Předchozí (322)  Strana:323  Další (324)
323
poval. 1468. Arch. XIV. 164. — P. oči = za
spánku prohlédnouti.
N. Město. Brt. D. II. 374.
Promáčivý papír. Zl. Jg. 45.
Proměna. Kdo miluje p-nu, nedostane
odměnu. Mor. NZ. V. 542.
Promenádník, a, m. Nár. list. 1896. č. 64.
feuill.
Proměniti syna = oženiti, dceru = jiro-
vdati.
Prostěj. Brt. D. II. 374.
Proměnně = střídavě. Jiná města p.
posly vysílají. Snm. I. 280.
Promincle = cukrátka. Phľd. 1895. 660.
Prominclový. P. zelinka, mentha piperita.
Slov. Mtc. 1894. 109.
Promíška, y, f.= proměna. Zlín. Brt. D.
II. 374.
Promítnutí. Tímto p-tím osobnosti lidské
ve svět vůkolní názor podstatně se mění.
Krejč. Psych. 11.
Promlčecí. P. doba. Ott. VIL 842.
Promodrovati se v Rkk. Cf. Mus. 1896.
280.
Promovati m. promovovati. List. fil. 1893.
465. P. někoho do školy. XVI. stol. Kutn.
šk. 85. a j.
Promrštiti koho oštípem. Arch. XIII. 273.
Pronásledek. To byl hrozný p. Světz.
1893. 510. b.
Pronu = pro onu. AlxB. 4. 37.
Proný. Slova proná. Alx. Dle List. fil.
XVI. 115. (Flš.) chybně m.: slova pro 'na =
pro ona slova.
Propáska, na Mor. místy: loučník, velký
lúčník, petruželák.
Mtc. 1893. 306.
Propast' hranická. Dle něm. Gevatterloch
šp. se říká: Kmotrova díra. Na severových.
Mor. Mtc. XVIII. 231.
Propich, u, m., Durchstich, m. Sterz. I. 728.
Propionanový. P. kyselina. Vstnk. III.
409.
Propiti. Propil by aj plášť z p. Marie.
Slov. Nov. Př. 598.
Proplakaný. P. noci. Quis. Ifig. 90.
Proplastek. P. pískovcový. Mtc. 1895. 26.
Proplet, u, m. V sterém p-tu zde psáno
(bylo). Vrch. Rol. XXIII.— XXIX. 39.
Propletadlo ozdob, Guillochiermaschine.
Sterz. I. 1155. b.
Propověď, vz Návěta (zde).
Propříští. Od času sv. Jiří p-ho. 1619.
Kutn. šk. 156.
Propůjčka na horní pole. Vz Ott. XL
620. b.
Propustnosť, Permeabilität. Vstnk. III. 18.
Prorada. Ze trpí p-du (zradu), si naříkala.
Vrch. Rol. XLII. 177. Dle Seyk. Ruk. 55. ne-
znamená p. v Rkk. zrádce, nýbrž zradu. Cf.
Mus. 1896. 280.
Proránky, vz Prolánky (3. dod.).
Prorazivosť = schopnosť prorážení. GR.
Nov. 58.
Prorážkový. P. nebozez, Stossbohrer, m.
Petrl. 23.
Prorážlivosť. P. střely. Nár. list. 1894.
č. 43.
Prorektorat, u, m. Sterz. II. 593.
Prorok. Pravím vám, že ijeden p. vzácen
není v zemi své. Ev. víd. 57. Luc. 4. 24. —
P. = dítě. Bude mať do roka proroka. Phľd.
1893. 15., 1895. 710.
Prorůsti, prorostovati. Pref. Mus. 1894
520. — komu čím. Břicho jí prorostlo tukem.
Chč. S. 206.
Pros, u, m., hymnus. Wtr. Živ. c. 853.
Prosa v hudbě — delší zpěv, jenž přes
všecko zpívání vždycky proměnnou notu neb
melodii má a každý verš jiným se zpívá způ-
sobem. Bl. Gr. 356.
Prosecí m. processí (přesmykn.). Dšk.
Jihč. I. 48. a j., Gb. H. ml. I. 549.
Prosek, ska, m., vz Prokop (3. dod.).
Prosesť, i, f. Část krosna, kade sa tka-
nivo otáča, to sa tam tiež p. volá. V Liptově.
Phľd. 1894. 85.
Prosíci = prosekati. P. led. Šf. (Mtc. 1895.
297.).
Prosík, dříve Prosek. Čern. Př. 33.
Prositebně. P. žádati. Mtc. 1896. 226.
Prositi co. Neviete, co prosíte. Chč. S.
103. Cožkolivěk p. budete otce. XV. stol.
List. fil. 1896. 96. Co kto prosí. Ev. seit. 24.
Luc. 14. 10. — zač. Jakož pán za to prosil.
Chč. S. 45. Budu za vy p. otce ot vás (jmé-
nem vaším). Ev. seit. 23. Joh. 16. 26. — koho
kam.
Kaj ťa něprosú, nech ťa čerti něnosú.
Slov. Nov. Př. 420. — koho čeho. Kto z vás
otce prosí chleba. Ev. seit. 24. Luc. 11. 10.
Milosti prosíce. GR. Nov. 11. —jak. Prosím,
jakž muož najvejš prošeno bejti. 1591. L.
posíl. 57. P. Bohem živým. Brt. D. II. 287. —
koho k čemu. Prosil ju k tancu. Phľd. 1895.
385.
Proskati = prositi. Proskám pekne. Slov.
Phľd. XII. 77.
Proskočiti. Kteréžto vojsko několikrát
p-čiv několik set jich zamordoval. Břez. Font.
V. 526.
Prosled = pronásledování. Napoleon I.
byl mistrem v prosledech (nepřátel). Nár. list.
1894. č. 33.
Prosňák, a, m. Cf. Vrabec (3. dod.).
Proso = čes. tanec u Nimburka. Vz NZ.
III. 502., Tanec čes. (3. dod.). — P. Kdo sil
proso (= prosil) ? U Brušp. Hledíková. — Dy
je na velky pátek rosa, zasej ty sedlaku prosa.
Slov. Nov. Př. 452.
Prosodie. O čes. prosodii. Od dra. Josefa
Krále v List. fil. 1894. — 1896.
Prosodista, y, m. Cf. List. fil. 1894. 432.
Prospalý. P. právo = prošlé. Brň. Brt.
D. II. 374.
Prosried. Pastr. L. 61.
Prost'. Na prosti = napřed. Han. Brt. D.
II. 375.
Prostějov. Jdi do P-va (říká se sprostá-
kům). Čern Př. 20. Řeč města P-va. Vz Brt.
D. II. 71.
Prostěradlo. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 79.
Prostěradlový. P. plátno. Lizn.
Prosthesis, řec. P. = figura, když se li-
tera přidá napřed k slovu: vopilý m. opilý,
shřešil v. hřešil. Vz Bl. Gr. 262. nn.
Prostírka, y, f., vz Saďa (3. dod.).
Prostitutka, y, f. = ženská prostituovaná.
Nár. list. 1894. č. 343. odp.
Prosto = prostě. P. dělaný. Pass. 328.
Prostočinný. P. zvůle. Am. Orb. 6.
Prostodušnosť. Odpovieda s vidieckou
p-sťou. Phľd. XII. 407.
Předchozí (322)  Strana:323  Další (324)