325

Prouškokrčec, čce, m., haploderus, brouk.
P. vyhloubený, h. cavatus, vykrojený, caesus.
Vz Klim. 239.

Proutí. I zdola vody prútie rastie (keď
nižší vyššího karhá). Phľd. 1894. 196.

Prouza, y, m., vz Prokop (3. dod.).

Proužkový. P. důkaz v Rkk. Vz Seyk.
Ruk. 275. nn. a v Mus. 1893. 226. a násl.

Proužník, a, m. P-ci, helopliorini, brouci.
Klim. 120.

Provaz. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
34., 80.

Provázeč, e, m. = kdo co provádí. Ztk.
113. (3. vyd.).

Provazolezectví, n. Jg. (Zl. Jg. 222.).

Provina. By jemu za jeho p-nu milosť
dal. Břez. Font. V. 366.

Proviněnec, nce, m. Ztk. 103. (3. vyd.).

Provise = živení služebníků dvorských a

jiných lidí v klášteřích do jich smrti, kam

od panovníků na místě výslužby posíláni byli.

Vz Wtr. Živ. c. 724.

Provoď. Z provoda — pohoda (dobrý čas
k polním prácem atd.). Nár. list. 1894. č. 99.
odp. feuill.

Provztáhnouti. Aby toho sobě provztá.hl
až do jarního času (odložil). 1614. Kutn. šk.
144.

Prozářiti. Západ prozařoval. Světz. 1893.
439. a. Skrze mraky prozařoval její svit.
Čch. Otr. 73.

Proznouch, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 74.

Prožidovštělosť společnosti. Nár. list.
1896. č. 191.

Prožlutávající. Nádor s p-cím obsahem.
Ott. XI. 571. b.

Prožlutlý. Háj. Herb. 182. b.

Prplanina, y, f. = únavná, nemilá ro-
bota. Myjava. Phľd. 1895. 446.

Prplať sa (brblať sa) = v špinavom sa
prehŕňať. Myjava. Phľd. 1895. 446.

Prs. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.

0 strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 44. Tvary v Háj.
Herb, a V. Kal. vz v List. fil. 1894. 388. Ne-
byti prsí tvrdých při dávání, lépe: srdce
tvrdého. BI. Gr. 328. — P. Živůtek u ženské
sukně či prsy v XV. stol. Živ. odděloval se

od sukní teprve koncem XV. stol. Vz Wtr.
Kr j. I. 43.

Prsečník, u, m. = menší kožich (asi plech,
prustplech, brustpelc). XVI. stol. Wtr. Krj. I.
352.

Prseň. P. lodi. Vrch. Lingg. 21.

Prsiny, antela. Bhm. m.

Prskat = pršeti. Z koša to pršce (prší,
padá). Laš. Brt. D. II. 374.

Prskavec, turdus viscivorus. Vz Brávník
(3. dod.). Tys jako p. na jeřabci (prchlivý).
P. rozhání kvíčaly na jeřábu sedící a tam je-
řabinami se živící. CT. Tkč.

Prskejř, e, m. = pryskýř. Dšk. Jihč. I. 8.

Prsník, u, m. = náprsník z jemné látky,
jímž paní, mající šat na prsou hluboko vy-
střižený, prsa takto obnažená zakrývaly. Selky
naše říkají mu punt. Brustlatz. Wtr. Krj. I.
77., 125. — P. = prs. Dítě pije z p-ku. Také
na Mor. Mtc. 1894. 16. — P. tkadlcovský.
Vz Stavidlo (3. dod.).

Prsoploutev, tve, f. — žabra vodovzduch
dýchající, Kiemen. Am. Orb. 105.

Prsorožec, žce, m., helochares, brouk. P.
hnědý, h. lividus, rudohlavý, erythrocephalus,
úzký, dilutus. Vz Klim. 111.

Prsossavec, vce, m. Vz Am. Orb. 107.

Prsotiny, pl., f. = popruhy na koňská
prsa. 1562. Mus. 1894. 511.

Prsouš, e, m. Cf. Am. Orb. 77.

Prsozvěr, a, m., ku př. netopýr. Vz Am.
Orb. 77.

Prst. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.
Žije na tych deset prstů. Slez. Nov. Př. 629.
Trefil prstem = uhádnul. Phľd. XII. 55. Má
to v prstách jako žobrák voš (veš). Ib. 1894.
443. Seděl za tabuľu sám jako p. (= osa-
mělý). Brt. D. II. 59. — P. Prsty či roženec
= ohnuté tyčky u kosy, na které se při ko-
sení obilí nabírá. Záp. Mor. Brt. D. II. 452.

Prsť. 0 pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 64.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 39.

Prsten. P-ny v XV. a XVI. stol. Vz Wtr.
Krj. I. 181., 525. P. ruka v ruku = milostný.
XV. stol. Ib. 183. Hádání z p-nu. Zbrt. Pov.
87., 189.

Prstenec. Vazový p., limbus glenoidalis.
Vz Ott. X. 189.

Prstenní. P. prst, také zlatý. NZ. III. 234.
P. paráda. Ib. 182. Cf. Špičkonožec (3. dod.).

Prstenovitě. Ta mezera p. magnet obstu-
puje. KP. VIII. 79.

Prstenový. Elektrický stroj p. má za in-
duktora prsten či kroužek. KP. VIII. 82,

Prstíčky, houby, vz Tanečnice (3. dod.).

Prstňačky, houby, vz Tanečnice (3. dod.).

Prstolepec, pce, m., Chiroplastik. m. Sterz.
I. 601. b.

Prstolepectví, n., Chiroplastik, f. Sterz.
I. 601. b.

Prstovod, u, m., Chiroplast, m. Sterz. I.
601. b.

Prstýnek. Hra na p-nky. Vz Duf. 186.

Pršáň, vz Pršavka (3. dod.).

Pršavka, y, f. = hruška n. jablko od rudy
opálené. Jevíčko. Brt. D. II. 374. Na mor.
Slov. pršáň. Ib.

Pršcice. Dal do Prščic (prskl, utekl). Mor.
NZ. V. 546. Vz násl. Prštice.

Pršcit se = odpryskovat. Brt. D. II. 374.

Pršeti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 33.,
64., 78. Znamení, z nichž lze souditi, že bude
p. Vz Duf. 243. nn. — komu (kam). Šak
nám žito neprší (z klasů nevypadává, není
nám na náhlo). Phľd. 1894. 375. Prší mu do
nosu (má nos vyzdvižený). Us. Nár. list. 1894.
č. 219. odp. feuill. — před kým jak. Ptáci
před orlem ruozno prší (prchají). XV. stol.
Vlč. Lit. 268. — odkud. Zamračil se, jakoby
mu s čela p. mělo. Šml. VII. 80. — čím
kam. Nerač p. krupobitím na tvé země. Vck.
Val. I. 152.

Prška. Když nechce dejm z domu jíti, jistá
p. můž přijíti. Stará pranostika.

Prštice. Dal se do Prštic = utekl. Vck.
Val. I. 110. Cf. Prščice.

Prť. 0 pův. slova cf. Gb. H. ml. L 64.

Prtel m. pytel, y v r. V Hlinném na Žďár.
Brt. D. II. 246. Vz Prtlík (3. dod.).

Prtlík, P-ci = obyvatelé vsi Hlinného na