316

Priedok, dku, m. = vložka do peřin.
Mladšie ženy rády tkávajú priedky s červe-
ným pamakom. V Hontě. Phľd. 1894. 310.,
312.

Priehlbina, y, f. = prohlubina. Phľd. XII.
280. Cf. Priehlbeň.

Priehyba, y, f., hora v Gemer. Phľd. 1895.
351.

Priekať sa = hádati se. Phľd. 1896. 287.

Priekladec. Muožem vzieti nějaký p. o vě-
cech přirozených. Chč. S. 333.

Priekopa, jarok v Trenčan. Phľd. XII.
337. P., osada v Gemer. Phľd. 1895. 351.

Prieluba. Načreť vody z p-by; Čakajú ho
už na rieke a rovno k p-be s ním. Phľd. 1894.
579., 243. — 1895. 648.

Priem, u, m. = čásť krosna. V Hontě.
Phľd. 1894. 310., 312.

Priemeň, mně, m. = priemenča, podvržené
dítě, Phl'd. 1895. 90.

Priemka, y, f., vz Kleč (3. dod.).

Priemyslník, a, m. = průmyslník. Phl'd.

1893. 640.

Priepačka. Ísť na p. = přezvědy (k ne-
věstě). Vz Phľd. 1895. 525., 526.

Priepaska, y, f. P. střiebrná. Arch. XIII.
439.

Priepasník pekelný. Phľd. 1895. 3.

Priest', i, f. = pupenec na koži, ktorý sa
rozežiera a rozkvašuje. Asi z čes. prýšť. Vz
Phľd. 1894. 493.

Prietka, y, f. = červený pás pod ženským
rukávcem na rubáši vytkaný. Slov. NZ. III.
158., Phľd. XII. 319.

Prietos. Na p. sedá. Phľd. 1895. 291.

Prietrž, e, f. = průtrž, hernia. Hojení jí
na Mor. Mtc. 1894. 338.

Prievidza, y, f. = místo v lese, kde je
úzký. prievidný otvor pomedzi stromy. V Lip-
tovsku. Phl'd. 1894. 254. — P., obec v Nitran.
Phľd. 1892. 337.

Prievora, y, f. = místo jen s jedné strany
ochranné. Phľd. 1893. 52.

Priezračný. P. noc. Phľd. 1896. 290.

Priezvršec, šce, m., veronica latifolia.
Mtc. 1894. 23., 1895. 155.

Přifrčeti, el, ení = přihrčeti, přijeti. P-čel
hyntov. Phľd. 1894. 742.

Prigňabit co čim = přitlačiti. Brt. D.
II. 313. Cf. Paznoht (3 dod.).

Prihárati. P-rá mu. Phľd. 1894. 373.

Přihasiti. Jakožto voda oheň přihašuje.
GR. Nov. 93. 1.

Příhlas. Cf. Nosovka (3. dod., konec).

Přihledač. Cf. Dohledač (3. dod.). Měl
k tomu stavení p-če míti. Půh. V. 156.

Přihlobit = přikloniti a p. Víko (k rakvi)
p. Phľd. 1895. 17.

Príhlučno. Tamu mu bolo p. Phľd. 1894.
647.

Příhoda. P. má své právo. NZ. IV. 389.

Příhodně. To se bude moci p. státi. Kat.
z Žer. II. 2.

Příhon, vz Draha (3. dod.). Drží nám naše
pastvisko i s příhouem na to pastvisko. Půh.
VI. 16.

Příhoří, jm. louky u Místka. Vest. opav.

1894. 7.

Prihovoriť sa komu. Slov. NZ. VI. 43.

Přihrabovačka, y, f., Einziehkiste beim
Siebsetzen. Sterz. I. 785.

Přihradek, dku, m., vz Šejtrok (3. dod.).

Přihřáti. Aby se mi přihřál (přiženil) do
mého statku. Wtr. St. nov. 21.

Příhrazda, y, f. = příhrada. Duf. 215.

Přihrbělý = přihrblý. P. jako starý ko-
morník. Šml. VIII. 186.

Přihříti, vz Přihřáti.

Prihrmeť. Keď sa zima prihrmí. Phl'd.
XII. 684.

Přihromažditi. Vinu vině p. 1469. Čel.
Pr. m. II. 15.

Přihrození. Někteří z p. (k tomu) navésti
se dali (hrozbami). 1547. Čel. Pr. m. I. 396.

Přihrublý. P. žertík. NZ. III. 34.

Přihudovati. Žalm. 12. Dle Bl. Gr. 325.
špatně.

Přichloplý = přikrytý. Byl p. trokami.
Vck.

Příchlupatý. Háj. Herb. 230. b.

Přichování, n. = přichované peníze. 1582.
Kutn. šk. 27.

Přichovský. Jan Kar. P. z Přichovic
f 1660. Vz Mus. 1894. 151.

Příchozě, advena = příchozí. List. fil.
1895. 323. O strč. skloň. vz. Gb. Km. -a, 31.
Odtud příchoz jest súditi. Ž. kl. 136. a, Cf.
Vchoz (3. dod.).

Příchozí do domu třikrát lže. Řeknú-li
mu, ať si sedne, odpoví: ,Mě nohy nebolá' a
už si sedá. Ať si chleba krájí. ,Nemám hladu'
a už si krájí. A po třetí: ,Už třá jísť (jíti)'
a nejde. Brušp. Hledíková.

Přichtíti. Ved ťa ona přichce. Phľd. 1894.
467.

Přichudlý. P. tvár (hubená). Phľd. 1895.
426.

Přichvápnouti. Vojsko na ně p-lo (při-
kvapilo). Kld. III. 271.

Přichvěti. Tato p-la se k té straně stolu.
Čch. Kand. 86.

Přichýlený k čemu: k časným věcem.
Chč. S. 24. Poklad skrytý k němu jest při-
chýlen. 1440. Mus. fil. 1896. 265.

Přichýliti. Aniž kto móž od pravdy p.
k úmyslóm vašim těch řečí. Chč. Mik. 45íi.

Příchylně. P. o něco se zasaditi. Břez.
Font, V. 374.

Přijdenie, n. = příští. Ktož řeč mú za-
chovává k mému p. 1500. Rokyc. Post. —
List. fil. 1895. 135.

Přijednati. Přijednává se (připodobňuje
se) království nebeské deseti děvicím. Ev. víd.
133. Mat. 25. 1.

Přijednotvárný = velmi jednotvárný. P.
život. Phl'd. 1896. 456.

Příjemné, jus adventiale, quod quilibet
adveniens solvit. Eml. Urb. 433. P. do obce.
Čel. Pr. m. II. 690., 844.

Příjemný = ku příjmu se vztahující.
Registra p-ná (do kterých se příjem zapiso-
val). 1551. Ned. Zábran. 24.

Příjezda, y, f., vz Příjezd. Že by jim byla
vděčná (vděk) Taborských p-da. Břez. Font,
V. 529. Na str. 530. je: příjezd. Od naší p-dy.
1462. Arch. XIV. 109. Cf. Odjezda.

Příjezdno. Nyní mi není p. (nelze přijeti).