300

Poraziti. Ty roboty jsú poraženy na plat
a již jsú pominuly. Půli. III. 411.

Poražený. P. (šlakem) na řeč, na ruku,
Kat, z Žer. I. 70., na zraky. Arch. XIV. 54.

Porc? porec? — zarostlý ostrůvek. Divoká
hus hnízdí na porci. V Podluží. Mtc. 1894.
245.

Porcia. Porcie ledva zdolieme, nieto ešte
takúto vec (zbytečnou). Phľd. 1893. 545.

Porculánoví, n.= porcelánoví. Brt. D.
II. 252.

Porcuľián, u, m. = porculán. Přer. Brt,
D. II. 518.

Pordan, a, m., území v Nitransku. Phľd.
XII. 74., 551.

Poŕeb), řbu, m. místo pohřeb. Vých. Čech.
Oestr. Mon. (Böhm.) I. 494.

Porejtek, tku, m., vz Kmetiti (3. dod.).

Porekadlo. Vz Přísloví (3. dod.).

Pořeknouti s inft. Kázal žebříky dělati
pořkna se s nimi táhnouti (stavě se), scalas
jubet praeparare fingendo se cum iis progredi.
Břez. Font. V. 382.

Pořez = pořezání. Jak se hojí na Slov.
Cf. Phľd. XII. 566. — P. = popis. P. dobytka.
Mor. Duf. 330.

Pořezané, ého, n. = rána řezem způso-
bená, scissum. Mtc. 1894. 339.

Pořezanina, y, f. = pořezané místo na
tele. Mtc. 1894. 339.

Pořezné, ého, n. Arch. XIII. 437.

Porchek. V. Kal. 95. - List. fil. 1891.
291.

Poriadka, y, f. Isť na p-ku = obcou úradne
vyhnaté osoby na odhadzovanie sňahu s hrad-
ských atd. Myjava, Phľd. 1895. 443.

Poříděnka, y, f. = řídká polévka. Val.
Brt. D. II. 480.

Pořídka, y, f. Pořídkou něco dělati = po-
řadem. Duf. 262. P-kou husy pásti (po řadě,
střídavě). Duf. 159.

Poriedkový. P, kadeře (hezky řídké). Phľd.
1895. 288.

Pořiechu m. pohříchu. Pulk. (Gb. II. ml.
I. 466.).

Pořímaniti zemi. Mtc. 1895. 35.

Porisko. Zostalo mu p. zo sekery (málo).
Phľd.. 1894. 441. (1892. 683.).

Pořiť m. pozříti, z odsuto. Dšk. Jihč. I. 38.

Porobenec. XV. stol. List. til. 1896. 85.

Porobenina = čáry. Phľd. 1894. 493. —
P.= zvonkajší rána. Ib. 24.

Porod. Hojení nemocí při p-du obyčejných
na Mor. Vz Mtc. 1894. 333. — P. = rod,
genus. Z kakého s' pošel p-da. Alx. 1303.

Poroditi. Syna z ženy p-dil. GR. Nov. 18.

Porodlnice, e, f. = porodidlnice. Lvov.
50. b.

Porok. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84. —
P. = pohoršení. Jest, pane, bez p-ka švec.
Mor. Bl. Gr. 172.

Porokoniti si s kým = pohovořiti.
U Brlohu. Čes. 1. V. 328.

Porokovánie = potupa. Proto ode mne
nebudeš míti p. Alx. Nách. k. III.

Porostový. P. hospodářství lesní. Chdt.
v Nár. list. 1893. č. 306.

Porozchodiť, porozejíti se. Cásť úradníctva
sa porozchodila. Phl'd. 1896. 475. Cf. Poroz-
cházeti se.

Porozsouditi. I toho pilně p-dě. Bl. Gr. 93.

Porozuměti. P-li o slově, jenž bylo po-
věděno o dítěti. Ev. seit. 6. Luc. 2. 17.

Porozvážiti něco zdravě. Abrah. z Günter.
1605.

Porta. Lekká (lehká) p. pujdze do čorta.
Šariš. Phľd. 1895. 377.

Portala m. bordura, b v p. Dšk. Jihč. I.
22.

Portáš, nyní = četník. Val. Nár. list. 1893.
č. 274.

Portelový. P. šátek na krk. Vykl. Svat.
45. Cf. Porter.

Porter, u, m. Sukně z porteru. NZ. III.
323. (r. 1784.).

Porterovy. P. kožich. 1784. NZ. III. 323.

Portieka, y, f. = zboží. Na Slov. Zátur.

Portorico, druh doutníků. Us.

Portutiti něco. KP. VIII. 50.

Porub, u, m. = daň, zastr. Phl'd. 1893.
629.

Porubaný, ého, m. = přítok Ostravice ve
Frýdecku. Věst, opav. 1893. 12.

Porubčí, ího, m. = sběratel daní, Steuer-
einnehmer, m. zastr. Phľd. 1893. 629.

Porubčík, vz předcház. Porubčí. — P. =
potok u Bruzovic na Frýdecku. Věst, opav.
1893. 12.

Porubní, ího, m. = podpodůlní. Ott. XI.
607. b.

Porubník, u, m. = orubník. Vz Ott. XI.
420. b.

Porubovati, rúbif = rozdeľovať pre celú
obec určenú daň medzi jednotlivých jej oby-
vateľov. Phľd. 1893. 629.

Porúcati. Sľuby sa p-ly (porušily); Ľúbosť
p-la okúňavosť (porazila). Phľd. XII. 673., 712.

Poručiti. Kdo chce kdysi porúčať, mosí
sa napřed naučit poslúchať. Mor. NZ. V.
541. — CO komu = odkázati. P-čil mu do
kostela chodník (do týždňa sedem dní. O la-
komém příbuzném). Slov. Nov. Př. 550.

Poručný, vormündlich. Povinen jest podle
listu p-ho těch tisíc zl. jim dáti. Půh. V. 208.

Porucha. P. nervového systému, zažívání.
Vstnk. IV. 31., II. 487.

Poruška, y, f. = poduška. Chod. Dšk.
Jihč. I. 15., Čes. 1. V. 239.

Porvaz = provaz m. povraz. Ve Spiši.
Phl'd. 1893. 430. Cť. násl. Porvázek.

Porvázek, zku, m. = podvazek, d v r. Šb.
D. 46. Cf. předcház. Porvaz.

Porykovat = trochu ryčeti, řváti. Kráva
p-la. Laš. Brt. D. II. 368.

Poryva. Zmiatol jich svojimi poryvami a
plánmi. Phľd. 1893. 576.

Poržiť m. pozříti — pohltnouti. Doudl. Kts.
13., Zábř. Brt. D. II. 368.

Posad, vz Saďa, Válek, Víno psí (3. dod.). —
P. = okršle, okržle, rozházená kopka sena.
Val. Brt. D. II. 20.

Posadni hrábě = řídké. Brt. D. II. 437.

Posah = věno. 1672. Věst. op. 1892. 9.

Posazení. Žena na p. (= blízká k porodu).
Git. Nov. 48.

Posběráček, čku, m. = hrneček, do kte-
rého jahody sbírají. ČT. Tkč.

Posběrek, rku, m. = paběrek. ČT. Tkč.

Poscel, e, f. = postel. Mor. Kopán. Nár.
list. 1895. č. 58. odp. feuill.