307

Požahnouti koho. Toho světa marnost
p-la. Bl. Gr. 859.

Požár. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80. — P.
= spáleniště. Spálil se a vrátiv se na požár...
Půh. III. 549. — P. = stavení a dvůr. Můj
p. stojí za 1000 zl. V. Klobucko. Brt, D. II.
432.

Požárojev, u, m.= nástroj k hašení po-
žáru. KP.VIII. 305.

Požčati. Jaký požčaj, taký vrać. Slov.
Zvolen.

Požčávka, y, f. = půjčka. Val. Brt, D. II.
370.

Poždarovať, požgarovať = šťárati do ohně;
popichovati koho řečí. Brt. D. II. 370.

Požéčet = požíčit, půjčiti. Han. Brt. D.
II. 370.

Požehnati. Požehnav královny i šel jest
z sieni. Alx. Nach. k. II.

Poželeznění, n. Vz KP. VIII. 229.

Poželezničný. P. dozorce, Bahnaufseher.
Petrl. 8.

Požgarovať, vz Poždarovať (3. dod.).

Požičaný = půjčený. Phľd. XII. 39., XIV.
323

Pôžička, y, f. = půjčka. Phľd. 1895. 323.

Požinati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 82.

Požíravec, vce, m. P. vlastních dětí. Brab.
30.

Požitkářský. P. filosofie. Vlč. Lit. 263.

Požívacný. P. pud. Ztk. 86.

Poživatina = čeho se požívá, ku př. pivo.
Nár. list. 1893.

Poživen. Ztade potom dovázali si zrno na
p. domov. Phľd. 1893. 203. (21.).

Požlutlý, požlutý. Háj. Herb. 371. b.,
120. b.

Požmaný = skrčený. Cf. Zmať (3. dod.),
Brt. D. II. 431.

Požmikať. P-kal v kapse list synov (po-
žmotil). Phl'd. 1896. 184.

Požmnrkati = mrkati. P-kal na mňa.
Phľd. XII. 290.

Požóřit se = povadili se. Vz Žouřit (3.
dod.). Brt. D. II. 431.

Pozříti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 80.

Požndlit co. Vz Žudliti (3. dod.).

pr. Z pr p odsuto: rozstopášnosť m. pro-
stopášnost. Dšk. Jihč. I. 23.

př m. vř: předeno m. vřeteno. Dšk. Jihč. I.
25.

Prabědný. Vrch. Kol. XXXII. 106.

Práce. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.,
384. O strč. skláň. cf. Gb. Km. -a. 20. Vě-
štění z nahodilých zjevů, pozorovaných na
začátku nějaké práce. Vz Zbrt. Pov. 98. nn.
Prácu pro zutřek děłaj dnes, zeľé pro dněskaj
zutra zes (zjež = sněz). NZ. V. 541., Vck.
Val. I. 109. Z práce roste všude chléb. Šml.
VIL 82. Kdo je pilný prace, k týmu štěsti
skáče. Slez. Nov. Př. 128. Je do práce jako
lev. NZ. V. 542.

Pracka = přezka, spona, z něm. Prazzen,
Brazzen. V Opav. a na Slov. NZ. III. 403.,
Phľd. 1894. 108. P. u vozu. Cf. Brt. D. 11.444.

Pracný = nemocný. Pracné (leprosos)
očisťte. Ev. víd. 111. Mat. 10. 8.

Pracovati. Na Mor. užívají z pravidla
slova dělati. Brt. D. II. 370. Pracuj a modli
se, statek tvůj množi se Nov. Př. 133. Na

všecky pracuje. Brt. D. II. 288. Kdož, by tou
cestou pracoval (jel) s svými statky. Čel. Pr.
m. II. 859.

Pracovitě. Hradu p. bráníce. Břez.

Pracovitý. P-tí vypovídají se z Pracná
přes Mozolín do Padařova. NZ. III. 228.

Pracovna, y, f. = ruka (v řeči pražských
Pepíků). Nár. list. 1896. č. 295. 3.

Pračka, y, f. = praní prádla. Phľd. XII.
719.

Přád = kolovrat. Čas ztrávil doma u přádu.
Nár. list. 1893. č. 228.

Praděd. O pfiv. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.

Pradědictví, n. Zvič. Mit. 67.

Pradeno, a, n. O pův. cf. Gb. H. ml. I.
107.

Přadlák v přádelně. Jemu pomáhají: vá-
zači, chytači, nalepovači. Duf. 163.

Prádlo = práni. Vzaly ho baby do prádla
(dostal se jim do úst). Phľd. 1894. 196. —
P. v XVI. stol. Yz Wtr. Krj. I. 497.

Pradlena. P-ny vypovídají se z Mydlovan
přes Peruc do Bělče. NZ. III. 229.

Pradlena. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
107.

Pradlí, f., dle Paní. Cf. Gb. Km. -a. 34.

Přadlí, f., dle Paní. Cf. Gb. Km. -a. 31.
O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 107.

Prádlo, Waschwerk. A lidem mým zrušil
a zametal prádla v jejich svobodných pastvi-
skách. Půh. VI. 83.

Přádnice. P. vypovídají se ze Lnář přes
Předenice do Svijan. NZ. III. 229.

Praebendák, vz Prebendák (3. dod.).

Praefektování. Jg. (Zl. Jg. 307.).

Praejotovaný. P. samohlásky. Cf. Gb. H.
ml. I. 89.

Praemijnictví při vývozu cukru. Nár.
list. 1896. č. 163.

Praga. Saltem ea dicta esse possunt, Pra-
gam non solum limen, sed etiam catarractam
posse significare, est enim catarracta liminis
instar. Dob. Dur. 186., 190.

Pragism-us, u, m. = řeč pražská. Mtc.
1896. 5.

Práh. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 33.
Výklad slova práh (catarracta et limen) vz
v Dob. Dur. 426.

Praha, vz Praga a Práh (3. dod.). Dovíš
se, zač je v Praze máslo (pohrůžka). Nov.
Př. 620.

Prahnouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

Prach- m. Pra-: prachbába, prachmálo
atd. mylným spojením s prach. Dšk. Jihč. I.
37., Gb. H. ml. I. 462.

Prach. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.,
78. Neublížil nikomu ani jako slncu p. Phľd.
1894. 675.

Pracha maka nic = zcela nic. Zlín. Brt.
D. II. 370., Ces. 1. V. 422.

Pracharanda, y, f. = postrouhaná mrkev
usušená, jíž posypávají moučná jídla. Záp.
Mor. Brt. D. II. 481.

Prachavice, e, f., vz Tabák čertí (3. dod.).

Prachnic m. pranic. Vz Prach- (3. dod.).

Práchnivěti. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 78.

Prachonitka, y, f. Květ p-tek. Ztk. 59.
(3. vyd.).

Prachotvar hlatí. Am. Orb. 90.