

Polobobrový klobouk. XVI. stol. Wtr.
Kr j. I. 425.

Polobolestně, Jg. (ZI. Jg. 95.).

Polohožský. Krs. Moor. 42.

Polocestí, n. (mezi dvěma místy k schůzi
ustanoviti). Tk. X. 1.

Poloělověctví, Hemianthropie. Ott. XI. 93.

Polodětský. P. věk. Cch. Drob. povíd. 41.

Polodloužka, y, f. P. slabiky trvající
1½ doby. Cf. Dloužka (3. dod.). Hněvkovský.
List. fil. 1894. 190.

Poloexpendent, a, m. = sák, za něhož



	, 295

	Polil — klín, Schoss. Stařík nadložil polu pod ruky starca; stařík vsypal do nej žeravé uhlie. Phľd. XII. 290. (239.). Póla, y, f. = plena, Windel, f. Cf. násl. Pôlka. Poľahky. P. ta za hodinu prídeš. Phľd. 1894. 375. Polahoda, y, f. = pohodlí. Phľd. 1896. 277. Polahota, y, f. = polehčení. V Hučavsku na Slov. Pocítila si p-tu od toho lieku? Phľd. 1894. 10. (127.). Poľajka, y, f., rostl., vz Mláto koní (3. dod.). Polan Jindř. z Polandorfu, spis., + asi 1573. Věst, opav. 1894. 27. Poľana = krajina, rovina. Na prostred p-ny stojí hŕbka dubov. Phľd. 1893. 129. (1892. 532. a j.). Polarisovaný. P. proud elektrický. Vz KP. VIII. 120. Polárka, y, f., Polarstern, m. Jak jistě k p-ce lne střelka temnem vln. Krs. Moor. 78. Polatí, n. = v selské jizbě lešení na spaní. Phľd. 1894. 247. Polatinělý. P. pramen řecký. Čern. Př. 12. Polaz. K Vck. připoj: Val. I. 35. Korbel piva na p. (na přilepšenou). Ib. 65. Polbírská. Vz Tanec čes. (3. dod.). Polcuran m. porculan. Brn. Brt. D. 167. Polčany, část Morávky ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12. Pôlčie. Phľd. 1893. 147. Pole. Nošení obrazů po polích a prošení za úrodu. Vz Zbrt, Pov. 135. Poledňaná, é, f., potok ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12. Poledňany. Pod P-ny, trať ve Frýdecku. Vést. op. 1893. 12. Poledne. Za p-dne = o poldni. Brt. D. II. 289. Třetí den o p-dni. GR. Nov. 51. — P. = oběd. Poneste nám poledně. Také val. Vck. Val. I. 89. Poledníček, čku, m. = odpolední spánek. Šml. VIII. 61. Poledník. P-ky jdou od severu k jihu. Am. Orb. 82. P. magnetický. Myslíme-li si oběma póly magnetky položenou rovinu procházející středem země, protne rovina ta zemi v kru- hové čáře, kterou nazýváme m. p. KP. VIII. 25. Poledníkový. P. hory = podélné. Am. Orb. 83. Vz Podélný. Poledňo. Má svinské p. (která si zakrývá kšticí čelo jako v městě). Slez. Věst, op. 1894. 11. Polehlá, é, f., osada na Slov. Phľd. 1895. 351. Polejnek = pelyněk. Duf. 281. Polèka = polejka, rostl. Vz Mláto koní (3. dod.). Polenica, e, f. (Polenka?) = odnož hory Prašivé u H. Lhoty ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12. Poľénko. Zima je o p. větší, třeba p. do kamen položit. Zlín. Brt. D. II. 367. Polepšiti čeho: puohonu. Půh. III. 331. — se kdy. P-šim še, jak mene (mňa) nesitane (nebude). Šariš. Phl'd. 1895. 377. Poleť masa. Arch. XIII. 257. Poleti strč. = hořeti. 0 pův. cf. Gb. II. ml. I. 78.	Polibovati si y čem. Osv. l896. 44. Políček. Praštil ho p-čkem; vyťal mu p. Bl. Gr. 209. Polieň, ě, f. U trenčanského Slováka v jizbě popod hrady čierna p. = priečne brvná, na ktorých sušia sa polena. Phľd. XI. 82. (1894. 108.). Poliereka, y, f., území v Turci. Phľd. XII. 336. Polihúvať = polehávati. Phľd. XII. 163. Políknonti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 49. Pólinka, y, f., rostl., vz Verunka (3. dod.). Politickoobčanský. P. svoboda. Ztk. 95. (3. vyd.). Politika. P-ky = daromnice, hlouposti. Phľd. XII. 281. P. — panské huncútstvo. Šariš. Ib. 1895. 377. Polívka. Školskou polévkou sobě propálili (proplákli) ústa (kteří málo se vzdělali). Bl. Gr. 58. Bílá p. = mléčná. Brt. D. II. 472. P. se musí snísti, dokud nevystydla, Šml. VII. 204. Rozlil si tam p-ku (urazil tam někoho). Bílovský. (Zbrt. Tan. 255.). Vylial si na ňom polievku (vypeskoval ho). Slov. Nov. Př. 618. Polízač, slovo nové a špatné m. pochleb- ník, Lecker, praví Bl. Gr. 321. — P. nebo lazebník. 1469. Čel. Pr. II. 19. Poľjenie = poval, půda. Phľd. 1894. 62. Polka, tanec. Cf. Čem. Př. 87., Oestr. Mon. (Böhm.). I. 478., Zbrt. Tan. 334. Polka, y, f. = plachta z jednej poly plátna, do jakej sa matka s dieťatom na ruke odieva. P. ďimin. z pola. Slove také odedza, odiedzka. Myjava. Phľd. XII. 317., XIV. 446. P. = vodo- rovne cez chrbát pretiahnutá biela šatka, kterej konce sú na ramenách privreté a v ru- kách chytené; jinde —- široký pás z jemného plátna, ktorý ťahá sa s hlavy na chrbát a na pás, kde je pripevnený. Phľd. 1895. 655. Cf. Půlka. Vázati šátek na pôľku. Vz Skybka (3. dod.). Polle m. podle. Slov. Pastr. L. 145. Polnahý = polonahý. Vrch. Lingg. 40. Polňák, a, m. = polní vrabec, passer mon- tanus, v Břeclavsku; v Lohovci prosňáček, na Hané místy prosňák. Mtc. XVIII. 243. Na Mor. také ještě: skřeček, skrček, špulec, stud- ňák, šrček, semenník. Brt. D. D. 495., Mtc. 1893. 306. — P. = holub, který lítá do polí. Brt. D. II. 367. Polný = plný. Vo Spiši. Phľd. 1893. 431., 1895. 630. — P. Polní práce — tvrdá práce, krásy nepřidá. Šml. VII. 19. Poloha ječný. P. věk. Vlč. Lit. 259. Polobdíti. Polobdíc, polosníc přetrvala tak přes půlnoc. Šml. I. 127. Poloběh. Phľd. 1895. 690. Polobobrový klobouk. XVI. stol. Wtr. Kr j. I. 425. Polobolestně, Jg. (ZI. Jg. 95.). Polohožský. Krs. Moor. 42. Polocestí, n. (mezi dvěma místy k schůzi ustanoviti). Tk. X. 1. Poloělověctví, Hemianthropie. Ott. XI. 93. Polodětský. P. věk. Cch. Drob. povíd. 41. Polodloužka, y, f. P. slabiky trvající 1½ doby. Cf. Dloužka (3. dod.). Hněvkovský. List. fil. 1894. 190. Poloexpendent, a, m. = sák, za něhož