321

Privar. P. od hrnce železem bývá strou-
hán. Vz BI. Gr. 305.

Přivážčivosť. Bl. Gr. 305.

Přívěr, u, m. P. kolejnice, Schienenaus-
schlag, m. Petrl. 6.

Prívesný. P. kotva, Beianker, m. Sterz.
426. b.

Prívet. Hodování začína sa krátkym prí-
vetom. Phľd. 1895. 26. To dobrý prívet po-
hostinné pohulánky. Ib. 37. Cf. Dob. Dur. 305.

Přivětšiti. Že chtí platuov činžových na
sebe p. 1496. Dml. List. 5.

Přivilijant, a, m. = kdo má nějaké pri-
vilegium. ČT. Tkč.

Přivírka. P. dveří. NZ. II. 567.

Přivítanka, y, f. = přivítání. Phľd. 1892.
579.

Přivítati koho kde. Rádi jej v svém
středu p-li. Vrch. Rol. XXXI. 48.

Přívlastkový. P. určení. Vz Mus. fil. I.
188.

Přivláti. Děva ráje mu přivlaje. Kká.
Puš. Roz. 40.

Přívodnice, e, f., Canal. Petrl. 11.

Přivoněti. Privoniavajúc podávanú kytku.
Phľd. 1895. 270.

Přívoří, n., ve vodním stavit., Drempel,
m. Sterz. I. 702. b.

Přivousatělý. P. tvář. Světz. 1895. 523. c.

Přívozné, ého, n. = záplata od přívozu.
Dob. Dur. 390.

Přívozníček, čka, m. = brouk po vodě
jezdící. Světz. 1895. 106.

Přívozník, správce lodi, nauarchus. Aqu.

Přívratník, u, m., rostl., vz Šlapka husí
(3. dod.).

Přivrhnouti. Ani z něho střevíc na seb e
sem nepřivrhl (ani na střevíc jsem z něho
neměl zisku). 1591. Kutn. šk. 47.

Přívrženstvo, a, n. = přívrženci. Nár.
list. 4893. č. 306. odp.

Přivstati. Po tomto Žižka přivstal na
Pražské o ně, aby do Prahy byli přivezeni
(dolehl). Břez. Font. V. 494.

Přivtěliti. K manželce se p. (s ní bydleti).
1596. Kutn. šk. 54. Kdyby se mezi ten po-
řádek (cech) p. chtěli. 1725. NZ. II. 661.

Prívyčka, y, f. = zvyk ? Phľd. 1893. 223.

Prizabití. Dieťa sa prizabilo (málem za-
bilo). Phľd. 1896. 215.

Přizachovati. Aby se VMti lidé dědiční
p-li (udrželi). Arch. XIV. 234.

Přizastaviti. On tu věc p-vil tak ... (při-
pravil, zjednal). Arch. XIV. 258.

Přizatvrdile. Dlho a prizatvrdile pozeral
do slnca. Phľd. 1894. 225.

Přízdoha. Vrch. Rol. L—VI. 164. Pověděl
jí bez slovných přízdob. Šml. I. 123.

Příze, mor. přaza, slov. priadza. O pův.
a tvarech slova cf. Gb. H. ml. I. 107. Předou
spolu špatnou přízi (nesrovnávají se). Mor.
NZ. V. 542.

Přízeň, strč. přízn. Pass. 297. O strč. skloň.
cf. Gb. Km. -i. 24. Jeho p. chodí po ledě (je
vratká). Šml. VII. 37. — P. = přátelství.
Plná kapsa nejlepší p. Mor. NZ. V. 512. P.
přestala, když měšec vyschnul. Světz. 1895.
435.

Prízinok, eczema. P. povstává prý z úroků;

kůže se zapryščí a pak z toho povstane rána.
Slov. Hojení ho. Vz Mtc. 1894. 106.

Přízkumný, vz Přískumný.

Příznačný. P. projev. Nár. list. 1894.

280.

Přiznamenati. Pakli by ženě své dědictví
p-nal (muž); Súdce to věřiteli p-ná. 1469.
Cel. Pr. m. II. 13., 16.

Přiznati se co. P-la se všecko. Han. Brt.
D. II. 286. — koho = poznati. Phľd. 1893.
14.

Přízoznámený (příze = dříve). 1612.
Kutn. šk. 130.

Přizraditi. Od císaře odstoupili a nad
ním p-li. Enns. 147. A., 150. A.

Přizrazení, n. Přístup k p. nad císařem.
Enns. 147. A.

Přízvučník = prívrženec atd. List. fil.

1894. 30., Zl. Jg. 221.

Prízvučný. P. hexametr. Cf. List. fil. 1893.
337. nn.

Prízvuk. P. slovný, větný, silný (hlavní),
slabý (vedlejší), výrazů předložkových, slov
cizích. Vz Gb. H. ml. I. 572. nn. P. na Slov.
Vz Pastr. L. 114. nn. — Cf. Dob. Dur. 327.,
328., 332.. 335., 338.

Přízvukoveršotepec, pce, m. J. J. Kolár.
(List. fil. 1896. 11.).

Přízvukový. P. prodloužení. Vz List. fil.

1895. 67.

Přižádati. Přižádaje k sobě některé lidi.
1566. L. posíl. II. 94.

Přižéci. K Šml. přidej: I. 20.

Přižiazený. Oprav dle Phľd. 1893. 154.
v prižiarený = připálený.

Přiživý = poněkud živý. Phld. 1895. 154.
Cf. Při- (3. dod.).

Prižmúriť. P. oko. Phľd. 1894. 291.

Prjeves, u, m. (převěs). P-sy na strese.
Kopanic. Nár. list. 1895. č. 58. odp. feuill.

Prk. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.

Prkednei m. prkenný. Us. Gb. H. ml. L
375.

Prknář = kdo prkna řeže, prodává. Arch.
XIV. 471., Čel. Pr. m. II. 1125.

Prknářský. P. búda. Arch. XIV. 472.

Prlačka, y, f., vz Prlina.

Prlavica, e, f., vz Prlina.

Prlina, y, f., anchusa arv., rostl. Brt. D.
II. 499. — P., prľavica, prľačka, palačka
(laš.), paskřiva (laš.), urtica dioica, rostl. Brt.
D. II. 508.

Pŕliť. Škoda sa p. Phľd. 1892. 580. Dievča
p-lo sa = pýřilo se. Ib. 1894. 435.

Prní. P. neděle. Pass. klem. 204. b.

Prnúti. Vz Mus. 1896. 269., 377., List. fil.

1896. 353., 374.

Pro. Mám to pro památku místo: na p-tku.
Záp. Mor. Brt. D. II. 288.

Probamditi = probenditi. Světz. 1894.
586. b.

Probaviti = prodloužiti. AlxM. 26.

Proběhnouti. Prádlo se probíhá — jen
z povrchní špíny pere a potom se odpírá atd.
U Žleb. NZ. II. 613.

Probírka. P. lesních stromů, Durchfor-
stung. f. Chdt. v Nár. list. 1893. č. 306. —
P. = sklínka, Aussetzgläschen, n. Sterz. I.
357.

Problem ve vědách neukončených jest