314

Přestupný. Letos byl p. rok (mnoho pa-
nen bylo zmrháno). Us. Hledík.

Přesušiti. Poklady se přesoušejí (hoří pla-
menem). Pokr. Mrt. z. 90.

Presúz, e, m., z Presshaus. Slov. Světz.
1894. 170. a.

Přesvědčený. Toho su sám p-čen (vím to
dobře). Zlín. Brt. D. II. 372.

Přesvědčivě. P. jí s retů řeč splývá. Vrch.
Rol. XXXVI. 234.

Přesyp. Písečný p. Mus. 1893. 457. Jedeme
po p-pech stromů prázdných. Ml. Hüb. 119.

Přesypací hodiny. Vz Ott. XI. 438. b.

Přesypný. P. pásmo, Dünen-. Mus. 1895.
279.

Přesypový = rostoucí na přesypech. P.
tráva. Mus. 1895. 279.

Přesytosť. Z p-sti chlebem pohrdala. Kld.
IV. 37.

Prešibaný, vz Přešibalý. P. a prefíkaný.
Phľd. XII. 35., 404.

Přeškeřák, a, m., pták. Vz Sedmihlásek
(3. dod.).

Preškodenie, n. = uškození čarováním.
Vz Phľd. X1I1. 38.

Přeškolený. P. přesadník = ve školce
vypěstovaný. Nár. list. 1893. č. 277. 5.

Preškriepiť. Vrany neprekváčeš, škriep-
neho nepreškriepiš. Phľd. 1894. 196.

Přešlý. Ovoce, obilí rudou přešlé. Brt. D.
II. 287.

Prešov, vz Prašov, Košice (3. dod.).

Přeští. Cf. Dob. Dur. 110.

Preštiknutý. P. odpoveď (přetržená). Slov.
Phľd. 1892. 587.

Přeštvalý = vychytralý. Slov. Zátur.

Přešuchnouti. Raz prešuchol popri nej
(přejel a p.). Phľd. 1895. 74. Nevesta pre-
šuchne (přestrčí) koláč, nastoknutý (nastrčený,
položený) na svojej ruke, na ruku svokerinu.
Phľd. 1895. 706.

Přeták, u, m., vz Říčice (3. dod.).

Pretek, vz Prekášati.

Pretekať sa v čem. Vtáctvo p-lo sa v spe-
ve, Phľd. 1895. 401. Keď sa vtáci p-li o krá-
lovskú hodnosť. Phľd. XII. 722. Cf. Pretek,
Pŕedstíhati se.

Přetékl, vz Kohoutek (3. dod.).

Pretence (pretense) — přínos nevěsty nebo
ženicha., který se, na živnosti pojišťuje, od lat.
praetensio. Us. Čern. Př. 86.

Pretieěky = preteky, predstihy. Slov.
Zátur.

Přetírací. P. hřeblo, v horn., Ausziehkiste.
Sterz. I. 372.

Přetiní, n. = přítmí. Bylo již p. Brt. D.
II. 142.

Pretmoliť sa. Adelka byla sice stále
bľadá, ba čo sa p-la, ale nebezpečie nehrozilo.
Phľd. 1894. 51.

Přetrhovatel, e, m. Elektr. p. Vz KP.
VIII. 273.

Přetřípati koho = přetřásati. Brt. D.
II. 357.

Přetržník, u, m., rostl., vz Sporýš (3. dod.).

Přetvářený. Zachovával p-né přátelství
s králem českým. Tk. X. 85.

Přetvářka. P. zlého srdce bývá jistým
znakem. Vrch. Rol. I. - VI. 85.

Pretvárkový. P. Hamlet. Phľd. 1893.615.

Přetvořovaě (transformátor) = nástroj
při vedení elektrických proudů. KP. VIII. 116.,
200., 405. P. = nástroj, který energii určitého
druhu přejímá a ji přeměňuje, ale stejný druh
podržuje. Ib. 112. nn.

Přetvořování. P. byla dle Šf. každá změna
souhlásková. Gb. H. ml. I. 121.

Přeumělý. P. kouzelnice. Vrch. Rol. I.—VI.
79.

Přeunylý. P. píseň. Kolc. 129.

Převal, u, m. = příval. GR. Nov. 85. 5.

Převázka, y, f. = pás. P. patrová, Etagen-
gurt, m. Sterz. I. 861.

Převážeč, e, m. = převážecí vůz, Trans-
porteur. Ptrl. 23.

Převiniti koho. (On zapíral, ale) přece
ho p-li a zavřeli. Kld. III. 234.

Prevít = bahno. Třešť. Brt. D. II. 372.

Převládně něčím se živiti. Ztk. 17. (3. vyd.).

Převlečník. P. doktorský n. sukně. XVI.
stol. Mus. 1894. 507.

Převlek mnohých hmyzů (převlékání-so,
proměňování-se), ku př. housenky. Am. Orb.
105.

Převod —průvod a ukazování cest. Pras.
Těš. 39.

Převodič proudu elektrického. KP. VIII.
248. nn.

Převorovati, Prior sein. Sdl. Louň. 6.

Převozka, y, f., vz Dostávka (3. dod.).
P. důlní = odvážení hornin z dolů. Vz Ott.

XI. 601. b.

Převozná, y, f., vz Břehovna (3. dod.).
Převozné, ého, n. Čel. Pr. m. II. 217.
Převrat, trať u Skalice na Frýdecku. Věst,
opav. 1893. 12.
Prevrátka, y, f., potok v Turci. Phľd.

XII. 337.

Prevykant. 1593. Světz. 1895. 6.

Prevytkant, a, m. = nadávka katolíka
jinověrcům. 1602. Wtr. Živ. c. I. 211.

Převzděti. Chci mu dáti prezdieti Barto-
loměj. Arch. XII. 72.

Převzíti. P. řeč; slov.: po někom rečniť,
hovoriť. Phľd. XII. 498.

Přezmen, z něm. Besem, Besen, Desem.
Mtz. 19.

Preznačiti. Ten byl p-čen (zaznamenán)
do poetiky (V. třídy). Phľd. 1895. 47.

Prezor, a, m., údolí v Turci. Phľd. XII.
337.

Přezvědy. Jíti na p. (k nevěstě), na do-
vedy (Brezno), na priepačky (Liptov), naho-
várať (Nitr.). Phľd. 1895. 526.

Přezvukování. P. hlásek. Vz Brt. D. II.
II.

Přežesť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 42.
P. = postrach, terror. AlxŠ. 53.

Přežitek, tku, m. Předhistorický p. NZ.
III. 205.

Přhlava, y, f. — žahavka. Slov. Zátur.

Prhněly, scabies. Cf. P. v VIL 1368. a. Který
kuoň má prhnyely. 1440. Mus. 1896. 268. Cf.
Prchnily (II. 1000. b.).

Prcha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.,
441.

Prchati. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 64.,
78.

Prchlák, u, m. = hrozen, s něhož květ