312

2. Přejíti. Poněvadž se poslové přejímají
(chytají). Arch. XII. 27.

Přejitý. Su letama p. = starý. Brt. D.
II. 287. Už sú ovce prejité (přes most = už
přešly). Mor. Nár. list. 1896. č. 285. odp. feuill.

Přejž m. prejz. Dšk. Jihč. I. 37.

Překabátiti = přelstíti. V tejto veci by
ťa už p-til každý papluh. Phľd. XII. 716. (1893.
686.}.

Překáclivý = co se snadno překotí.
Arch. XIV. 359.

Prekášať. Janko na preteky (o překot)
druhých p-šal na lúke. Phľd. 1895. 485. Kositi.

Překážlivý. Slib dobrému p-vý. Hus. I.
226.

Překop. P-py při dolování = vodorovná
z náraží odbočující kolmo na směr ložišť ve-
dená odvětví jam za účelem dalšího otvírání
dolů, Querschlag. Ott. XI. 597. a.

Prekoreň. My sme tu p. Vz Kořen. Phľd.
1894. 373.

Prekliesniť si cestu = proklestiti. Phľd.
1896. 195.

Prekop. P-py někde udělati. Půh. VI. 199.

Překotŕcat se = protlouct se. Ochořéł,
ale svú prácu přece zastał a do večera sa
p-cál jak tak. Zlín. Brt, D. II. 371.

Překotrmit se = kotrmelec udělati. Brt.
D. II. 331.

Překřepéiti. Někteří Čechové p-čují (pře-
hánějí). Bl. Gr. 132.

Překřídliti. Duch můj chtěl sebe p. (jiná
křídla vzíti). Vrch. F. II. 236.

Překroutiti. Nevykrúcaj, prekrútiš (tomu,
kdo se vymlouvá). Slov. Nov. Př. 73.

Překřtaltovati, umformen. Něco něčím
p. Bl. Gr. 227.

Prekupná, é, f., potok v Gemersku. Phľd.
XII. 337.

Překupník. 1446. Arch. XIV. 454.

Prekúrený = přetopený. P. pec. Phľd.
1S95. 140.

Prekutať = prozkoumati. Phľd. XII. 405.,
1894. 293.

Překvetlý. Byl všecek inovatkú p-lý. Zlín.
Brt. D. II. 371.

Překvítati od radosti. Phľd. 1895. 385.

Překysati. Jako keď cesto cez kraj ko-
ryta prekysáva (kysajíc přetéká). Slov. Phľd.
1896. 528.

Přelac, e, f., pastvisko u Pražmy na Frý-
decku. Věst. op. 1893. 12.

Přelamovač, e, m. Vz Obrazec (3. dod.).
P. v tiskárnách dělí vysázený material ve
sloupce a strany, rozděluje práci mezi sazeče
atd., metteur en pages. Nár. list. 1894. č. 84.
odp. feuill.

Prelamovať = přebírati na houslích. Val.
Brt. D. II. 371. — se = přehýbati se tělem. Ib.

Prel'apotati = pomluviti, přetřepati. Phľd.
1894. 585.

Preledva. Ledva, p. so životom ušiel. Phľd.
XII. 721.

Prelesť = rozkoš atd. Cítil p. muziky;
Tyto dojmy dostaly pre mňa význam a p.;
P. letných krás. Phľd. 1894. 729., 265. Tak
že nachodíte akúsi zvláštnú p. v nebezpečen-
stvie; Hľadel na deti jako na p. a obsah ce-
lého svojho života. 1b. 1895. 14., 425.

Prelestne tancovať (rozkošně). Phľd. 1895.
596.

Prelestný. P. mladá dáma. Vz Prelesť
(předcház.) a Phľd. 1894. 122.

Preliačina. Na vrcholci (hory) nahodí sa
elliptická p. nad Hronom visiaca. BZv. 75.

Prelije m. prérie. List, fil. 1893. 467.

Přéliš = příliš. GR. Nov. 16. a j.

Přeložek, žku, m., přelození, n. = jistá-
míra ovoce, která se neprodává na váhu, nýbrž
jen od oka. Us. v Praze. Exc.

Premávka, y, f., Communication, Verkehr.
Phľd. 1892. 727., 1893. 722., 1894. 607.

Premer = věru. P. by ma nikdy z karčmy
von nevyšol. Slov. NZ. V. 546.

Přemetný. P. kolo, Schwungrad, n. Hlas.
nár. 20./5.^1894.

Premien = podvržené dítě. Cf. Odmena,
Podhodek, Vískanica (3. dod.), Mtc. 1894.105.

Přemilovati se. Nár. list. 1895. feuill.

Přemíšenec, nce, m. = zvrhlec. Ztk. 47.
(3. vyd.).

Přemluva = předmluva. Pulk. (Krok.
1892. 400.).

Přemluviti. Mezi sebou přemlouvajíce
pravili. Břez. Font. V. 530.

Přemluvný. P. slovo. Nár. list. 1894. ě.
268. feuill.

Přemnožiti = nad míru rozmnožiti, roz-
hojniti. AlxV. 2236. Cf. Krok. 1893. 98.

Premování. P. sukní v XV. a XVI. stol.
Vz Wtr. Krj. I. 118. nn.

Premovaný. P. sukně v XVI. stol. Vz
Wtr. Krj. I. 321.

Premŕvat. P-val sa v kostnici medzi leb-
kami (přebíral). Phľd. 1893. 382., 1895. 497.

Premŕzať koho = dopalovati, dobírati
si. Phľd. 1893. 82. Sedliaci jich žartovne pre-
mŕzajú (si dobírají). Slov. NZ. III. 415.

Premúdrenosť. Phľd. XII. 547.

Přemykač. Arch. XIV. 454.

Přemyskac, vz Sedmihlásek (3. dod.).

Přemyskat se = přesmykovati se komu,
posměšně řeč něčí opakovati. N. Město. Brt.
D. II. 372.

Přemyskovač, e, m. = presmykač (3.
dod.}.

Přemysl vykládá Kosmas = praemeditans,
superexcogitans. Odvozeniny vz v Kotk. 29.

Premzák, u, m. = vampule, Bass in der
Windmühle. Sterz. I. 396. b.

Pren! pren! volá ovčák na ovce, když je
přižene do dědiny, aby se do svých chlévů
odloučily. Val. Brt. D. II. 372.

Přenášeč, e, m. Elektrický p. Vz KP.
VIII. 334.

Prenčov, a, m., míst. jm. v Hontě. Phľd.
1894. 61.

Prenevedeť. Padla do nemoci, ach, nevím.
prenevím, jaké pomoci. Sl. spv. II. 66.

Prengad, vz Prengada. Čel. Pr. m. II. 378.

Prennéř, e, m. = tavíř stříbra, z něm.
Brenner. XV. stol. Cel. Pr. m. II. 378.

Prennú = před im. Trenčan. Phľd. 1895.
252.

Prenocovať koho. Phľd. 1894. 327.

Přeočkovati. P. šťávu z karcinomu na
psa. Hlav. Obrz. 5. P. infekční materiál na
zvířata. Vstnk. III. 259.

2. Prepáčiti. Lož (lež) sa im (dětem) ni-