301

Poscepeněti. 1639. Mus. 1891. 121.

Posebný. P. vůz = přidaný, Beiwagen, m.
Sterz. I. 433. a,

Posečitý meč, tulich, zbraň. Wtr. Krj. I.
272., 520., 612.

2. Posed, posidl, brionia. 1440. List. fil.
1893. 393. Cf. Posad (víno psí), 3. dod. Lé-
čení jím na Val. Vz Vck. Val. I. 157.

Posednice, e, f. = pozednice. Brt. D. II.
433.

Posel. Za nic nemůže p. Frid. Coss. 7. Po-
slové vypovídají se ze Stojic přes Postupice
do Přistoupína. NZ. III. 229.

Poshrnouti. Keď sa svadobníci poshŕňali
(sešli). Phľd. 1895. 456.

Posičník, a, m. = přívrženec učení, že
sběh několika spoluzvuček činí předcházející
slabiku dlouhou. List, fil. 1894. 31.

Posidl, vz předcház. Posed.

Posielati. P-lal k nim. Arch. XIII. 93.

Posílací. Sbírka listů p-cích z r. 1464. až
1709. Vz Věst. opav. 1893. a 1894. Prílohy.

Posilák, a, m. = posel. Obecní p. Rais.
Rod. 124.

Posilec (ve vojště). XV. stol. Vlč. Lit. 241.

Posimentířský. P. cech. Posamentirer-.
1727. Pras. Řem. 52.

Posimestí = posial. V Prividzku na Slov.
Phľd. XIV. 308.

Posíť. Pavoukova p. Ztk. 73. (3. vyd.).

Positivista, y, m., Positivist, m. Phľd. XII.
182.

Posivělý. P. hlava (šedivá). Čch. Otr. 77.

Posjet = dračka. Zábř. Brt. D. II. 129.
Cf. Posjeta.

Poskočník = pusťák (hřebec), Beschäler.
Sterz. I. 457.

Poskočný. Hned byl p. = na poskoku,
úslužný. N. Město. Brt. D. II. 368.

Poskolný, vz násl. Poskonný.

Poskonek, nku, m. = strom, který jest
celý mužem anebo ženou. Am. Orb. 96.

Poskonný. P. konopě, poskolné, v Sel-
ciach poskorné. Phľd. 1894. 493., 1895. 747.

Poskorný. Vz předcház. Poskonný.

Poskovnie konope = poskonné. Slov.
Phľd. 1894. 309.

Poskřábotiť se. P-tím se zase domů.
Světz. 1893. 481. c.

Poskubkať = poskubať. P. trávu. Phľd.
XII. 729.

Poskytnouti. P. lidem viery. Chč. S. 90.

Poslabý = poněkud slabý. Brt, D. II. 283.

Poslamka = poslamek. Duf. 38. — P. =
plachta na len, aby nošen jsa z teplé pa-
zderny do kolny nevystydl. U Hump. NZ. II.
564.

Poslancovati. Nár. list. 1894. č. 105.

Poslati. Odchylka stará je v sielati, po-
sielati, nč. posílati atd. proti starsl. sylati;
čes. posielati je novotvar utvořený ku poslati
bezpochyby vlivem posel a změkčeného praes.
pošlu. Gb. H. ml. I.38. Posielati: Chč. S. 292.,
Kat. z Žer. I. 48. Posýlati: Chč. S. 281., Kat.
z Žer. I. 19., 37., 48., 49., 56., 71., 83., 111.
a tak z pravidla.

Posľeď = později, Zlín. Brt. D. II. 368.

Posleda. Cf. Nohsleda a Seyk. Ruk. 51,
List. fil. 1896. 341.

Poslenný = poslední. Phľd. 1893. 521.

Poslézti. Druzí dolů poslézali (jeden po
druhém). 1726. Mtc. 1896. 129.

Poslizka, dle Kroka 1892. 369. lépe: sliz-
nice.

Poslouchati. Poslúchýte m. poslúchajte.
Gb. H. ml. I. 138. Kdo dobře p-chal, pak nej-
líp vládne. Zvič. Mlt. 58.

Posloužiti komu = 1. jíti za kmotra;
2. zaopatřiti nemocného. N. Město. Brt. D. II.
368.

Posmáti koho = tupiti. Tento nás po-
smívá. Ev. seit. 37. Mat. 9. 3. Ty súdce hrózy
posmíváš. 1418. List. fil. 1896. 109.

Posměch. Na psie p. vyšiel. Phľd. 1894.
314.

Posmeškar, a, m. = posměvač. Phľd.
1894. 390.

Posměváček, vz Sedmihlásek.

Posměvavý. P. mluva. Cop. 19.

Posmívák, a, m., vz Sedmihlásek.

Posmrtiti. Děvčata jož p-le Smrťholku.
Brt. D. II. 386.

Posmrtný. P. popis. Wtr. Krj. I. 68.

Posmýkati. Šak vás tam cosik posmýče.
Vck. Val. I. 52. Po žoldích se posmykuje.
Arch. XIV. 142.

Posnídanek, nku, m., posnídanka, y, f.
= druhé snídaní. Brt. D. II. 480.

Posnopné, ého, n. = plat učiteli, 3 korce
žita z obecní stodoly. OÄ r. 1698. Vz NZ.
III. 409.

Posoka. AlxB. 189. Krok. 1893. 154. vy-
kládá := šťáva, míza (síla).

Posošiti. Slnce na rozlúčku sa p-ší. Phľd.
1892. 577.

Posotiti = postrčiti, posouti, P-tilsv.Petr
kováča, ale tadnu (do nebe); P-til hranici
k Cařihradu; P-til ľavou klobúk do týla. Phľd.
1892. (548., 1893. 589., 1894. 386.

Posouditi se = pohádati se. Brt. D. II.
387.

Posouvadlo, a, n. Elektrické p. KP. VIII.
422.

Pospasy, Nachtisch. Cf. Pojídlo (3. dod.).

Pospati. Tu pospi. XIV. stol. Mus. 1893.
336. v. 19.

Pospěšky. Jde tam p. = rychle. Kub. Rol.
129.

Pospěšně. List p. psaný. Mus. 1894. 124.

Pospíchař = harka. P-řem obilí zaorati.
Duf. 241.

Pospíchati s inft. Pospěšmež tam hnúti
(jeti, jíti). Alx. Nách. k. XXVIII.

Pospíšil. Ve dne páral, v noci šil, říkali
mu P-šil (kdo rychle, ale nedbale šije); Vezmi
s sebou P-la a pamatuj na Navrátila (lou-
davému). ČT. Tkč.

Pospolitě, pol. BI. Gr. 327.

Pospolitý = obyčejný. P. Slovák. Phľd.
XII. 373.

Posprvu. Listí nese p. okrouhlé. Háj.
Herb. 354. a.

Pospůlka či manželstvo. NZ. IV. 498.

Posrozuměti něčemu. Arch. XIV. 37.

Postarčiti = postačiti. Když to p. nemohlo.
1650. L. posíl. I. 61.

Postať. Mladší bratr musí na inej postáti
hľadať svoj kus chleba. Phľd. 1893. 152. —
P. rodu = čeleď. AlxBM. 45. 70.

Postáti. Řiedký opět domov posta = šel,



	301

	Poscepeněti. 1639. Mus. 1891. 121. Posebný. P. vůz = přidaný, Beiwagen, m. Sterz. I. 433. a, Posečitý meč, tulich, zbraň. Wtr. Krj. I. 272., 520., 612. 2. Posed, posidl, brionia. 1440. List. fil. 1893. 393. Cf. Posad (víno psí), 3. dod. Lé- čení jím na Val. Vz Vck. Val. I. 157. Posednice, e, f. = pozednice. Brt. D. II. 433. Posel. Za nic nemůže p. Frid. Coss. 7. Po- slové vypovídají se ze Stojic přes Postupice do Přistoupína. NZ. III. 229. Poshrnouti. Keď sa svadobníci poshŕňali (sešli). Phľd. 1895. 456. Posičník, a, m. = přívrženec učení, že sběh několika spoluzvuček činí předcházející slabiku dlouhou. List, fil. 1894. 31. Posidl, vz předcház. Posed. Posielati. P-lal k nim. Arch. XIII. 93. Posílací. Sbírka listů p-cích z r. 1464. až 1709. Vz Věst. opav. 1893. a 1894. Prílohy. Posilák, a, m. = posel. Obecní p. Rais. Rod. 124. Posilec (ve vojště). XV. stol. Vlč. Lit. 241. Posimentířský. P. cech. Posamentirer-. 1727. Pras. Řem. 52. Posimestí = posial. V Prividzku na Slov. Phľd. XIV. 308. Posíť. Pavoukova p. Ztk. 73. (3. vyd.). Positivista, y, m., Positivist, m. Phľd. XII. 182. Posivělý. P. hlava (šedivá). Čch. Otr. 77. Posjet = dračka. Zábř. Brt. D. II. 129. Cf. Posjeta. Poskočník = pusťák (hřebec), Beschäler. Sterz. I. 457. Poskočný. Hned byl p. = na poskoku, úslužný. N. Město. Brt. D. II. 368. Poskolný, vz násl. Poskonný. Poskonek, nku, m. = strom, který jest celý mužem anebo ženou. Am. Orb. 96. Poskonný. P. konopě, poskolné, v Sel- ciach poskorné. Phľd. 1894. 493., 1895. 747. Poskorný. Vz předcház. Poskonný. Poskovnie konope = poskonné. Slov. Phľd. 1894. 309. Poskřábotiť se. P-tím se zase domů. Světz. 1893. 481. c. Poskubkať = poskubať. P. trávu. Phľd. XII. 729. Poskytnouti. P. lidem viery. Chč. S. 90. Poslabý = poněkud slabý. Brt, D. II. 283. Poslamka = poslamek. Duf. 38. — P. = plachta na len, aby nošen jsa z teplé pa- zderny do kolny nevystydl. U Hump. NZ. II. 564. Poslancovati. Nár. list. 1894. č. 105. Poslati. Odchylka stará je v sielati, po- sielati, nč. posílati atd. proti starsl. sylati; čes. posielati je novotvar utvořený ku poslati bezpochyby vlivem posel a změkčeného praes. pošlu. Gb. H. ml. I.38. Posielati: Chč. S. 292., Kat. z Žer. I. 48. Posýlati: Chč. S. 281., Kat. z Žer. I. 19., 37., 48., 49., 56., 71., 83., 111. a tak z pravidla. Posľeď = později, Zlín. Brt. D. II. 368. Posleda. Cf. Nohsleda a Seyk. Ruk. 51, List. fil. 1896. 341. Poslenný = poslední. Phľd. 1893. 521.	Poslézti. Druzí dolů poslézali (jeden po druhém). 1726. Mtc. 1896. 129. Poslizka, dle Kroka 1892. 369. lépe: sliz- nice. Poslouchati. Poslúchýte m. poslúchajte. Gb. H. ml. I. 138. Kdo dobře p-chal, pak nej- líp vládne. Zvič. Mlt. 58. Posloužiti komu = 1. jíti za kmotra; 2. zaopatřiti nemocného. N. Město. Brt. D. II. 368. Posmáti koho = tupiti. Tento nás po- smívá. Ev. seit. 37. Mat. 9. 3. Ty súdce hrózy posmíváš. 1418. List. fil. 1896. 109. Posměch. Na psie p. vyšiel. Phľd. 1894. 314. Posmeškar, a, m. = posměvač. Phľd. 1894. 390. Posměváček, vz Sedmihlásek. Posměvavý. P. mluva. Cop. 19. Posmívák, a, m., vz Sedmihlásek. Posmrtiti. Děvčata jož p-le Smrťholku. Brt. D. II. 386. Posmrtný. P. popis. Wtr. Krj. I. 68. Posmýkati. Šak vás tam cosik posmýče. Vck. Val. I. 52. Po žoldích se posmykuje. Arch. XIV. 142. Posnídanek, nku, m., posnídanka, y, f. = druhé snídaní. Brt. D. II. 480. Posnopné, ého, n. = plat učiteli, 3 korce žita z obecní stodoly. OÄ r. 1698. Vz NZ. III. 409. Posoka. AlxB. 189. Krok. 1893. 154. vy- kládá := šťáva, míza (síla). Posošiti. Slnce na rozlúčku sa p-ší. Phľd. 1892. 577. Posotiti = postrčiti, posouti, P-tilsv.Petr kováča, ale tadnu (do nebe); P-til hranici k Cařihradu; P-til ľavou klobúk do týla. Phľd. 1892. (548., 1893. 589., 1894. 386. Posouditi se = pohádati se. Brt. D. II. 387. Posouvadlo, a, n. Elektrické p. KP. VIII. 422. Pospasy, Nachtisch. Cf. Pojídlo (3. dod.). Pospati. Tu pospi. XIV. stol. Mus. 1893. 336. v. 19. Pospěšky. Jde tam p. = rychle. Kub. Rol. 129. Pospěšně. List p. psaný. Mus. 1894. 124. Pospíchař = harka. P-řem obilí zaorati. Duf. 241. Pospíchati s inft. Pospěšmež tam hnúti (jeti, jíti). Alx. Nách. k. XXVIII. Pospíšil. Ve dne páral, v noci šil, říkali mu P-šil (kdo rychle, ale nedbale šije); Vezmi s sebou P-la a pamatuj na Navrátila (lou- davému). ČT. Tkč. Pospolitě, pol. BI. Gr. 327. Pospolitý = obyčejný. P. Slovák. Phľd. XII. 373. Posprvu. Listí nese p. okrouhlé. Háj. Herb. 354. a. Pospůlka či manželstvo. NZ. IV. 498. Posrozuměti něčemu. Arch. XIV. 37. Postarčiti = postačiti. Když to p. nemohlo. 1650. L. posíl. I. 61. Postať. Mladší bratr musí na inej postáti hľadať svoj kus chleba. Phľd. 1893. 152. — P. rodu = čeleď. AlxBM. 45. 70. Postáti. Řiedký opět domov posta = šel,