322

poznatek, jenž v dokonalém systemu nejvýše
stojí a základem jest všeho vysvětlování, jest
něčím, co dáno není, k čemu teprve vědecká
práce směřuje. P. psychologie jest duše. Mus.

1894. 309. 312.

Probostvo, nebo probestev! = pro Boha!
Přer. Brt. D. II. 374.

Probošt = představený professorů univer-
sitních, kollegiatů. Vz Mtc. 1895. 13.

Proboštovati. Sdl. Louň. 7.

Proboštura, y, f. = proboštstvi. Wtr. St.
Pr. 48.

Probovati. Kdo probuje, nebanuje. Phľd.

1895. 188.

Probrati se kudy. Modro nebes probírá
se mraky. Quis. Třš. 54.

Probuditi. Co by mu povala nad hlavou
horela, neprobudí sa. Slov. Nov. Př. 607.

Probyti, prodesse. Často v bibli; dle lat.
tvořeno. Dob. Dur. 598. Cožkoli jest ode mne,
tobě probude. Ev. víd. 58. Mat. 15. 5. Nebo
co probude člověku... Ib. 131. Luc. 15. 36.

Procárati se kudy: ulicemi. Nár. list.

1896. č. 273. Ned. záb.

Processí. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 40.
Místy: prosecí, procesií, proceství. Čern. Př. 41.

Proče. Cf. Mus. 1896. 238.

Proček, čka, m., vz násl. Prokop.

Pročka, y, m., vz násl. Prokop.

Prodaj. Kdyby bylo v p., dal bych za to
30 kop. Arch. XIII. 473.

Prodeč, dče, f. ?, pole ve Spiši. Phľd. XII.
75., 551.

Prodlužovatel, e, m. P. kroniky. Vlč.
Lit. 9.

Proďobaný. P., díra. Phľd. 1896. 260.

Produch. Cf. Úvar (3. dod.).

Produševnělosť. P. celého zjevu. List. fil.
1894. 61.

Produševnělý. P. tělo. List. -fil. 1894. 55.
Baudel. 15.

Prodýraati = prokouřit. — co. Len. 53.

Professor. Oděv p-rů v XV. stol. Vz Wtr.
Krj. I. 226.

Proffant, vz Profant. 1566, L. posíl. II. 74.

Profiantmistrovství, n. Čel. Pr. m. I. 603.

Profous, u, m. = bob bílý s černými fousy
u kle. CT. Tkč.

Profrejmarčiti. Abych Sycov p-čil p.
Ilburkovi na jeho statek (vyměnil). 1539.
Arch. XI. 25.

Profus.ní, lat. P. krvotok = vytékající,
zevní k. Čas. čes. lék. 1888. 52.

Prohlídkový. P. oddíl vojska. Nár. list.
1894. č. 93. 4.

Prohnojený. P-né povahy (prohnilé). Wtr.
St. nov. 196.

Prohodovati. Prohodujte v radosti svátek
vaší mladosti. Kolc. 29.

Prohon = průhon, pascua communia.
Eml. Urb. 432.

Prohospodařily. P. polský šlechtic (který
prohospodařil). Osv. 1896. 445.

Prohráti. Nesadíš — neprohráš. ČT. Tkč.

Prohršel, vz Prohršle. Vck. Val. I. 130.

Prohudovati. O tomto slově praví Bl. Gr.
323., že jest obscoena vox, jíž jen nejhlou-
pější sedláci užívají.

Proch, a, m., vz násl. Prokop.

Prochátratí. Síla s tělem mi p-la. Kolc. 58.

Procházka Matěj, spis. Světz. 1894. 205.

Procházkový. P. krok (taneční). Zbrt.
Tan.

Prochodnost oprav v II. 1112. v: prochod-
nosť.

Projasniti. Projasnie kterú světlostí. Mus.
P. často ve Št, Seyk. Ruk. 20.

Projce ptáš m.: proč se. Brt. D. II. 131.
Cf. Č. (čs).

Projcem (m. proč sem) chodí? Brt. D. II.
131. Cf. Č. (čs).

Projci to uďáł (m. proč jsi)? Brt. D. II.
131. Cf. Č. (čs).

Projebati. Zmála bych tě voštípem p-bal
(prohnal). Arch. XIII. 409.

Projímání, práce tkadlcovská. Vz NZ.
VI. 80.

Projísti se kudy. Projedl se skrze horu.
Bl. Gr. 214.

Projsa, y, m., vz násl. Prokop.

Projza, y, m., vz násl. Prokop.

Prokajdati CO = promrhati. Brn. Brt.
D. II. 374.

Prokeš, kše, m., vz násl. Prokop,

Proklest. Učinil si skrze dav p. lokty.
Wtr. St. nov. 34.

Prokop, a, m. Odtud: Proček, Pročka,
Proch, Projsa, Projsa, Prokeš, Prokopec, Pro-
kůpek, Prokoš, Prokš, Prokša, Proš, Prosek,
Průcha, Průša, Prousa, Prouza, Prosek?
Kbrl. Sp. 18. (8., 9.), Kotk. 29. — Sv. P.
zelí okop a jde žít. Duf. 244. Šla Prokopka
pro P-pa, spadli oba do přikopa (rychle opakuj).
Nebo: Šla Prokopka pro P-pa: Pojď, Prokope,
po příkopě domů hrách jíst (rychle opakuj).
ČT. Tkč. — P., bratr, spis. Vz Bl. Gr. 286.

Prokopec, pce, m., vz předcház. Prokop.

Prokopne, ěte, n,. = kuře z vejce na Pro-
kopa podsypaného. Čejč. Hledík.

Prokoš, e, m., vz předcház. Prokop.

Prokoukaný = zkušený. V něčem p.
Světz. 1894. 490. a.

Prokrastinovati, z lat. = prodlužovati.
Stč. P. př. 136.

Prokš, e, m., vz Prokop (3. dod.).

Prokša, e, m., vz Prokop (3. dod.).

Prokukovati kudy: mřížemi. Pís. pís. 35.

Prokůpek, pka, m., vz Prokop (3. dod.).

Prokysalý. Jich správa jest p-lá jako
šťáva. Chč. S. 1C0.

Prokyseleti. Neboť p-lela jest u nich ne-
chutí protivnú (pravda). Chč. S. 94.

Prolacněti. Když se postil čtyřicet dní,
potom p-čněl (esurire). Ev. seit. 16. Mat. 4. 2.

Prolánky či proránky, nějaký ženský šat
na plece. Slov. NZ. III. 158.

Proléhati dívku (zmrhati). GB,. Nov. 33.

Prolehlina, y, f. P. země — propadlina.
Nár. list. 1896. č. 251. I.

Proletěti. Jako had proti komoře poče
proletovati. Alx. Nách. k. II.

Prolevatel, e, m. = prolevač. P. krve.
Chč. S. 37.

Proležeti. Tuto summu u něho p-žel.
Arch. XIII. 119.

Prolínák, u, m., Dialysator. Sterz. 671. a.

Prolínání, cf. Diffuse (3. dod.).

Prolíznouti. Jazyk prolízalje. 1438. List.
fil. 1895. 191.

Proloupit. Praví (o zloději), že by prolu-