302

přišel. AlxV. 1121. Obyč.p. se = vypraviti
se, vybrati se, jíti. Krok. 1892. 398. Ale i bez
se: Snad jest naň stráž položena, jiežto se
Tristram bojí a proto ke mně nepostojí =
nepřijde. Jg. Slov. — na koho. Kázali jim
vyjíti, aby na ně postáli (počkali, počíhali).
Arch. XIV. 177.

Postatný = pomocný. Za Alx. přidej: BM.
338.

Postav sukna = 39 loket pražských. Arch.
XIV. 449.

Postava = socha. P. sv. Petra. Phľd. 1894.
374.

Postavec, bissus. Obláčel se v p. Ev. víd.
92. Luc. 16., 19.

Postavník = svícen. XVI. stol. Mus. 1894.
516.

Postavný = zdánlivý, líčený. Hněv ne
srdečný, ale p. 1504. Vlč. Lit. 258.

Postekliť koho = pozlobiti. Phľd. 1893.
410.

Postelkyně. Phľd. 1895. 28.

Postelný, vz Postelní. P-né náradie. Phľd.
1896. 545.

Posterior. A p-ri. Jak to bylo překládáno.
Vz Krok 189(5. 82.

Posthypnotický. P. účinek. Mus. 1894.
450.

Postihnouti si na kom. Lebo by ty divý
babv zasej si postihly (se pomstily) na jejím
dítěti. Mor. NZ. VI. 83.

Postiti. Postím (bez se) dva dni v týden.
Ev. víd. 100. Luc 18. 12.

Postjotovaný. P. samohlásky, jejichž člen
druhý jest i: dej, pij. Vz Gb. II. ml. I. 89.

Postlamka m. poslamka. Vykl. Svat. 10.

Postlanie, n. = pohřeb. Sotva stačí po-
chvátať k p-niu svojho pestúna. Phľd. 1894.
154.

Postlánka, y, f. = ložní plachta. Brt. D.
II. 436.

Postniea, o, f. = pomica. Brt. D. II. 440.

Postola. Bych rozvázal ten remenec, ješto
jest v jeho p-le (tamtéž: v obuvi jeho). 14.
stol. Mus. 1894. 82.

Postoupiti = couvnouti. Sta mu se žalosť,
že musí postúpati. Tristram. Cnosť nevidúc
širší rady postúpi na své hrady (ustoupila);
Bezděky se rozrazichu a od brány postúpichu
(ustoupili). Baw. 35., 229. (List, fil. 1896. 355.).
Jinde = stoupati ku předu. Seyk. Ruk. 38.,
39. Cf. Mus. 1896. 270., List. lil. 1896. 354.

Postový. P. umělci; (který se umí dlouho
postiti). Vstnk. IV. 147.

Postranný. P. chlap = zbojník, který cho-
dil poza bučky. Phľd. 1893. 22., 1894. 109.

Postrapatený = rozcuchaný. Účes od le-
zania p-ný. Phľd. 1896. 66.

Posírcnosť, i, f., Verscliiebbarkeit. P.
dílků hmoty. Am. Orb. 24.

Postřel, u, m., postřelba, y, f., Bestrich, m.
Sterz. I. 474. a.

Postřelenina, postrelma, y, f. = nezho-
jitelné kulhání, kostižer. ČT. Tkč.

Postřelily = postřelující. P. batterie, Be-
strichbatterie, f. Sterz. I. 473.

Postříbření, n., vz KP. VIII. 223.

Postřiežka = čekaná. Na p-ke státi. Phľd.
1893. 524. Chodieval do hôr na p-ku. Ib. 1895.
228. Cf. Postřížka.

Postřih. Ovce vyšly z koupele ku postřihu
(stříhání vlny). Pís. pís. 39.

Postřihárna, y, f. = dílna postřihovačská.
Věst. op. 1894. 26

Postříhati. I je se jeho p. (sekati); Me-
čem jej silně postřiháše. Štilf. 192., 194.

Postřižné, ého, n., Apprehendentenantheil,
m. Sterz. I. 235.

Postrminec, epaeris, rostl. Vz Ott, VIII.
649. b.

Postromice, epidendron. Vz Ott. VIII. 660.

Postruheň = materáčík. Ve Zvolen. a
Turci. Phľd. 1894. 312.

Postskripta, y, f. = post scriptum. Kat.
z Žer. 1. 266. a j.

Postudeniti, kalt machen, kühlen. Voda
p-la jej bosé nôžky. Phľd. 1894. 148. (1892.
269.).

Postuhlovať co. Len to tak p-la. Ph'd.
1895. 445. Cť. Stiihlovati (3. dod.).

Postujka, y, f., vz Poštolka (3. dod.).

Postulatní. P. sněm = který povoloval
daně od panovníka žádané. S. N.

Posunouti se kam = vrhnouti se. Po-
sunuv se na Lixia. Alx. Nách. k. VIII.

Posunovačka, y, f., tanec u Kr. Hradce.
NZ. V. 4.97.

Posuzovačný. P. člověk. Krs. Moor. 7.

Posvacený = posvěcený (nepřehlas.). Chč.,
Št. a j.

Posvätený = posvěcený. Lopeník bájami
p. Phľd. XII. 659.

Posvátné. Št. N. 240.

Posvěcení. Oslavování p. chrámu. Vz Zbrt.
Pov. 34.

Posvěcovat. Chvílkama slunko p-lo. Zlín.
Brt, I). II. 368.

Posvětačený; -en, a, o. P. člověk. Phľd.
1895. 151.

Posvětačiti se. Cf. předcház.

Posvětitel. 1418. List, fil. 1895. 220.

Posvětiti. Posvějce — posvěť se; z posvěť
vzniklo posvějť a ztvrdlé tas smíšeno v c.
List. fil. 1896. 160. On posvěcuje toliko hlav-
ních kněží; Aby posvěcoval let milostivých
po zemiech. Chč. S. 292., 295.

Posvícení. Vz o něm v Oestr. Mon. (Böhm.).
I. 450.

Posvíjaný = kraus. P. vlasy. Phľd. 1892.

604.

Posvince m. posvinče, podsvinče. Dšk.
Jihč. I. 42.

Posvrchu. Čistí tělo p. Háj. Herb. 265. a.

Posýlací list. 1481. Půh. VI. 115.

Posypaník, u, m. = vdolek posypaný per-
níkem. Hranice. Brt. D. 480.

Posypkový. P. ko'áč = posypaný. Slez.
NZ. IV. 498.

Póš = půjdeš. Uč sa, p. za hudca. Phľd.
XIII. 700.

Pošáblý = splašený. Han. Brt. D. II. 368.

Posajdes = radostník. Slov. Čes. 1. V. 251.,
Phľd. 1896. 120.

Pošantovať. Keď chce sa vám p. na mne,
ponižte sa predo mnou. Phľd. 1896. 68. Cf. Šan-
tovati.

Pošař, e, m. = pašer. Zábř. Brt. D. II. 363.

Pošavlovati diváky. 1603. Wtr.Krj. 1.628.

Pošč, e, f.= poušť. V Chromči na. Mor.
List. fil. 1894. 78.