317

Arch. XIV. 40. Položte sjezd mně příjezdněji.
Ib. 41.

Přijíti. Jenž jest přišel ve jméno boží.
Čtení sv. Mat. k. 21. (List, fil. 1895. 134.).
Když jest k sobě přišel (mysli nabyl). Gnz.
81. a. Přinde to udělat sám (bude mu to sa-
mému udělati); Přinde dnes mlátit. Brt. D. II.
290. Přešla (přišla) k nám děvčetem (jako
děvče). Přešil (přišel) k nim tovarešem. Ib. 287.

Přík. Nedbej příků. Hdk. Hoř. 9. — Včely
rob'u na příky (na těplo, najlepší). Laš. Brt.
I). II. 409.

Přikalit komu co = život mu tím ztrpčiti.
Šml. VII. 9.

Přikazatel, praeceptor. 1438. List. fil.
1895. 151., Ev. víd. 96. Luc. 5. 5.

Příkladka, y, f. = pohyblivá deštice
v předu řezaček, pod kterou se prostrkává
sláma. Brt. I). II. 454.

Příkladník, u, m., vz Řezárna (3. dod.).

Přikleknouti kam: na zemi. V. Kal. 103.

Příklona, y, f. = připodobení (slova ci-
zího n. odcizeného k známému slovu domá-
címu). Čern. Př. 4.

Priklonění, n., enklise. Vz Ott. VIII. 624.

Příklopec u telefonu. Vz KP. VIII. 348.

Přiknísati se kam: k matke (přiblížiti
se, přiklátiti se). Phľd. XII. 131.

Prikonať sa = častým konáním něco si
znechutiti. Ta práca sa mi p-la; Kde že si sa
sem p-nal (s namáháním se dostal). Slov.
Zátur.

Příkop. Na Příkopě v Praze. Tk. X. 71.,
97., 181., 385., Arch. XIII. 341. Ale říká se
obyčejně Na P-pech. Cf. Toulky po p-pech
(v Praze) 1555. Zbrt. Tan. 170. A v těch
příkopech až do struhy, kterúž voda do Vltavy
teče (1558); P-py aby čistili (v Praze). 1534.
Čel. Pr. m. I. 78., 371. Na P-pě je snad podle
něm. ,Am Graben'.

Přikopa, punt, Hosenschlitz. Jevíč. Brt.
D. II. 372.

Příkopytí, n. Punčochy s p-tím = se stře-
víčky. XVI. stol. P. vlastně ona čásť punčochy,
která jde od kotníku k špičce. Wtr. Krj. I.
484.

Příkořisť, i, f. Aby jemu žádné p-sti více
nečinili. 1566. L. posíl. II. 23.

Příkořizeň, zně, f. Z. kap. 88. 42. — Gb.
Km. -i. 23., Gb. H. ml. I. 23. Příkořizna. GB,
Nov. 15.

Přikositi co: okno (šikou vysekati), aus-
schrägen. Sterz. I. 353.

Přikothati se. (Světí se mají přimluviti)
aby ta chromá modlitba některak pracně před
Boha p-la se z přímluvy svatých (přibelhala
se). Chč. S. 312.

Přikradnouti. Keď pán Bôh tých úrod
požehná a človek si trochu přikradne, potom
už len po biede jakosi vyžije. Phľd. 1893. 522.

Přikrásný. Phľd. 1895. 396. Cf. Při-.

Přikrášlený. P. slovo. List. fil. 1894.
7. — čím. Archy rozvilinami zelenými p-né.
NZ. II. 656.

Přikrášliti něco. L. Quis. Vz Kolc. 15.

Příkře. Kdo p. staví, rado se podvracuje.
1606. Nov. Př. 100.

Přikremzdovati komu = lichotiti se
k němu. Brt. D. II. 329.

Příkropník, a, m. acilius, brouk. P. rý-

hovaný, a. sulcatus, žlábkovaný, canaliculatus.
Vz Klim. 105.

Příkrov helmice, vz Trak (3. dod.).

Přikrucovac, e, m. = přisukovač.

Prikrútnouť komu = pohroziti. Otec mi
prikrútol, že mi hlavu odtne. Slov. Phľd. XII.
193.

Příkrý; příkr, a, o. Gb. H. ml. I. 164.,
List. fil. 1895. 300.

Přikrytý. P. půhon. Arch. XIII. 187.

Příkup, u, m. Dmi. Urb. 72.

Příkupka, y, f. = příkop. Phľd. 1893. 686.

Přikvačkovaný. Dievka na krku čerto-
vom pevne p-ná (přitisknutá). Phľd. 1895. 386.

Prikvitnouti kam. Prikvitl k nemu Styk
(přiběhl). Phľd. 1893. 455. (1895. 50.).

Příkyčlí, n. J. Kliment: Čeští brouci.

Přiláčit. Seno pavuzou p. (stáhnouti). Brt.
D. II. 445.

Přílakomý. Bl. Gr. 191.

Přilaskati. Kolc. 68.

Přílbice nepřiléhala tak k hlavě jako lebka
a byla později spojena s hledím chránícím
tvář; lebka = pokryvka hlavy podoby kulaté
nebo šišaté, kryla lebku, ale tváři nikoli. Wtr.
Krj. I. 234.

Přilehlina, y, f. = spečené útroby v člo-
věku. Záp. Mor. Brt. D. II. 489.

Přilejvaný. P. chléb (do obyčejného kvasu
zamísil se výražek). U Chrud. ŇZ. III. 485.

Přílepek, přilepenec, nce, m. = kdo
se do obce přiženil. Nár. list. 1893. č. 150.
feuill.

Přilepiti. K nim přilípá smysl těch, kte-
říž... Chč. S. 129.

Přileptati, anätzen. Sterz. I. 149.

Přílez, u, m. Co do mé tvrze p-zy děláš?
Wtr. St. Pr. 223. Konal za nimi p-zy; Koná
p-zy k jezuitarům (dochází tam). Wtr. St. nov.
31., 84.

Přiliti. Aby pokoj dal a víceji sobě ne-
přilíval (nepřitěžoval). 1613. Kutn. šk. 135.

Příliv. P. mořský vysoký a nízký. Vz Ott.
VIL 690.

Přilnavě. Pohleděl p. na Elišku. Světz.
1894. 561. c.

Příloha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83.

Přiložiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83.

Příložnice, e, f. P. (vodítko) u hoblíku.
Vz Ott. XL 418.

Příluba, vz Prieluba.

Prim, a, m., vrch ve Spišsku. Vz Phľd. XII.
551., 75.

Príma = prijma = příjem. Slov. Zátur.

Přimálený. Vz Brt. D. II. 283. Cf. Při-
(3. dod.).

Primas. Na Slov. primáš. Vz Phľd. XII.
170.

Příměnek. Dcera dostala p. 25 zl. jsouc
již vdaná a vybytá. Mus. 1894. 138.

Přímění m. příjmení, j odsuto. Dšk. Jihoč.
I. 46.

Příměrek. V celku našiel som šest n. osm
prímerkov (té rostliny = exemplářů). Phľd.
XII. 657. a j. Mohol som čo najkrajšie prí-
merky navyberať; Pet p-kov rastliny aj s ko-
reňom vykopal. Phľd. 1896. 529., 530.

Primeriavať = přiměřovati. Phľd. 1895.
468.

Přímět, u, m., rostl., vz Tvrdníček (3. dod.).