306

Povůľný. P. zima = mírná. Zlín. Brt. D.
II. 370.

Povundaný = kdo má průtrž. Záp. Mor.
Brt. D. II. 489.

Povybrati co: dluhy. Slad. Žen. 101.

Povydržeti. Odprosil sem jeho, aby toho
p-žel (s tím posečkal). Arch, XIV. 262.

Povykavý. P. život. J. Goll v Bauilel. 74.

Povynachoditi co = nalézti. Phľd. 1895.
297.

Povypleti co. Bl. Gr. 103.

Povyradovati se. Kld..IV. 85.

Povyrůsti z něčeho. ČI. L. Jos. 35.

Povysmeknouti se z čeho. Čch. Otr.
45. Dlaň p-kla se z železného kruhu. Ib. 70.

Povyšitel. O tomto slově praví Bl. Gr.
323., že jest to vox ficta et inusitata.

Povýšiti. Povyšují jich skrze lež. Chč.
S. 298.

Povytáhlý. P. článek osní. Cl. L. Jos. 36.

Povytřásti co odkud: z pytlů. Phľd.
1896. 259.

Povzbudlivý. P. povídka. Světz. 1894.
462. b.

Povzdáliti co = zadržeti, retardare. Alx.
B. M. 264.

Pozdechově. P. prohodila. Světz. 1894.
499. c.

Povzteklý. P. lomoz zvonku. Světz. 1893.
88. a.

Povztyčiti čeho: hlavy. Cch. Otr. 73.

Póza, y, í'., vz Pavuz (3. dod.).

Pozahučky. Vz Tanec slov. (3. dod.).

Pozahnědlý = drobet hnědý. Cch. Otr. 44.

Pozahřáti. Pozahříval ho satanáš. Bl. Gr.
355.

Pozachvěti se. Třikrát se mu hlava po-
zachvěla. Vrch. Rol. XXX. 23.

Pozapadlý. P. hrob. Kká. Puš. Roz. 55.

Pozapínaný. P. člověk (nepřístupný), zu-
geknöpft. Phľd. 1896. 470.

Pozastarati. Jak by se p-lo, tiež by potom
bylo. Arch. XIV. 254.

Pozasypati co. Lerm. II. 144.

Pozatměti se. Ctný příklad před tou se
v ráz pozatměl. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX.
235.

Pozatřásti (se) čím. Břeh se (pádem
jejich těl) pozatřás. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX.
241. Ta ruka vzpjatá poutem pozatřese. Cch.
Otr. 57.

Pozavázati pytle. Us.

Pozavrškový = kdo bydlí za vrškem. Brt.
D. II. 462.

Pozbádaný, gefleckt, Kůže p-ná (žirafy).
Kabt. 35.

Pozčernati. Zrníčka p-nají. Háj. Herb.
391. b.

Pozdel. Včely ro´bu pozdel (na studeno).
Brt. D. II. 409.
Pozdĺž. P. potoka. Phľd. 1895. 602.

Pozdravás m. pozdrav vás. Vz List. fil.
1896. 158.

Pozdravení. Ouvratě jsou u p. (u cesty).
Velatice. Hledík.

Pozdraviti. Ze jich pozdravíte (griissen).
Kat. z Žer. I. 24.

Pozdřít m. pozříti, d vsuto. Dšk. Jihč. I
15., Gb. H. ml. I. 408.

Pozdvihnouti čeho: ruky. Ev. seit. 12.
Mat. 8. 3.

Pozdvihovánek. P. ještě nedoklinkal.
Světz. 1894. 572. c.

Pozednice krovů. Cf. Ott. X. 375. b.

Pozelenalý. P. inkoust. Zl. Jg. 238.

Pozemky = kroupy. P. tu všecko po-
tłukły. Laš. Brt. D. II. 370.

Pozemoknižný = pozemkový. P. úřad,
Grundbuchsamt, n. Slov. Phľd. XII. 4(57.

Pozerat. Za Marienou p-ral (chodil). Phľd.

1895. 272.

Pozev. Na krále p. vstoupil v bránu. Vrch.
Bol. XVII.—XXII. 76.

Pozhojiti. Když se pozhojí. 1529. Kutn.
šk. 4.

Pozlacování v ohni atd. Vz KP. VIII.
218., 225.

Pozlať, z pazlať. Vz Krok 1893. 265.

Pozlata. Bez p-ty poluzené. AlxH. 116.
Prk. v Kroku 1892. 434. čte: vesměs lati p-né
(lati = ratiště, dřevce, žerdi).

Pozlatitý = pozlacený. P. sedla, udidla.
Kabt. 8., 30. a j.

Pozlehounku. P. vyjeli. Kld. IV. 149.

Pozlotky, vz Podobrotky (3. dod.).

Poznaly = poznaný. Věci prve p-lé. Háj.
Herb. VIL b.

Poznám, poznám. Vz Tanec čes. (3. dod.).

Poznaný = pozněný. Na mor. Slov. Brt.
D. II. 370.

Poznati. Po vás nepozná nemoci (na vás
není viděti, že jste nemocen). Brt. D, II. 289.

Poznatkoslovný. P. otázka. Vstnk. IV. 52.

Poznatkový, Erkenntniss-. Mark. (Krok.

1896. 11.).

Poznenáhlosť, i, f. Všude vládne jen p.
Am. Orb. 102.

Pozněný = popálený, oškvrklý). P. kabát,
Brt. D. II. 370. Cf. Pozňaný (3. dod.), Pozněti
(3. dod.). ^;

Pozněti. Komu péro (na koláči v peci)
poznělo (ohořelo). Vck. Val. I. 53. Cf. Pozněný
(3. dod.)

Pózník, u, m., vz Táhlo (3. dod.).

Pozoklepati, pozolclepovati žito. Brt, D.
II. 438.

Pozor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 80.

Pozorovati. P-li jsme po něm (dávali po-
zor na podezřelého z krádeže. Zlín.). Brt. D.
II. 370.

Pozovky. Za týden po svatbě jsou p. t. j.
mladí manželé pozvou nejbližší přátele na
malou hostinu. Jevíčko. Brt. I). II. 370.

Pozříti m. pozříti (pozhříti), žr v zř. Gb.
H. ml. I. 517.

Pozovník, u, m. = provaz k póze (pa-
vuzc). Tvarožná. Hloušek.

Pozrnový. P. šupky pohanské (z pohanky)
isou výborným krmivem vepřů. NZ. III. 227.

Pozticha = po tichu. Brt, D. II. 221.

Pozvati. Pozov délníkóv, daj jim mzdu.
Ev. seit. 14. Mat. 20. 8. Přijda domů pozove
přátel a súsed. Ib. 28. Luc. 15. 6.

Pozvynadati komu = vynadati. Již. Mor.
Nár. list. 1896. č. 151., 169.

Pozvytřípati slámu — vytřásti. Brt, D. II.
34.

Požadovačnosť. Phľd. 1893. 738.