318

Přímí, n. = příjmí. Arch. XIII. 227.

Přímíč, erector, sval. P. pyje, trupu. Vz
Ott. VIII. 701. b.

Přimieniti u Husa = zmíniti, erwähnen;
jinak = měniti, v to pojíti, mit einbegrciťeu.
Vz (výklad a citaty) v Mus. 1895. 309., Při-
míniti.

Přimířiti. Ježíš otci p-řil hříšné (al. po-
ručil). 1418. Hymn. (List. lil. 1895. 212.).

Přimítka, y, f. = připřež. Zábř. Brt. D.
II. 373.

Přimladušký = dosti mladý ještě. Phľd.
1895. 396.

Přímluva = předmluva. P. v první ka-
noniku sv. Petra, Bl. Gr. 102. má tam toto
slovo za zastaralé.

Přímluvci. P. psaní. 15G8. L. posíl. I.
10., 51. P. list. 1543. Kutn. šk. 5. Vz Pří-
mluvný.

Přimluvení = domluva, pokáráni. Hodni
jsou propter hanc phrasin nemalého p. 131.
Gr. 113.

Přímluvný, vz Přímluvci. P. psaní. 1566.
L. posíl. 1. 46.

Přímnouť = přijmouti. Chod. Gb. H. ml.

I. 380.

Přimnožený, adauctus. 1438. List. fil.
1892. 142.

Přímodrý. Háj. Herb. 11. a.
Přímohlať, i, f. Vz Am. Orb. 98.
Přímohran, u, m. = pravoúhelník. Sterz.

II. 656.

Přímoletý, v lesn. rischdrähtig. Sterz. II.
711.

Přímoosa, y, f. P. křišťálu. Am. Orb. 87.

Přímoravní, vz Mokřidlo (3. dod.).

Přímorožec, žce, m.. P. pasan, Pasananti-
lope, antilope oryx. Sterz. II. 502.

Přímosměrný. P. proud elektřiny, stroj
elektrický. Vz KP. VIII. 72., 93.

Přimříti. Hladem přimírali. 1625. Kutn.
šk. XV.

Přimrkovati. Stále p-val po Bílkovi. Wtr.
St. Pr. 73. Očima p-val. Wtr. St. nov. 58.

Přimrsknouti. Přimrštiti tělu = přitu-
žiti posty a p. 1500. Rokyc. Post. — List. fil.
1895. 140.

Přimúdrý. Phľd. 1895. 396. Cf. Při- (3.
dod.).

Prímus. P. farní. Ott. IX. 18.—19.

Přímý. P. řeč: A on řekl, že sem neviděl;
Pověděl, že sem to ještě nehledal; Mluvil, že
sem tě i sestru svú dobře opatřil; A on mi
řekl, že nepůjdu (a tak tam často). Arch. XIII.
221., 227., 228., 236. A posel odpověděl, že
nemám se kým vyručiti (1517.); A ona po-
věděla, že nedám (odpovědi). Arch. XIV. 290.,
299. a j.

Přimykatec, tce, m. P. něčeho. Osv. 1896.
373. Cf. Přimykati.

Přinabrousiti sekyru. Lerm. II. 154.

Přiňagnút koho = přistihnouti. Jicko
Brt. D. II 345.

Přinajméň. I souduov těch dopúštie p.
doma kromě ciziech pohanuov; Dobrota p.
taková. Chč. S. 28., 165.

Princesas, druh doutníků. Us.

Princiť = přijíti. Phľd. 1893. 239.
Princmetallový. P. masť, z: unguentum

praecipitati. Us. Černý. Př. 59., 60. P. bába.
Nár. list. 1896. č. 122. neděl. příl.

Přinda, y, m., vz Přibyslav (3. dod.).

Přiníti, přindu, n přisuto. Gb. H. ml. I.
379.

Přínos- O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83.
P. — stěhování se faráře na faru. XVI. stol.
Wtr. Živ. c. 499.

Přínoska, y, f. = pravá kleč pluhu (ruko-
věť). Brt. D. IÍ. 448.

Přínoza. Dvě p-ze s řezákem. XV. stol.-
Wtr. Krj. I. 177. Robenec (učenník) nemá
choditi s kordem, ani s p-zú_; ani s řezákem.
Arch. XIV. 461.

Přínoža (VIL 1369. a) oprav v: Přínoza

Přinucený. P. manželstva zřiedko líbie
sě. 1469. Cel. Pr. m. II. 12.

Přioděv, u, m. = přioděm, šatstvo. Brt.
D. II. 462.

Přiokrouhlý. Háj. Herb. 162. a j.

Prior. A p-ri jak se překládalo. Vz Krok
1896. 82.

Příorek, rku, m., additio arearum. Čel..
Pr. m. II. 1046., 1263.

Přiostřeně. P. dodala. Světz. 1895. 11.

Příostrý. Háj. Herb. 266. a.

Přiotevříti co: ústa. Wtr. St. Pr. 13.

Případitý. A jiné p-té těžkosti. Snm. I.
407.

Připadnouti. K GR. přidej: Nov. 48.

Případný. P. plat (učitelů), accideutia.
Kutn. šk. X.

Připáliti. Dnes to tam připaluje. Světz.

1894. 54. b. — co komu: sobe fajku = za-
páliti. Phľd. XII. 202.

Připařiti se kam jak. Statečně se k němu
p řil (přiblížil, přitočil). Štilf. 199.

Přípas. Takéť jí nepodá (hospodář) rata-
jovi u přípasy, ať by ji rozsíval po poli (roze-
mletou pšenici). Chč. S. 334.

Připéci. Muselo mu připékat (naň dolé-
hať a p.). NZ. IV. 413.

Připevněnec, nce, m. P. k zemi (některá
zvířata). Am. Orb. 103.

Připíječ, e, m. P. při slavnosti májové.
NZ. IV. 1.

Připíjeni. P. o svatbě. Vz Vykl. Svat. 77.

Připínač, e, m. P. při vedení elektrického
proudu. KP. VIII. 133.

Připinák, hippobosca, moucha, Cf. Ott.
XI. 306.

Připínavý. P. rostlina. Mus. 1894. 572.

Připlácnutý. Uzel šátku na hlavě nesmí
býti p-tý. NZ. VI. 68.

Připlatiti. K něčemu připlacovati. 1607.
Kutn. šk. 94.

Připlemeniti. Drůbeže p. NZ. III. 413.

Pripodnímať. Počal ju p. (zdvíhati). Phľd.

1895. 684.

Připompci. Rákoskou (k učení-se) při-
pomáhati. Šml. VIL 142.

Připopadnouti. Jedním přískokem tě
p-dnu. Alx. Nách. k. XVII. Jinde: popadnu,
napadnu.

Prípor, u, m. = potisk_r vůbec ťažká vec.
To je p. Slov. Phľd. 1894. 440. Cf. násl.

Přípora = překážka, obtíž. Alx. M. 41.

Přípovědka, y, f., vz Volníce (3. dod.).

Připozabiti. Byl by mě zabil aneb aspoň
těžce p-bil. Nár. list. 1895. č. 194.