303

Posek, šku, m. = hruda. ČT. Tkč.

Pošetilý. P-lí vypovídají se z Bláznova
přes Přemyšlín do Moudré. NZ. III. 229.

Pošetiti. Mysl se mu p-la. Wtr. St. nov.
114.

Pošetřiti s inft. Není pochybné, že on
práce bedlivě vykonávati pošetří. 1574. Kutn.
šk. 16.

Pošik, u, m., vz Řeťázkový (3. dod.).

Pošimrati koho peřím na nose. Us. —
Vrch. Tryz. 26.

Pošírný. P. hora (po šíři se táhnoucí),
aequatoriales Gebirge. Am. Orb. 83.

Poširoký = poněkud široký). Brt. D. II.
283. Vz Po-.

Pošišmat si co: šaty (pokrčiti). Slov. Brt.
D. II. 369.

Poškarediti se = pošpinili se; vynadali
si. Jevíčko. Brt. D. IT. 369.

Pošklebač, e, m., pták, vz Sedmihlásck
(3. dod.).

Poškový. P. houba (roste na bucích. Sma-
čkává se v pošek a z toho se krájí do p -
lévky). ČT. Tkč. Cf. Pošek (3. dort'.).

Poškrabek, vz Martínek (3. dod.).

Poškriepiť. P-li sme sa pre tie peniaze
(pohádali). Phľd. 1893. 582.

Poškuľovať = šilhat i. Jedným okom na
bok poškuľuje. Phľd. 1895. 604.

Pošmětiti, vz Šmětiti (3. dod.).

Pošmourný = pokrytecký. Pod p-nou po-
korou řekl. Břez. Font. V. 523.

Pošňupovati = potahovati (do nosu). Věst.
opav. 1894. 12.

Pošpatiti co = pokaziti. Mtc. 1895. 297.,
Phľd. 1895. 327.

Pošpatněti, -ěl, -ění. P. po nemoci =
špatněji vypadati. Brt. D. II. 369.

Pošpintati co. Phľd. 1894. 378.

Pošta. Po malé poště = postrkem. Brušp.
Hledíková. P. holubí. Vz Ott. XI. 513. a.

Poštár m. polštář, I odsuto. Dšk. Jihč. I.
6., Šb. I). 31. (v sev. vých. a již. Čech.).

Poštípanina, y, f. = místo (od včel, ko-
márů atd.) poštípané. Phľd. XII. 546.

Poštolka, falco tinnlculus, sluje na Mor.
místy červený ostříž, myšák, myší krahulec,
post ujka, poštulka, fikulka (v Senohrabech);
ve St. Břeclavi a na Zlín. paštůrka. Mtc. 1893.
301., 1894. 243.

Poštovní. P. holub, columba tabellaria.
Ott. XI. 511. b.

Poštovník. Kld. III. 251.

Poštový, Post-. Kolc. 128.

Poštulka, vz předcház. Poštolka.

Pošturkat = proštouchati. P. mravisko.
Slov. Phľd. 1895. 294.

Pošva. Pošvy = horní listy na ovesném
stéble. Brt. D. 11. 509.

Pošvatka, hmyz. Cf. Ott. XI. 397.

Póť, ě, f. = pouť. V Chromecku. List. lil.
1891. 273. Místy na Mor. pót, u, m. Brt. D.
II. 284.

Potácivý. P. krok. Cop. 26.

Poťahel v tkadlcovství; jím se plátno na
přední návoj přitahuje. V Hontě. Phľd. 1891.
310.

Potajemný. P. nástroj = jehož se tajně
už vá, jako ku př. strun k lapání zvěři. Mtc.
1894. 156.

Potak není, jak pověděno, kolovrat, nýbrž
nástroj k soukání cívek. Popis vz v Phľd.
XIV. 305.

Potakací, afíirmans. Mark. (Krok 1896.
U. a j.).

Potákati se = potáceti se. NZ. IV. 301.

Potápka v koželuž., Einstossstecken, m.
Sterz. I. 780.

Poťapkati. Božec nadojí si ze štrycha na
dlaň a p-ká tím krávu po křížoch. Val. Vck.
Val. I. 117.

Potáraný. On je nie p. čeľadník; Ak je
i p-ný, predsa sa napraví. Phľd. XII. 667., 688.

Potarmarčí, n. = frejunk. Dml. List. 23.

Potatme = tajné. Phľd. XII. 722.

Potaz, u, m. = řada, pořádek. Včêl je na
mně p. Prostěj. Brt. D. II. 369.

Potazovať = jakékoli požitky zdarma a
bez úmyslu navracování rád přijímati. Phľd.

1894. 63.

Potec, tce, m.j Capronsäure, f. Am. Orb.
69. Od ,poť.

Poteč, tče, m., houba, vz Modrák (3. dod.).

Potek = potok. Stankovce. Phľd. 1895.
496.

Potemáj = potom. Slov. Nár. list. 1896.
č. 12. feuiil., Phľd. 1896.

Potení, n. = podsíní. 1724. Pras. Řem. 47.
Cf. Potinka,

Potentát. Dle Bl. Gr. 231. slovo v plur.
řídké, v sing, novum, inusitatum; doporučuje
vrchnosť.

Potential. Elektrický p. Vz KP. VIII. 44.

Potěrka na len = mědlice. Opav. Čes. 1.
V. 132.

Poteskniti. Čí proň duše p-la? Kolc. 27.

Potěšiti. P-šil se daru. Phľd. 1895. 225.

Potěžiti, vz Potěřiti (toto m. onoho. Gb.
II. ml. I. 517.).

Potíček, čku, m., houba, vz Modrák (3.
dod.).

Potichy = potichu. Co p., samé hříchy.
Brušp. Illedíková.

Potinka za Potymu vypusť.

Potisský. P. rovina v Uhřích. Phľd. XII. 75.

Potíška, potýška, y, f. = soudek na pře-
vařené máslo. Dšk. Jihč. T. 18.

Potiště, ě, n., sudatorium. 1418. List. fil.

1895. 213.

Potkan, z it. pantegana, lat. ponticana,
od ponticus (n odsuto) = myš přes moře při-
šlá. Gb. H. ml. I. 382., List. fil. 1893. 466.,
Čern. Př. 52.

Potknouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 76.

Potlačiti. Tělo boží pána Krista o zemi
udeřil a p-čil (pošlapal). Břez. Font. V. 479.

Potľapkati koho. Phľd. XII. 290.

Potlivý. P. skvrna (od potu), nohy (smrdli-
vé). Wtr. Krj. 223., 496. P. cesta (na které
se člověk hodně zpotí). Wtr. St. Pr. 158.

Potlouci. Ku GR. přidej: Nov. 44.

Potłúkavo. Kabát na p. (na obyčejné cho-
dení), Strapizierrock. Brt. D. II. 462.

Potmehúdlo. Sedel p. shrbený. Phľd. 1896.
248. Cf. násl.

Potmehúdol = pokrytec. Slov. Zvolen.

Potmechuť. Léčení jí na Val. Vz Vck.
Val. I. 157.



	303

	Posek, šku, m. = hruda. ČT. Tkč. Pošetilý. P-lí vypovídají se z Bláznova přes Přemyšlín do Moudré. NZ. III. 229. Pošetiti. Mysl se mu p-la. Wtr. St. nov. 114. Pošetřiti s inft. Není pochybné, že on práce bedlivě vykonávati pošetří. 1574. Kutn. šk. 16. Pošik, u, m., vz Řeťázkový (3. dod.). Pošimrati koho peřím na nose. Us. — Vrch. Tryz. 26. Pošírný. P. hora (po šíři se táhnoucí), aequatoriales Gebirge. Am. Orb. 83. Poširoký = poněkud široký). Brt. D. II. 283. Vz Po-. Pošišmat si co: šaty (pokrčiti). Slov. Brt. D. II. 369. Poškarediti se = pošpinili se; vynadali si. Jevíčko. Brt. D. IT. 369. Pošklebač, e, m., pták, vz Sedmihlásck (3. dod.). Poškový. P. houba (roste na bucích. Sma- čkává se v pošek a z toho se krájí do p - lévky). ČT. Tkč. Cf. Pošek (3. dort'.). Poškrabek, vz Martínek (3. dod.). Poškriepiť. P-li sme sa pre tie peniaze (pohádali). Phľd. 1893. 582. Poškuľovať = šilhat i. Jedným okom na bok poškuľuje. Phľd. 1895. 604. Pošmětiti, vz Šmětiti (3. dod.). Pošmourný = pokrytecký. Pod p-nou po- korou řekl. Břez. Font. V. 523. Pošňupovati = potahovati (do nosu). Věst. opav. 1894. 12. Pošpatiti co = pokaziti. Mtc. 1895. 297., Phľd. 1895. 327. Pošpatněti, -ěl, -ění. P. po nemoci = špatněji vypadati. Brt. D. II. 369. Pošpintati co. Phľd. 1894. 378. Pošta. Po malé poště = postrkem. Brušp. Hledíková. P. holubí. Vz Ott. XI. 513. a. Poštár m. polštář, I odsuto. Dšk. Jihč. I. 6., Šb. I). 31. (v sev. vých. a již. Čech.). Poštípanina, y, f. = místo (od včel, ko- márů atd.) poštípané. Phľd. XII. 546. Poštolka, falco tinnlculus, sluje na Mor. místy červený ostříž, myšák, myší krahulec, post ujka, poštulka, fikulka (v Senohrabech); ve St. Břeclavi a na Zlín. paštůrka. Mtc. 1893. 301., 1894. 243. Poštovní. P. holub, columba tabellaria. Ott. XI. 511. b. Poštovník. Kld. III. 251. Poštový, Post-. Kolc. 128. Poštulka, vz předcház. Poštolka. Pošturkat = proštouchati. P. mravisko. Slov. Phľd. 1895. 294. Pošva. Pošvy = horní listy na ovesném stéble. Brt. D. 11. 509. Pošvatka, hmyz. Cf. Ott. XI. 397. Póť, ě, f. = pouť. V Chromecku. List. lil. 1891. 273. Místy na Mor. pót, u, m. Brt. D. II. 284. Potácivý. P. krok. Cop. 26. Poťahel v tkadlcovství; jím se plátno na přední návoj přitahuje. V Hontě. Phľd. 1891. 310. Potajemný. P. nástroj = jehož se tajně už vá, jako ku př. strun k lapání zvěři. Mtc. 1894. 156.	Potak není, jak pověděno, kolovrat, nýbrž nástroj k soukání cívek. Popis vz v Phľd. XIV. 305. Potakací, afíirmans. Mark. (Krok 1896. U. a j.). Potákati se = potáceti se. NZ. IV. 301. Potápka v koželuž., Einstossstecken, m. Sterz. I. 780. Poťapkati. Božec nadojí si ze štrycha na dlaň a p-ká tím krávu po křížoch. Val. Vck. Val. I. 117. Potáraný. On je nie p. čeľadník; Ak je i p-ný, predsa sa napraví. Phľd. XII. 667., 688. Potarmarčí, n. = frejunk. Dml. List. 23. Potatme = tajné. Phľd. XII. 722. Potaz, u, m. = řada, pořádek. Včêl je na mně p. Prostěj. Brt. D. II. 369. Potazovať = jakékoli požitky zdarma a bez úmyslu navracování rád přijímati. Phľd. 1894. 63. Potec, tce, m.j Capronsäure, f. Am. Orb. 69. Od ,poť. Poteč, tče, m., houba, vz Modrák (3. dod.). Potek = potok. Stankovce. Phľd. 1895. 496. Potemáj = potom. Slov. Nár. list. 1896. č. 12. feuiil., Phľd. 1896. Potení, n. = podsíní. 1724. Pras. Řem. 47. Cf. Potinka, Potentát. Dle Bl. Gr. 231. slovo v plur. řídké, v sing, novum, inusitatum; doporučuje vrchnosť. Potential. Elektrický p. Vz KP. VIII. 44. Potěrka na len = mědlice. Opav. Čes. 1. V. 132. Poteskniti. Čí proň duše p-la? Kolc. 27. Potěšiti. P-šil se daru. Phľd. 1895. 225. Potěžiti, vz Potěřiti (toto m. onoho. Gb. II. ml. I. 517.). Potíček, čku, m., houba, vz Modrák (3. dod.). Potichy = potichu. Co p., samé hříchy. Brušp. Illedíková. Potinka za Potymu vypusť. Potisský. P. rovina v Uhřích. Phľd. XII. 75. Potíška, potýška, y, f. = soudek na pře- vařené máslo. Dšk. Jihč. T. 18. Potiště, ě, n., sudatorium. 1418. List. fil. 1895. 213. Potkan, z it. pantegana, lat. ponticana, od ponticus (n odsuto) = myš přes moře při- šlá. Gb. H. ml. I. 382., List. fil. 1893. 466., Čern. Př. 52. Potknouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76. Potlačiti. Tělo boží pána Krista o zemi udeřil a p-čil (pošlapal). Břez. Font. V. 479. Potľapkati koho. Phľd. XII. 290. Potlivý. P. skvrna (od potu), nohy (smrdli- vé). Wtr. Krj. 223., 496. P. cesta (na které se člověk hodně zpotí). Wtr. St. Pr. 158. Potlouci. Ku GR. přidej: Nov. 44. Potłúkavo. Kabát na p. (na obyčejné cho- dení), Strapizierrock. Brt. D. II. 462. Potmehúdlo. Sedel p. shrbený. Phľd. 1896. 248. Cf. násl. Potmehúdol = pokrytec. Slov. Zvolen. Potmechuť. Léčení jí na Val. Vz Vck. Val. I. 157.