315

oprchává a jen některé zrnko zasedne. Brt.
D. II. 440. Cf. násl. Prchlík.

Prchlík, u, m. = planá (drobná) makůvka,
z níž mák sám prší. Han. Brt. D. II. 372.

Prchlý. 0 pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
64., 78.

1. Při- se v Háj. Herb, dlouží: příbledý,
příčervený. Vz List. fil. 1894. 379.

2. Při- = pře-: prikrátky, prislabý, prine-
dostatečný. Slov. Phľd. 1894. 21.

B. Při- mění se u Letonic a v Brň. v pře- :
převedl m. přivedl, přibit m. přibit, ale při-
šel. Brt, D. II. 155., 161.

Priadza, y, f. = příze. Slov. Gb. H. ml.
I. 107.

Priamek = prýmek. Phľd. XII. 319.

Priamodušný. P. tvár. Phľd. 1893. 275.

Priatelskosť. Phľd. 1894. 488.

Příb, a, m., cf. násl. Přibyslav.

Příban, a, m., cf. násl. Přibyslav.

Přibaviti. P. kroku. Phľd. 1895. 363., 427.
P. se v meste = zdržeti se. Phľd. 1896. 193.

Příbedří = stěna z odkorků, dělící ko-
nírnu od kravína. Duf. 215.

Příbek, bka, m., vz násl. Přibyslav.

Přibík, a, m., vz násl. Přibyslav.

Přibil, a, m., vz násl. Přibyslav.

Přibislav. Miesta P-vě (gt.). 1441., 1543..
1668., 1692., 1745. Mus. 1893. 614. P-vě mě-
sta nedostali sú. Ib. 433. U P-vi. 1893. Ib.
617. Do P-vi. List, fil. 1895. 321. Do P-vě.
Ib. 320. Také P-va, y, f. List, fil. 1895. 322.

Príbiš Daniel, farář a spis. slov. Phľd.
1894. 7.

Přibišín, a, m., pustá ves na Mor. Mtc.
1896. 119.

Přibiti. Přibíjajú a odbíjajú = přicházejí
a odcházejí. Phľd. 1895. 6.

Přiblazňovatí = drobet blázniti. Bl. Gr.
191.

Přibledlý. Háj. Herb. 352. b.

Přiboči, n. J. Kliment: Češ. brouci.

Príbovce, obec v Turci. Phľd. XII. 157.

Příbram, ě, f. List. fil. 1895. 320. P., i,
f. Ib. 321. Také Příbrama, y, f., v tamějším
okolí. Ib. 322. — Jan z P-mě + 1448. Cf.
Vlč. Lit. 134.

Přibřežný. P. stát. Mus. 1893. 452. —
Phľd. 1894. 234.

Pribul, a, m., obec v Hontě. Phľd. 1892.
75., 551.

Přibuzný. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
48., 82. P-ní vypovídají se ze Strejčkova přes
Tetín do Bratříc. NZ. III. 230.

Přibyl, a, m., vz násl. Přibyslav.

Přibylec, lce, m. = prišelec. Ml. Hüb. 115.

Pribylina, y, f., míst. jm. v Liptově. Phľd.
1894. 61.

Přibyslav, a, m., os. jm. Odtud: Příb,
Příban, Příbek, Přibík, Přibil, Přibyl, Přinda.
Kbrl.Sp. 18. Cf. Kotk. 29.

Přicapkati. Stařenka se k ní p-la (přibel-
hala). Kld. III. 90.

Přicmudnouti = připáliti se. Kaše p-dla.
Brt. D. II. 372.

Přič (na překy). Cf. Gb. H. ml. I. 27.

Pričapený = přičepený. Cibule na zemi
p-ná. Phľd. XII. 662.

Pričapiť = přičepiti. P. dvere. Phľd. XII.
681.

Přičapkaný. P. plusgier. Mtc. 1894. 334

Přičemeřiti se. Do jizby p-li se hoši
(přišli). Kár. list. 1896. č. 107. feuill.

Přičepiti. Cí. Přičepený.

Příčes, ecthyma = neštovice z pravidla
větší, v horních vrstvách pokožky. Vz Ott.
VIII. 473. a, — P. vlasů. Světz. 1895. 554. c.

Příčeska, y, f., Frisur. Phľd. 1894. 429.
Cf. Př čes, Čch. Kand. 42.

Příčesť, i, f. = podebranina na prstu.
Dšk. Jihč. I. 18.

Příčestí. P. perf. pass.v-em: křestěm jsem.
Pass. mus. Člověkem učiněm. St. Ze St. uvá-
dí několik příkladů. Seyk. Ruk. 20. — Pf.
act,: chodel, učel = chodil, učil. V brezovském
nář. na Slov. Vz Phľd. 1893. 239. O skloň. p.
(nesl, nesen, znám atd.) vz v List. fil. 1895.
284., 304. nn. — P. Protož p. pohanstvie
k křesťanstvie nemohlo jest prve státi spolu.
Chč. S. 205.

Příčina. P-nou nedostatku zdraví musíme
zde zůstávati. Kat. z Žer. 1. 45. Pán nejvíce
příčinou nohy (bolavé) z lůže nevychází. Ib.
II. 205. A za tou p-nou že sú dotčený cech
v trestání svém měli. 1574. Pras. Řem. 7. —
P. = vina. Mohlo by to aj zle vypadnúť a
potom dávali by človeku p-nu. Phľd. XII. 321.

Přičinlivý. P-ví vypovídají se z Úsilova
přes TJčín do Blahotic. NZ. III. 228.

Příčinně = s pomocí, se zbrojným lidem.
Krok 1892. 434. Cf. Příčinný.

Příčka, y, f. = příčina. Všade smrti príčka.
Phľd. 1894. 195. Smrť si príčku najde. Ib. —
P. = příčné dřevo spojující šráky pilky. Brt.
D. II. 453.

Příčnopásý. P. bařinník, brouk. Vz Klim.
104.

Pričupiť sa. P-pil som sa k zemi (při-
krčil). Phľd. XII. 657., 1895. 559.

Přidati komu. Jednomu přidali, až měł
dosť (až ho zabili. Praví se, když dítě pořád
mrančí, aby mu matka přidala jídla). Mor.
V. 516.

Přidavačka, y, f. P. u stavby. Nár. list.
1891. č. 322. odp.

Přidáviti. Já svůj sekret k tomu p-vím
= přitlačím. Arch. XI. 157.

Přídavný. Skloňování př. jmen na Kroměř.
a Kojetínsku. Vz Brt. D. II. 23., 47. nn. P.
jména m. adv. kárá Bl. Stoupá pevnější. 131.
Gr. 242. O užívání přídavných jmen nominál-
ních v strč. Vz Mus. 1896. 230. nn.

Přiděditi co komu čím. Takú slávu bo-
hatstvím ducha sv. p. sobě. Chč. S. 37.

Pridlho = dosti dlouho. Ľudia p. boli
ticho. Phľd. 1895. 218.

Přidlužiti se. Arch. XIV. 150.

Přidmýchati. Někomu do uší přidmycho-
vati. NZ. IV. 344.

Přidojkati. Za někým p. s lásku (při-
těskniti). Mor. Mtc. 1895. 157.

Přídruha. A tak k ní (modlitbě) p-hy
(pomoci) hledá, aby ji něčí přímluvú pode-
přel. Chč. S. 315.

Přidržeti se. P-držejí se. Bl. Gr. 257.

Přídržnosť. Se všemi užitky, břemeny,
p-stmi a příslušenstvími. 1450. Čel. Pr. m. I.
245.

Prieberník, a, m. = přebírač. Phľd. XII.
742.