320

Přístanný most, Landungsbrücke. Petrl.
10.

Přistáti. Pristal = svolil. Phľd. XII. 696. —
na čem. Keď nemáš, pristaň na chuti. Ib.
1894. 313. — nač. Na to nepristanem (k tomu
nesvolíme). Ib. 1892. 331. — komu. Klobúk
by mu. nepristal (nepřilehl, neslušel a p.). Ib.
1893. 642. (1895. 359.).

Přístavek. Popis p-ků na Mor. Vz Brt.
D. II. 434.

Přistaviti se. Nútené (nucené) uvádzanie
patentu pristavilo sa (zastavilo se). Phľd. XII.
389.

Přístavka. P-ky na Mor. Vz Brt, D. II.
435.

Přistěhovati co. Nevím, co jest p-la (co
stěhujíc se s sebou přivezla). Arch. XIII. 444.

Přístenek, u ku, m. = menší izba, izbétka,
svědnica, seknica, seknic, sednica. 13rt. D. II.
435.

Přísti. O tvarech cf. Gb. II. ml. 54., 107.

Přistihačský. P. podíl, Ergreifersantheil,
m. Sterz. I. 835.

Přístodůlek, u Zábř. přístodůlko. P-lky
od mlatu ohrazují a) stranice (slov.); b) oplota
(han.), voplotně, sg. -teň, oplotek; c) sruby n.
srúbení; d) humenice n. humeniska, laš. Brt.
D. II. 437.

Přistoupím, ě, f. Wtr. Živ. č. I. 101.

Přistřelovací, Beschiess-. Sterz. I. 458. b.

Přistřelovač, e, m., Beschiessmeister, m
(ve zbrojovně). Sterz. I. 458 b.

Přistřelovna, y, f., Beschiesshütte, f. Sterz.
458. b.

Pristúč, rieka v Tekove. Phľd. XII. 74,
551.

Přístupné, ého, n. P. do cechu dáti. Arch.
XIV. 443.

Přisupěti = supě přiběhnouti. V tom p-pěl
dav koní sem. Len. 35.

Přisvíčat = přisvědčovati. Val. Brt. D. II.
373.

Přisvojovací zájmena. Cf. Kla. Sklad.
55., 57.

Přisypati. K polednímu přisypal se drak
(přiletěl). Kld. IV. 93.

Prišelec = cizinec. Phľd. 1890. 625.

Přišeptati. Satan sám jim přišeptává. Bl.
Gr. 355. — Wtr. St. Pr. 27.

Příškvar = sirup vzniklý umělým zniče-
ním tkaně (žárem, leptadly), escliara. Ott.
VIII. 745.

Přiškvařený. Cejch nevěstce p-ný. Wtr.
St. nov. 37.

Přišlapati. Utíkali, jakoby jim někdo paty
přišlapoval. Kld. III. 45.

Přišpičatělý. P. kůl. KP. VIII. 3.

Přišpon, u, m., z něm. Vorspann. Záp.
Mor. Brt. D. II. 511.

1. Příští, z přišbstbje, pri-šbd-t-bje od šbd.
Gb. H. ml. I. 179., 512. Advent, jenž jest
česky řečeno p. 1500. List. fil. 1895. 134.
(Rokyc. Post.). Uslyšev jeho p. Alx. Nách. XL.

Přištiknúť = přištípnouti, sevříti. P. vše-
tko klepety. Slov. Phľd. 1896. 626.

Přiť = práti. V Chromči na Mor. List.
fil. 1894. 76.

Přitajiti se kde (schovati). Pritajiť sa
za dveřmi. Phľd. 1896. 561.

Přiťapiti = přisvědčiti. Phľd. XII. 708.

Přitaráňat k někomu = přibelhati se
(o chůzi starých lidí). Val. Brt. I). II. 373.

Přítažník, u, m., elektron. KP. VIII. 2.

Přítažnostní. P. anomalie. Vstnk. III. 341.

Přítel. O skloň. cf. Gb. H. ml. I. 99., 125.,
93. To je dobry přítel': Kaj med, tam je
hneď. Mor. NZ. V. 542. — P. = příbuzný.
Aby to zboží na nejbližšího p-le spadlo.
XV. stol. Čel. Pr. m. II. 1179. — P. Již se
mně chytajó přáteli (vrásky na tváři). Mor.
NZ. V. 545.

Přítelec, lce, m. Sv. ruk. 64. a.

Přítelivý. P. milování. Kruml. 117. b.

Přítelkynice, e. f. Pulk. 86.

Přítelný. P. dar. Alb. 12. b.

Přítelský = př.buzný; přátelský amicus.
Gb. H. ml. I. 100.

Přítelství, n. Alb. 21. a.

Přiteskniti. Za někým p. Mtc. 1895. 157.

Přítěžnice, Ballasteisen, n. Sterz. I. 384.

Příti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78., 28.

Pritisnúť = přitisknouti. Mor. Hledíková.

Přitlouci. Mlatec, který se mlátě opožďuje,
zatlouká; jehož cep dříve připadá než cepy
ostatních, ten přitlouká; který jsa vyšší ce-
pem do trámu vráží, ten zaráží. Na Žďársku.
Nár. list. 1894. č. 262. odp. feuill. P. komu =
vybiti. XV. stol. Vlč. Lit. 265.

Přitmělý. P. salon. Světz. 1894. 342. a.

Přítmí. Spal v p. světnice. Cop. 23.

Přítočník, u, m. = kruh točnový, Polar-
kreis, m. Am. Orb. 82.

Přítok = útok, impetus. Nemohli strpěti
p-ku oděncuov. Alx. Nách. XXXIX.

Přítomnost'. P. nebývá nikdy u vážnosti
veliké. Bráb. 148.

Přítomný. O tvoření tvarů praesentis
iadic. v dialektech českoslov. vz: Věstník Kr.
čes. společnosti nauk. 1890. 22., 449.

Přitovaryšiti. P-šil si dceru bieše jednoho
člověka, jenž ... (= pojal ji za ženu). Alx.
Nách. k. VIII.

Přitrhnouti. Ne všech přitrhl (= nemá
všech doma; o potrhlém). Bl. Gr. 297.

Pritrieskať sa. V tejto slote pritrieskal
sa do paláca jeden žobrák a prosil, aby mu
dali prenocovať. Sal. P. 397.

Přitrnút = přituhnouti (o mrazu). Zlín.
Brt. D. II. 373.

Přítruhlí. NZ. II. 568. O tom všem v truhle
ve sklepě v p. na rejstru psáno se najde. 1549.
Mus. 1894. 407.

Přítruhlík. P. u kašového mlýnce. NZ.
III. 225. P. na cívky v kružci. Brt. D. II. 456.

Přítrž. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 47.

Přítržný kořen, vz Verunka (3. dod.).

Přitúžiti. Za někým p. s láskú. Mor. Mtc.
1895. 157.

Přitvořiti. On p-řil sa spiacim (učinil se
spícím). Phľd. 1896. 29.

Přityřiti kam = doběhnouti. Brt. I). II.
404.

Priúčastniť sa za někoho něčeho. Phľd.
1894. 505.

Příuček, čku, m. = mrskání děvčat o boží
hod velikonoční. Moutnice na Mor. NZ. IV.
333.

Příútek, tku, m., Eingewebe, n. Sterz. I.
758.

Přiválcovati = válcem přejeti. P. pole. Us.