298

Pomrčeti = zabručeti. Cosi p-čel pro sebe.
Brt. D. II. 343.

Pomrkotati = pobručeti. Pomrkoce a ne-
řekne nic. Zlín. Brt. D. II. 343.

Pomrsknouti. Velikú prudkostí Adriana
pomrštieše (jinde: promrštíše). Štilť. 195.

Pomsta. Nejedno bývá lepší milosť nežli
bodná p. Arch. XIV. 26. Na oko dobre, ale
v srdci pomstu varí. Slov. Nov. Př. 538. Jak
možno se pomstiti (pověra). Vz Mtc. 1895. 247.

Pomstva m. pomsta, 1560. Phľd. 1894. 3.

Pomyje. P., dokavadž jimi nehne, nesmrdí,
než jakž pohneš, tak smrdí (tak mnohý člo-
věk). Bl. Gr. 300.

Pomykač, e, m., vz Kohoutek (3. dod.).

Pomykov. Bol vo veľkom p-ve. Phľd. 1894.
455. (442., 1892. 726., 1893. 574.).

Pomýlený. Byl p. = zaražený, prekva-
pený a p. Phľd. 1895. 362.

Pomýliti se. Vtedy pravdu povie, keď sa
p-lí. Phľd. 1894. 442.

Pomysliti. Což na své mysli pomyslil.
Štilť. 188.

Potlačili. Není p. zdravému lékaře. Ev.
víd. 126. Jinde tam čteme: potřeba jest. Není
p., aby kto tebe potazoval. Ev. seit. 23. Job.
16. 30.

Ponáhle. Co p., to po ďáble. Brušp. Hle-
díková.

Ponáhlivý. P. krok. Phľd. 1895. 316.

Ponapomoci komu čím. Bl. Gr. 159.

Ponaskytnouti komu co. Chci vám je
(prostředky) p. Kat, z Žer. I. 135.

Ponáška = narážka. To je p. na ty,
co... Phľd. XII. 641.

Poňať čo = pojmouti. Slov. Phľd. 1896.
550.

Ponavštíviti. Prosím, aby nás p-li. Svetz.
1893. 391.

Ponazhúž'vat = pomalu, houževnatě na-
hospodařiti. Val. Brt. D. II. 367. Cf. Pona-
shúžvaný.

Pondělek m. ponedělek, e odsuto; vyslo-
vuje se poňdělek. Gb. II. ml. I. 154., 370. Vz
Pondělok.

Pondělí, m. (zastr.). Že ten p. prijdeš.
Arch. XI. 143., XIV. 286.

Pondělok, lku, m. = pondělek. Slov. V p.
ráno peniaze dostat znamená dostávat celý
týždeň. Phľd. 1894. 133.

Pondělský Jan (Glozius), cír. básn. česko-
slovan. v 2. pol. XVII. stol. Vz Ott. X. 210.

Pontius, u, m. Ťažký ako p-sy. Phľd. 1895.
421.

Ponejprvičky = ponejprv. Slovo toto za-
mítá Bl. Gr. 188. jako non decorum, puellae
vox est.

Po německy m. po německu. Brt. D. I.10.

Ponemocný = poněkud nemocný. Vz Po-
(3. dod.). Brt. D. II. 283.

Ponésti se nač. Velmi se ponášíte na
tamten obrázek (jste mu podoben). Phľd. 1892.
578.

Poněvadž. P. je na Mor. v řeči lidu málo
zuámo. U Dač. a v okolí jest známo. Brt. D.
II. 282.

Ponevierať sa, vz Ponevěrať. Na čo má
doma lenošit a p. sa. Phľd. 1894. 432.

Pongrác, e, m. P. Einer, básn. slov. Phľd.
1895. 315.

Poniklování. Vz KP. VIII. 221.

Poniž. P. se to dalo před landfridem; P.
Tovačovský glejtoval je od sebe. Půh. III. 428.
481.

Ponocárna. NZ. III. 518.

Ponocovati = bdíti. Modlete se a pono-
cujte. Ev. víd. 133. Marc. 13. 37.

Ponořovací. P. batterie elektrická. Vz
KP. VIII. 51.

Ponořování batterie elektr. KP. VIII. 213.

Ponosa = stížnost atd. (Po pláči) nezo-
stáva v ňom (srdci) iba lichá p.; Nepočula
som žiadnu psu na neho. Phľd. XII. 677.,
XIV. 512. (537.). Cf. Ponos.

Ponosno — neponosno Bohu (požaluj si
Bohu). Slov. Phľd. 1894. 313.

Ponožky v Let. troj. jsou snad punčochy
nebo vůbec nějaký kus sešitého prádla na
nohy (onuce). Wtr. Krj. I. 161. Dle Šm. Bein-
schiene.

Ponrava. Pondrava m. po-nrava z po-norva,
koř. ner v nořiti se. Gb. II. ml. I. 33., 78.

Politický. P. vrstvy země. Vz Mtc. 1896.
231,

Ponůcka = poncenská trouba, zhotovená
z velikého rohu. Ces. 1. V. 32.

Ponuditi = ponuknouti. Phľd. 1893. 371.

Ponuk. Kněžskými radami a p-ky. Břez.
Kont. V. 452.

Ponuknout. Matka ponukne nevestu me-
dem (přivítá). Phľd. 1895. 404. Len devätraz
ho ponúkli (nenajedl-li se kdo při hostině). Slov.
Nov. Př. 527. P. komu svoje rameno (nabíd-.
nouti). Phľd. 1896. 459.

Poňura, cf. Pochňura.

Poobírati se s něčím. Bl. Gr. 375.

Pooblizovaný. P. kulturou. Phľd. 1895.
322.

Poobmazati co: včely. Phľd. XII. 32.

Poobmeškati se s čím. Mark. (Zl. Jg.
313.).

Poodkoupiti co. Phľd. XII. 323.

Poodkryti co. Chč. S. 329.

Poodpadati. Tyto zvyky p-ly. Phľd. 1891.
722.

Poodpočinouti kde: pod stínem cierkve.
Chč. S. 69.

Pooháněti. Jako liščím ocasem pooháněli
světa, Bl. Gr. 232.

Poohří, n., krajina při Ohře. Us.

Pooki'taltovati = pozměniti. Mohl by pak
i toho p. Bl. Gr. 205.

Pookrúcaný = zavázaný, zabalený. Phľd.
1895. 9.

Poolovění, n. Vz KP. VIII. 228.

Poopilý = drobet opilý. Lerm. II. 71.

Poostati. Káza p. (zastaviti). Alx. Nách.
k. XV.

Poostouzeti se s kým. Kld. III. 64.

Poosvítiti. Z toho zvostří se a p-tí zrak
tvůj. Bl. Gr. 375.

Pootavský. P. podřečí (užívané v krajině
při ře. Otavě ležící). Dšk. Jihc. I. 4.

Popáčiti se komu = zalíbiti se. Phľd.
XII. 290.

Popadí, n. = krajina při ře. Padu v Italii.
Mus. 1893. 459.

Popadnouti. (Moc světská) muož popásti
hřiešníkuov mečem svým; Ať oni (páni) skrze
meč popásají kozluov smrdutých. Chč. S. 143.



	298

	Pomrčeti = zabručeti. Cosi p-čel pro sebe. Brt. D. II. 343. Pomrkotati = pobručeti. Pomrkoce a ne- řekne nic. Zlín. Brt. D. II. 343. Pomrsknouti. Velikú prudkostí Adriana pomrštieše (jinde: promrštíše). Štilť. 195. Pomsta. Nejedno bývá lepší milosť nežli bodná p. Arch. XIV. 26. Na oko dobre, ale v srdci pomstu varí. Slov. Nov. Př. 538. Jak možno se pomstiti (pověra). Vz Mtc. 1895. 247. Pomstva m. pomsta, 1560. Phľd. 1894. 3. Pomyje. P., dokavadž jimi nehne, nesmrdí, než jakž pohneš, tak smrdí (tak mnohý člo- věk). Bl. Gr. 300. Pomykač, e, m., vz Kohoutek (3. dod.). Pomykov. Bol vo veľkom p-ve. Phľd. 1894. 455. (442., 1892. 726., 1893. 574.). Pomýlený. Byl p. = zaražený, prekva- pený a p. Phľd. 1895. 362. Pomýliti se. Vtedy pravdu povie, keď sa p-lí. Phľd. 1894. 442. Pomysliti. Což na své mysli pomyslil. Štilť. 188. Potlačili. Není p. zdravému lékaře. Ev. víd. 126. Jinde tam čteme: potřeba jest. Není p., aby kto tebe potazoval. Ev. seit. 23. Job. 16. 30. Ponáhle. Co p., to po ďáble. Brušp. Hle- díková. Ponáhlivý. P. krok. Phľd. 1895. 316. Ponapomoci komu čím. Bl. Gr. 159. Ponaskytnouti komu co. Chci vám je (prostředky) p. Kat, z Žer. I. 135. Ponáška = narážka. To je p. na ty, co... Phľd. XII. 641. Poňať čo = pojmouti. Slov. Phľd. 1896. 550. Ponavštíviti. Prosím, aby nás p-li. Svetz. 1893. 391. Ponazhúž'vat = pomalu, houževnatě na- hospodařiti. Val. Brt. D. II. 367. Cf. Pona- shúžvaný. Pondělek m. ponedělek, e odsuto; vyslo- vuje se poňdělek. Gb. II. ml. I. 154., 370. Vz Pondělok. Pondělí, m. (zastr.). Že ten p. prijdeš. Arch. XI. 143., XIV. 286. Pondělok, lku, m. = pondělek. Slov. V p. ráno peniaze dostat znamená dostávat celý týždeň. Phľd. 1894. 133. Pondělský Jan (Glozius), cír. básn. česko- slovan. v 2. pol. XVII. stol. Vz Ott. X. 210. Pontius, u, m. Ťažký ako p-sy. Phľd. 1895. 421. Ponejprvičky = ponejprv. Slovo toto za- mítá Bl. Gr. 188. jako non decorum, puellae vox est. Po německy m. po německu. Brt. D. I.10. Ponemocný = poněkud nemocný. Vz Po- (3. dod.). Brt. D. II. 283. Ponésti se nač. Velmi se ponášíte na tamten obrázek (jste mu podoben). Phľd. 1892. 578. Poněvadž. P. je na Mor. v řeči lidu málo zuámo. U Dač. a v okolí jest známo. Brt. D. II. 282. Ponevierať sa, vz Ponevěrať. Na čo má doma lenošit a p. sa. Phľd. 1894. 432. Pongrác, e, m. P. Einer, básn. slov. Phľd. 1895. 315.	Poniklování. Vz KP. VIII. 221. Poniž. P. se to dalo před landfridem; P. Tovačovský glejtoval je od sebe. Půh. III. 428. 481. Ponocárna. NZ. III. 518. Ponocovati = bdíti. Modlete se a pono- cujte. Ev. víd. 133. Marc. 13. 37. Ponořovací. P. batterie elektrická. Vz KP. VIII. 51. Ponořování batterie elektr. KP. VIII. 213. Ponosa = stížnost atd. (Po pláči) nezo- stáva v ňom (srdci) iba lichá p.; Nepočula som žiadnu psu na neho. Phľd. XII. 677., XIV. 512. (537.). Cf. Ponos. Ponosno — neponosno Bohu (požaluj si Bohu). Slov. Phľd. 1894. 313. Ponožky v Let. troj. jsou snad punčochy nebo vůbec nějaký kus sešitého prádla na nohy (onuce). Wtr. Krj. I. 161. Dle Šm. Bein- schiene. Ponrava. Pondrava m. po-nrava z po-norva, koř. ner v nořiti se. Gb. II. ml. I. 33., 78. Politický. P. vrstvy země. Vz Mtc. 1896. 231, Ponůcka = poncenská trouba, zhotovená z velikého rohu. Ces. 1. V. 32. Ponuditi = ponuknouti. Phľd. 1893. 371. Ponuk. Kněžskými radami a p-ky. Břez. Kont. V. 452. Ponuknout. Matka ponukne nevestu me- dem (přivítá). Phľd. 1895. 404. Len devätraz ho ponúkli (nenajedl-li se kdo při hostině). Slov. Nov. Př. 527. P. komu svoje rameno (nabíd-. nouti). Phľd. 1896. 459. Poňura, cf. Pochňura. Poobírati se s něčím. Bl. Gr. 375. Pooblizovaný. P. kulturou. Phľd. 1895. 322. Poobmazati co: včely. Phľd. XII. 32. Poobmeškati se s čím. Mark. (Zl. Jg. 313.). Poodkoupiti co. Phľd. XII. 323. Poodkryti co. Chč. S. 329. Poodpadati. Tyto zvyky p-ly. Phľd. 1891. 722. Poodpočinouti kde: pod stínem cierkve. Chč. S. 69. Pooháněti. Jako liščím ocasem pooháněli světa, Bl. Gr. 232. Poohří, n., krajina při Ohře. Us. Pooki'taltovati = pozměniti. Mohl by pak i toho p. Bl. Gr. 205. Pookrúcaný = zavázaný, zabalený. Phľd. 1895. 9. Poolovění, n. Vz KP. VIII. 228. Poopilý = drobet opilý. Lerm. II. 71. Poostati. Káza p. (zastaviti). Alx. Nách. k. XV. Poostouzeti se s kým. Kld. III. 64. Poosvítiti. Z toho zvostří se a p-tí zrak tvůj. Bl. Gr. 375. Pootavský. P. podřečí (užívané v krajině při ře. Otavě ležící). Dšk. Jihc. I. 4. Popáčiti se komu = zalíbiti se. Phľd. XII. 290. Popadí, n. = krajina při ře. Padu v Italii. Mus. 1893. 459. Popadnouti. (Moc světská) muož popásti hřiešníkuov mečem svým; Ať oni (páni) skrze meč popásají kozluov smrdutých. Chč. S. 143.