297

Polovznět, u, m., semitonus. List. fil. 1894.
468.

Polozábavný. P. spis. Vlč. Lit. 131.

Polozámek, mku, m. (k zavírání). NZ. IV.
316.

Polozašlý. P. erb. Světz. 1893. 14. b.

Polozbrklý poeta, Šml. 1. 30.

Polozlostný. P. úsměv. Phľd. XII. 405.

Polozpytavý. P. pohled. Světz. 1894.
342. a,

Položník. K Kom. připoj: Lab. 47. —P.
a, m., obec v Nitransku. Phľd. XII. 237.

Polsirota. Ak umre otec, sú deti len p-ty;
ak umre mať, sú celé (třebas otec žije). Slov.
Zátur.

Polský. P. omáčka = sladká s hrozinkami
a mandlemi. Vykl. Svat. 62. P. groš (dudek,
traer) = 7 kr. 1544. Snm. I. 589. P. maso
= bravové rozkrájené, vařené v zelí, do něhož
se dávají halečky. Slez. NZ. IV. 447.

Polstoročie = 50 let. Phľd. 1895. 321.

Polšeří. Lerm. II. 106.

Polštář. Cf. Počtář, Poštář (3. dod.).

Polštářek. Len se nastavoval na patro
v pazderně kořeny dolů. Byl-li krátký, že ne-
sahal vysoko, položila se naň ještě jedna
vrstva lnu, čemuž říkali p-ky. NZ. II. 563.

Poltár, a, m., hora v Novohradsku na
Slov. Phľd. XII. 551., 75.

Poltrubna, y, f. = potrubí. Čem. Př. 87.

Poludňačka, y, f. Phľd. 1895. 120.

Poludňovať = obědvati. Phľd. 1895. 2. P.
s kým. Ib. 459., 565.

Poluhřivna, y, f. Půh. VI. 70.

Polupinetní konev. Arch. XIII. 418., Hrš.
Nách. I. 357.

Poluzený. Bez pozlatý p-ný. AlxH. 116.
Dle Kroka 1892. 433., 436. = pocínovaný.

Polydipsie, e, f., řec. = nápadné zvětšení
žízně. Vstnk. II. 484.

Polyfagie, e, f., řec. = veliká touha po
pokrmech. Vstnk. II. 484.

Polyfon, u, m., řec, jm. hudebního ná-
stroje. Us.

Polyfonový. P. zpěv. Wtr. Živ. c. 972.
Cf. Polyfonní.

Polyformní. P. regenerator. KP. VIII. 66.

Polyglotta, y, m. = kdo zná několik řečí.
Phľd. XII. 466.

Polygrafie, e, f., řec Hlas. nár. 8./5. 1894.

Polyhydroxybenzol, u, m. Vstnk. IV. 23.

Polymerický, řec. = mnohodílný, složitý.

Polymolekularný. P. konstituce alkoho-
lův a kyselin. Vstnk. III. 56

Polymorfní. P. buňka. Vstnk. IV. 99. P.
transformator. Vz KP. VIII. 112.

Polynuklearní. P. leukocyt, buňka. Vstnk.
II. 425., III. 383.

Polyurie, e, f., řec. = zvětšení množství
moče. Vstnk. II. 484.

Póm, póš = půjdu, půjdeš. Póm ja radšej
do pánov. Phľd. XII. 723. (XIII. 239.).

Pomädliti = pomuchlati. P-la zásterku
medzi prsty. Phľd. 1893. 18.

Pomák, a, m. = území v Honte. Vz Phľd.
XII. 551.

Po mály m. po malú. Gŕb. H. ml. I. 257.

Pomalý. P. osoba = drobná. Telnice.
Hledík.

Pomáňat koho =? Phľd. XII. 745.

Pomazánek, nku, m. Máslo prodávají na
p-nky; P. se odváží a vycení. CT. Tkč.

Pormaznať se s kým = pomazliti se.
Phľd. XII. 106.

Pomediti co komu: život (osladiti). Šml.
VIII. 3:35.

Pomedzi = zatím. A p. Petráš vyprával,
ako sa to stalo. Phľd. 1895. 312.

Pomel, a, m. Jazykový p. = tlachal.
Phľd. 1894. 316.

Pomenší = poněkud malý. Byl ramenatý
p. pán. Světz. 1894. 426. a.

Pomenúf. álov. Gb. H. ml. I. 106.

Pomerancnice = hrušky. NZ. V. 520.

Pomerčí, ího, m. = odhadce ? Arch. XIV.
267.

Pomeriť sa = smířiti se. Phľd. 1896. 234.

Poměsíčený. P. země = jako v měsíc
změněná. Stč. Př. 142.

Pomestiť sa = směstknati se. Phľd. XII.
165.

Pometaľice, e, f. = kráva, která pome-
tala (Kyjov); jinde pometalka. Brt. D. II. 307.

Pometalý. P. kráva. NZ. III. 413.

Pometlo. Ostaví ho jako p. za dveřmi.
Chč. S. 249.

Pomezin, u, m., cf. Pamasin (3. dod.).

Pomezina, y, f. Cf. Barchentník (3. dod.).

Pomieniti, impetrare, reputare, aestimare.
Často v Z. klem. (Mus. 1895. 309.).

Pomíšený. P. brambory = rozmačkané
k jídlu. Slez. NZ. IV. 498.

Pomknouti. Pomykala ho za rukáv. Phľd.
1896. 27. Cf. násl. Pomkýnať.

Pomkýnať koho = naváděti. Phľd. 1894.
401. Cf. Pomknouti.

Pomlázka = binovacka, dynovačka, smig-
rust, šmerkust. Cf. Oestr. Mon. (Böhm.), I.
442., NZ. IV. 326. P. se dává sudou, aby ne-
vyšla láska na licho a váže se do šátku, že
má být vzácnou. Na Žďársku. Nár. list. 1895.
č. 110. feuill. Po pomlázce (po postě) je čas
k lásce (o postě nechodí mládenci za děvčaty).
Ib. 1894. č. 99. odp. feuill. Cf. Duf. 134.

Pomluva, y, f. = rozmluva. Chciť p-vu
s vámi míti. Alx. Nách. k. XXVII.

Pomluviti. Pomlúvali (mluvili) řeč roz-
pačnú (desperatum sermonem). AlxBM. 181.
Toť mi se jest zdálo p. o to prostě tak, jakož
ta písma okazují. Chč. Mik. 413.

Pomněti. Pomni sě o tvém vítězství (buď
ho pamětliv). Štilf. 199.

Pomnožení. P. listů. Čl. Zrůd. 9.

Pomnožiti a rozvětviti něco. Čl. L. Jos. 47.

Pómo = pojďme. U Vel. Revúce. Phľd.
1893. 558., Pastr. L. 150. Cf. Póm.

Pomoc. O strč. sklonění cf. Gb. Km. -i. 42.

Pomoci. Ten prach mi proti tomu pomáhá.
Arch. XII. 35.

Pomodralý. Háj. Herb. 8. a.

Pomohaní, n., země nad Mohanem. Mtc.
1896. 172.

Pomoraví, n. = krajina při řece Moravě.
NZ. III. 421. a j., Mtc. 1896. 20.

Po moravsky m. po moravsku. Brtch.

Pomosazování, n. Vz KP. VIII. 229.

Pomostina. P. v chlévě. Phľd. XII. 681.

Pompališka, y, f., rostl., vz Pampeliška
(3. dod.).