305

Pouva, y, f., v Opav. puva = sova, výr.
Kolk. 158., 121.

Pouzdrodílný, fachtheilig. Sterz. I. 871.

Povahodatný. P. vlastnosť. Ztk. 78. (3.
vyd.).

Poval, u, m., povala, y, f. = půda v domě.
Brt. D. II. 434. Vyšiel na p-lu a dlho shľa-
dával čosi. Phľd. XII. 275. — P. Bylo jich
tam, jako když voda povalem se žene. Wtr.
St. Pr. 76.

Povázek, zku, m. = podvazek (na vázání
punčoch). V z Wtr. Krj. I. 487.

Povážiti. Pantáta si potom panímámu
lepší považoval (vážil). Žďár. Brt. D. II. 263.

Povděčný. Jsem toho velmi povděčen. Dle
Bl. Gr. 319. lépe: velmi vděčen, neboť po-
vděčen jest prý = drobet vděčen. Dnes vše-
obecné.

Pověděti. Mám k tobě něco p. XV. stol.
List. fil. 1896. 91. Ten, co to povídá, je ještě
živ. Nov. Př. 616.

Pověnka, y, f., ženský šat. NZ. III. 153.

Pověra. P-ry o svatých, svátcích atd. Vz
Duť. 353 nn. (také před tím). P-ry při mlá-
cení a vázání snopů na mlátě. Vz Nár. list.
1894. č. 262. odp. feuill. Lidové zvyky, p-ry
a báje při úmrtí a pohřbu v již. Čech. Vz
NZ. IV. 241. P-ry hospodářské předešlého vě-
ku. Vz NZ. III. 323. nn., 524. nn. Prostoná-
rodní p-ry na Slov. Vz Phľd. 1892. 33. nn.,
117. nn., 376. nn., 1893. 178.—179.. 1894.130.
nn., 1895. 492. nn. Po svatbě na Slov. Vz
Phľd. 1895. 659., 705. P-ry a obyčeje ľudu
sloven, ve zvolenské stolici. Vz Phľd. 1895.
122. (už pokrač. ad 1894. č. 2.). P-ry o ne-
moci a smrti na Val., vz Vck. Val. I. 134.,
na Strakonicku. Vz NZ. IV. 533. Jiné pověry
tam. Vz ib. 536. nn. P-ry k velikému pátku,
květné neděli atd. se táhnoucí. Vz NZ. IV.
322. nn. P-ry lidu na mor. Slov. Vz Mtc. 1895.
344. P-ry na Val. Vz Vck. Val. I. 121. nn.
P-ry sebrané r. 1892. vz v NZ. IV. 152. nn.
a mimo to také ještě Zbrt. Pov. 164., NZ. V.
575., VI. 82. P. jen hlupce oslepuje. Brab.
188.

Poverák, u, m., vz Kohoutek (3. dod.).

Poverenictvo, a, n. = důvěmictvo, sbor
důvěrníkův. Nár. nov. 22./10. 1892., NZ. IV.
413.

Povereník, a, m. = důvěrník, zástupce;
pověřený posel. Slov. Phľd. 1894. 634., 590.

Pověsiti. Lepších od neho povešali. Slov.
Nov. Př. 535, ,

Pověsmo. Čtyři p-ma. Eml. Urb. 68. V Lip-
tove p. = 1/5, lokte příze. Phľd. 1894. 85.

Povesilo. Vz Klkati (3. dod.).

Pověst'. 0 strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 39.,
41. P. cestou roste. Vrch. Rol. XXXVIII. 60.
Čím dále p. letí, tím více přibývá smetí. Mor.
Nov. Př. 108. Pohádky a p-sti. Vz Čes. 1. V.
191., NZ. V. 579. — P. = podobenství. Po-
věděl Ježíš učeníkům svým toto p. Ev. seit.
14. Mat. 20. 1. Tázali se, jaká by to p. byla.
1b. Mat. 13. 10. a j. — Cf. Dob. Dur. 110.,
340.

Povestek, stku, m. = pole u cesty. N. Mě-
sto. Brt. D. II. 370.

Povětří. Hádání z p. Vz Zbrt. Pov. 87.
Hnal se k ní jako p. (bouřka). Šml. VIII. 75. —
P. = ústrojí hlavy, vínky s jehlicemi a kolem

každé jehlice bylo navázáno množství úzkých
pentel černých s dlouhými konci, že jich byl
celý rundel. NZ. VI. 61.

Povětroň. Cf. Rarášek, Caboch (3. dod.).

Povídati. Dle Bl. Gr. 320. lépe: praviti,
vypravovati, rozprávěti.

Povídkopravec. Zl. Jg. 294.

Povidla. Dělá p. (kdo mnoho povídá). Čern.
Př. 20.

Povidlárna, y, f. = místnost, kde se vaří
povidla. Us.

Povidlí, n., vz Povidla. Kat. z Žer. II. 250.

Povidnosť m. povinnosť. Gb. II. ml. I. 375.

Povij a, e, f. = vichřice (Brn.); bouře zimní
sníh smetající. Brt. D. II. 370.

Povij an. Která mlátička na sádce poslední
snop rozváže, ta bude rozvazovati do roka p.
Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 262. odp. feuill.

Povilice, rostl. Phľd. 1893. 286.

Povířit se nač = namlsati se. Brod. Brt.
D. II. 370.

Poviti. P-la mu dítě = porodila. Quis.
Ifig. 22. a j.

Povlačice, cf. Povlaky. Vck. Val. I. 151.

Povlačovaný šat. Vz Vyvlačovaný (3.
dod.).

Povládnouti. Protož mohli jsú tak i těmi
mocmi p., když... Chč. S. 211.

Povlečení = povlak. P. peřiny. NZ. III. 12.

Povlekonosič, e, m. Schleppträger, m.
Phľd. XII. 459.

Povlovně a povolně, metathesis. Bl. Gr.
279. P. o něco jednati. Arch. XII. 134.

Povodec. Uvázal koně (u kováře) za p.
Arch. XIII. 497.

Povodeň, m. Na záp. Mor. Brt. D. II. 284.

Povodí, n., Flussgebiet, n. P. Labe a ji-
ných řek. Vstnk. IV. 130.

Pôvodina = original. Ty názvy v p-ne
svojej už vymizly. Phľd. XII. 179. (1893. 381.,

1894. 666.).

Povojek, jku, m. Nevesta drží pres plece
preložený p., aby manželství bylo pevné. Phľd.
1895. 671.

Povolí = znenáhla. Slov. Zátur.

Povolně. Abychom o potřeby (zemské) p.
a dostatečně mohli rozmluviti. Snm. I. 7.

Povolný = pohodný, ras. Jemnice. Brt, D.
II. 370.

Povoněti. A povoněv pán vóně přechutné
řekl jest k Noe. Chč. Mik. 450.

Povor. Také chodsky. NZ. IV. 319.

Povorový. P. hradba (plot z krajin, z po-
vorů). NZ. IV. 319.

Povozný, ého, m. = vozka. Arch. XI. 116.

Povraštiti. Klobouk se mu p-štil. Světz.

1895. 13.

Povrhlosť. Rabská p. Cch. Otr. 19.

Povříslo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L
28., 80. Strhá-li se komu povříslo, rozejde se
s milou. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 262.
odp. feuill.

Po vrstviti co čím: desky olověné hmo-
tou nějakou. KP. VIII. 123.

Povrtovat proti komu koho = popi-
chovati, postívati. Mor. Slov. Brt. D. II. 370.

Povrzgávať = povrzávati. Slov. Kľ. V.
146.

Povržený. Oděv lidí p-ných v XV. stol.
Vz Wtr. Krj. I. 295.