304

Potměloutný = potměšilý. Han. Brt. D.
II. 369.

Potměšil. Varuojž se taliových p-luov.
Arch. XIV. 361.

Potluce, e, f., holubí nemoc. Ott. XT. 512. a.

Potnmistr, vz Potenmistr. XVI. stol.

Poto = potom, Dšk. Jihč. I. 23.

Potočiti se. Cekalo sa, že sa to s ňú tak
p-čí (dopadne). Val. Brt. D. II. 369.

Potočitý, gewandt, — v čem: ve veršo-
vání. Mus. 1882. 468.

Potočník, a, m.= jezevčík na vydry,
Bachliiindehen, n. Sterz. 376. — P., veronica
beccabunga, rostl. Brt. D. II. 508.

Potome, potomejk = potom. Žďár. Brt. D.
II. 260.

Potomně. V List. fil. 1895. 110. najdeš
doklady ze strč.

Potomný = pozdější. P. řeč. Chč. Mik. 488.

Poton = potom. Místy na Slov. Phľd. 1895.
57.

Potoráčka, y, f., v tkadlcovství. V Hontě.
Phľd. 1894. 310.

Potoužiti někomu svůj nátisk. Fr. Sláma.
Zl. Jg. 288.

Potrápiti se oč = postarati se. Phľd.
1892. 529.

Potřásti se kdy. V tu hodinu země se
potřese. Leg. o 10.000 ryt. v. 191. Cf. Mus.
1895. 310. Jinde v bibl.: vztřásla se země,
třásla se, třiesla se.

Potravní. P. daň byla již v XVIII. stol.
Vz NZ. III. 219.

Potravovňa, ě, f. = špižírna. Phľd. 1895.
197.

Potřebnosť = nutnosť. Kat. 2039. (List.
fil. 1894. 70.).

Potřebovati. Toho vždy najdeme, koho
potřebujeme. Phľd. 1893. 698.

Potretnouti. Za Bl. polož: Gr. 339.

Potrhlec, helce, m., rostl., vz Verunka
(3. dod.).

Potrimiskárstvo, a, n. (potřimiskářství)
= pochlebnictví. Slov. Phľd. 1894. 515.

Potrojičllý. P. neděla (po sv. trojici). Phľd.
1894. 656.

Potrpěti = strpení míti. Aby ještě málo
p-li. Břez. Font. V. 433.

Potržiti se oč. Ale múdra (cierkev) umie
se p. o ně (sv. věci) = umí jimi kupčiti.
Chč S. 35.

Potštýn, z Potenstein. Čern. Př. 37.

Potuhnouti čeho. P-hla sem kroka. Přer.
Brt. D. II. 286.

Potuchlina=plíseň. Zapáchalo tam p-nou.
Phľd. XII. 265.

Potupiti. Potupovati co na kom. Chč. Mik.
422.

Poturčenec. P. Turka horší. Vstnk. III.
361.

Poturčit se = rozvztekliti se. Vých. Mor.
Brt. D. II. 369.

Potuta, y, f., entada, Bandschelfe, f., v bot.
Sterz. I. 387.

Potúžiť. Až sa aj ja potúžim jeho krvou.
Phľd.

Potvárati. Nahneval som sa, že Martina
potvára za pôvodcu mojich rečí; Jen si s nie-
kým stojím, již mne p-rá (1560); Z čoho všet-

kého ma mohli p. (podezřívati). Phľd. XII.
286., 294. 3., 420.

Potvářit si, sich einbilden. Ten si něco
p-rí! Slavkov. Brt. D. 369.

Potvod, u, m., lépe: potní rourka. Krok.
1892. 369.

Potvora. Čím menšia p., tím väčší škrek.
Phľd. 1893. 699.

Potvorice, e, f., obec v Nitransku. Phľd.
XII. 157.

Potvorník. Ničemný p. 1591. Kutn. šk. 47.

Potvornosť. P. oděvu. Chč. S. 245.

Potvorný = divný. P. mlýny ty viděl sem.
Kabt. 9.

Potyk. Má p-ky s robotníky. Phľd. 1894.
524. Které v potyku (vztahu) stojí s umrlými.
Phľd. 1895. 89.

Potyka m. potucha, ch v k. Dšk. Jihč. L
36.

Potykač, potykel, vz Kohoutek (3. dod.).

Poučitel m. podučitel. Dšk. Jihč. I. 17.

Poudačka m. povídačka. U Želez. Brodu.
NZ. III. 31.

Poudat = povídati. U Žel. Brodu. NZ.
III. 31.

Pouděliti. A že tomu přednešení přislech-
nouti a rady své p. stěžiti neráčíte. 1653. L.
posíl. I. GG.

Pouchladnouti. Tehdáž v postech po-
uchladlo. Wtr. Živ. c. 925.

Pouchlý. P. zrno = lehké, hluché. Tva-
rožná. Hledík.

Pouchnout. Víno póchne (když se hodně
pohnojí, mívá mnoho výhonků, ale málo za-
kládá hroznů). Brn. Brt. D. II. 369.

Pouk, u, m. = vejfuk, vyfouknuté vejce.
Chod. NZ. III. 15. Cf. Pouchle. — P. = pra-
sečí měchýř vytažený a nafouknutý; připra-
vený na tabák slove pucheřina. Hor. Brt. D.
II. 369. Cf. Póček (3. dod.).

Poucho, a, n. = pouch. Dšk. Jihč. I 36.

Pouko, a, n. = pouch. Dšk. Jihč. I. 36.

Pouleviti. Než se zjeví, jak nemocnému
lék ten pouleví. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 223.

Poumdlévati. Vrch. Rol. XXIII.— XXIX.
208.

Poumyti co. NZ. III. 214.

Pouny = plný. V Kobelärove na Slov.
Phľd. 1894. 305.

Poupě. Jak p. byl, jež s keře utrhneš.
Vrch. Rol. XVII.— XXII. 157.

Pousnouti. A až bolesť v srdci pousíná.
Quis. Třš. 58.

Poustevník. P-ci v XVI. stol. v Čech. Vz
Wtr. Živ. c. 614.

Poušť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 14.
Na Mor. místy (Meziříčí) poušt, u, m. Brt.
D. II. 284.

Pouť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 39.
O poutích cf. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 447.,
448.

Poutnický. P. druh. Mus. 1894. 526.

Poutník, a, m., badister, brouk. P. černo-
zadý, b. suturalis, dvojskvrnný, bipunctulatus,
dvojznaký, binotatus, jednoskvrnný, unipu-
stulatus, lunoštítý, peltatus, ramenoskvrnný,
sodalis, svalnatý, lacertosus. Klim. 69.—70.

Pouto. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.
Pouťový. P. píseň. NZ. IV. 200.