Připřáhnouti. O tvarech cf. Gb. H. ml.

I. 107. P. koho k čemu. Št. Ě. 100.

Příprava = mužská sukně. Wtr. Krj. II.
50.

Pripráv'ať. Pěkně k někomu p. = pěkně
mluviti. Val. Brt. D. II. 373.

Připravení, n. = prípravu, oblek. Hus.
(List. lil. 1896. 62.).

Připraviti. I p-li sme k sobě jiných lidí.
Arch. XIII. 237. Připravuje se k tomu, jako
chudý král do boje. Nov. Př. 546.

Přípravně. P. chodila, Št. N. 177.

Přípřež = travná plachta; hromádka
trávy, která se do této plachty vešla (nářitek).
Brt. D. II. 373.

Připříti. Nébrž připřělo sě bě u hřěha
= upřelo se, zarazilo, zastavilo se. AlxB. M.
263. (Krok 1893. 212.).

Připrositi. Aby jiného pána p-sil. Snm.
I. 513. Na svědomí (toho) p-sil jsem slovut-
ných panoší... XVI. stol. List. fil. 1893. 404.

Připrouditi. Lid k němu p-dí (proudem
přijde). Kká. Puš. 35.

Připsati komu knihu n. dedikovati dle
Bl. Gr. 350. šp. m.: oddati, obětovati, daro-
vati. Ale nyní obyč.

Připucený = přitlačený ? Svíja sa ako
p-ný červík. Phľd. XII. 666.

Připůjciti. P-čil mu 60 zl. bez listu.
Arch. XIII. 214.

Připuzovací. P. moc. Vlč. Lit. 168.

Příroda. Vyžeň p-du branou a ona sa ti
vráti oknom. Naturam expellas furca, tarnen
semper recurret Phľd.

Přirodilý. Jenž by byl jich p-lý (krajan),
neb v té zemi narodilý. Arn. 806.

Přírodobožník, a, m. = naturalista. Ztk.
115. (3. vyd.).

Přírodopěvěí. P. básník. Stč. Kon. 188.

Přirojiti se. Roku X p-lo se včel. Mtc.
1895. 144.

Přiroubíkovati = roubíkem připevniti,
anknebeln. Sterz. I. 179.

Přirození. Což p. dalo jest, ižádný odjíti
nemůže. GR. Nov. 127. 4.

Přirozený k čemu. Člověk p-zen jest
k dielu a pták k létání. Št. Ob. věci 31. 37.

Příruba = okrouhlý okraj rour jakožto
spojidlo. Vz Ott. IX. 287.

Příručnice, e, f. — příruční kniha, Hand-
buch, n. Liter. listy XVI. 97.

Přísada. P-du neradno na plný měsíc sá-
zeti, kvetla by na piano. Vck. Val. I. 163.
Cf. Kvaka, Okurky (3. dod.). P. (zelná hla-
vatice, místy: koščálky). Brt. D. II. 442.

Přisadit = k chovu ponechati. Slov. Zátur.

Přísaha. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 109.
Starobylé p-hy vz v Hrš. Nách. I. 334. nn.

Přisahati. O tvarech cf. Gb. H. ml. I.
108. — skrze co je latin. Mus. 1894. 163. —
komu. Přisahám vrabců, dubců a tej Dore,
čo je v hore. Slov. Nov. Př. 357.

Přisám staženo z přisahám. Gb. H. ml. I.
564.

Přisau ze strč. přísahu (přisahám), skleslo
v interjekci. Gb. H. ml. I. 254., 466., 567.
Přisau já tobě. Pam. 3. 119.

Přísažné, ého, n. P. platil, kdo přísahou
se očistil, Pras. Těš. 66.

Přiseděti. Poněvadž ty tam blíže p-clíš.
1566. L. posíl. II. 39.

Přiseraě, e, m. — nabadač, poštěvač, in-
stigator. Přišli karmelitští bratříkové p-či, po-
mahajíc o život Jeronymův tříti (naléhati).
Břez. Font, V. 340.

Přischnouti. Za toto se hnevali a tak sä
to potom na nich přischlo (jim to jméno zů-
stalo). Phľd. 1894. 191. aj. Slovo mu přischlo

v hrdle = nemohl promluviti. Phľd. 1896. 131.
Příschodek. P. u domu. Kolc. 72.
Přisiliti. Kto sa prudko p-lí, skoro (brzo)

sa vysilí. Phľd. 1893. 703. Ako ho p-líš (při-
nutíš). Ib. 1892. 713., 285.

Prisilno. Ona p. na mňa podejstvovala
(působila). Phľd. 1893. 615.

Priskoro = příliš brzo. Prišiel som p.
Phľd. 1893. 468.

Přískoupý. Bl. Gr. 191.

Přisládlost, i, f. Vlč. Bás. 87.

Přislati. Koncept (smlouvy) někomu p.
1673. L. posil. I. 68.

Příslotek = převzdívka. Na Žďársku.
Nár. list. 1894. č. 74. odp. feuill.

Přisloužiti CO komu = zjednati. My ti
spravedlnost p-me. Phľd. 1895.' 310.

Příslovce. Adjektivná adverbia na -o a -ê
v strč. Vz List. fil. 1895. 91. nn., Mus. 1896.
232., 373., Mus. fil. 1896. 235. O p-cích če-
ských a jejich užívání. Vz Bl. Gr. 293.

Přísloví. O p. cf. Dob. Dur. 337., 340.,
319. P. a pořekadla. Vz Fr. L. Celakovského
Mudrosloví nár. slov. v příslovích. Druhé vyd.
uspořádal a rozhojnil dr. Jan V. Novák.

V Praze. 1893. Mor. p. a pořekadla. Pod. Fr.
Bartoš v Čes. 1. V. 417. nn. K tisku chystají
se Zátureckého Přísloví slovenská.

Přislový. Přislové punčochy či bryslické,
Brüssler-. Wtr. Krj. I. 494.

Přislúchati. To p-chá k panství (přísluší).
Phľd. 1896. 293.

Přísluní = bod, ve kterém jest naše země
slunci nejbližší. Stč. Kon. 155. Země naše
byla r. 1248. v p. Stč. P. př. 97.

Přismažiti komu čeho = přidržeti ho
k tomu. Šml. VIL 37.

Při smeknút se. To se brzo p-kne = hned
to zde bude. Zlín. Brt. D. II. 373.

Přismělý = poněkud smělý. Phľd. 1895.
175.

Přismutnělý.Světz. 1894. 510. a,

Přisnědlosť. Čch. Otr. 45.

Přísnohlatní pořadí. Am. Orb. 90.

Přísný. Velmi si jakýs p. Cech (nehladký).
Bl. Gr. 60.

Přisou. Na mou p. = přísahu. XVI. stol.
NZ. IV. 310. Cf. Přisau (3. dod.).

Přisouvání. P. v Kosmografii (1554.). Vz
List. fil. 1893. 455.

Přispolčiti. Aby zase jich k stolu svému
p. mohl (arciděkan učitele). 1622. Kutn. šk.
160.

Přispořiti. Musím si něco p. (trávy při-
trhati. Han. Brt. D. II. 347. P-řil krokov =
přidal. Phľd. 1895. 299.

Přísporný. P. kladka. Vz Am. Orb. 21.

Přísrděitý. P. rapíček. Čl. L. Jos. 39.

Pristač. Dle Phľd. 1894. 203. má snad býti
pristaš.