328

Psotllík. Jinde: befall, božec, mrcha ne-!
moc, zlá nevola, nešťastník, psotina, vred,
vredisko. Phľd. 1894. 492. P. divoký a tichý.
Léčení ho. Vz Duf. 23. — P., rostl., vz Kozí
střevo (3. dod.).

Psotný = záhubný. P. hřiech. 1398. List.
fil. 1894. 109.

Psour, a, m. — hyaena. Am. Orb. 107.

Pstruh. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
48., 172.

Pstruhový. P. rybník, potok. Arch. XIII.
362., 409.

Psychada, y, f. Atomy a p-dy. Krejč.
Psych. 15.

Psychický. P-ké dáno jest pouze ve vě-
domí člověka dospělého. Krejč. Psych. 54.
a j. tam.

Psychičnosť, i, f. Mus. 1891. 581.

Psychofysika = exaktní nauka o vzá-
jemných n. funkcionalních vztazích mezi tělem
a duší, všeobecněji mezi světem hmotným a
duševním, fysickým a psychickým. Zakladate-
lem jejím jest Fechner. Vz Vstnk. II. 283. —
Mus. 1894. 431., 561.

Psychologický. P. element. Vz Krejč.
Psych. 3. nn.

Psychologie. P. jest věda o duši. Mus.
1894. 313. P. empirická, experimentalní, fysio-
logická, lékařská, lidová, mathematická, ná-
rodová (Völkerps.), psychofysická, rodová,
soudní, srovnávací, zkumná, zvířat. Vz Mus.

1894. 307., 581., 583., 453.

Psychosa, y, f., řec. = duševní choroba.
Vz Ott. VIII. 232.

Pšano, a, n. = pšeno. NZ. I. 74.

Pšenca, e, f. = pšenice. Brň. Brt. I). II.
162.

Pšenice. V Matúšovom týdni (v záři) p-cu
siať je dobre, nebude snetivá. Phľd. 1893. 178.
Dyť vam pšenica neprši (nemáte pilno). Mor.
NZ. V. 542.

Pšenka, y, f. Vz Tanec mor. (3. dod.).

Pšíšera, y, f. místo příšera. Doudl. Kts. 19.

Pšíti (upšíti). O pův. cf. Gb. H. ml. I. 72.

Pškáti o zvuku, jejž vydává praskajícími
bublinami vzduchovými kyšící hmota. Brt. D.
II. 416. — P. = kýchati. Brušp. Hledíková.

Pšokavka, y, f., houba, vz Tabák čertí,
Pýchavka (3. dod.).

Pšola, y, f. = včela. Phľd. 1893. 550.,

1895. 355.

Pšoukati. Ani nepšókal = nedutal. Brt.
D. II. 375.

Pštelunk, u, m., vz Pštolunk. 1566. L.
posíl. II. 61.

pštr. Z pštr p se odsouvá: štros m. pštros.
Dšk. Jihč, I. 23.

Pštros v. štros. Gb. H. ml. I. 420. Vz pštr
(3. dod.).

Pšu m. píšu, mor. již za Bl. Gb. H. ml.
I. 230., Brt. D. II. 3. Vz Psáti (i dod.).

pt. Z pt se p odsouvá: súti m. supti, Gb.
H. ml. I. 421., korotvě, struh. Dšk. Jihč. I. 23.

Ptactvo v názorech, pověrách a zvycích
lidu čes. Vyd. Jos. Košťál. Progr. gymn. bydžov.
na r. 1896.

Ptáče. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 126.

Ptáček. Vyšívání na ptáčky. NZ. IV. 223.

Ptáčenec. Pták vysedí p-enče. Chč. S. 155.

Ptačí. P. věštba, Vz Zbrt. Pov. 66., 67.,
87., 89., 99. P. honba, 1748. NZ. III. 409.

Ptáčík. Malý vtáčik máva křiklavý zobá-
čik (o malém, hněvlivém člověku). Slov. Zátur.

Ptačinec, nce, m., rostl., vz Střevo kuří
(3. dod.).

Ptáčky, antirrhinum majus, rostl. Brt. D.
II. 499. Cf. Papula.

Ptáčník. P-ci vypovídají se z Čížova přes
Drozdov do Ptákovic. NZ. II. 229.

Ptačství, vz Ptačstvo. Hledajte p. pod ne-
bem. Ev. víd. 102. Mat. 6. 26.

Pták. Cf. Am. Orb. 106. Ptáci moravští.
Vz Brt, D. II. 492. (Schází mi to), jako ptáku
pole a les. Šml. II. 69. P., když jest v kleci,
vždy hledá díry. Bl. Gr. 314. Hádanky o ptá-
cích. Vz NZ. III. 37. — P. = policajt. Us.
v Žižkove. Nár. list. 1896. č. 248.

Ptakossavec, vce, m. Vz Am. Orb. 77.

Ptakoštěpec, pce, m., augur. Dle Bl. Gr.
327. vox ineptissima.

Ptáti. Kdo se ptá, nerad dá (nerad pomůže).
Us. — se nač na kom. Jali se na to srdce
p. na kuchařovi. GR. Nov. 61. — koho čeho
(prositi). Ptale sme ho goralke. Brt. D. II. 286.

ptn m. pn, t přisuto: septny. Ž. klem.
144. b. — Gb. H. ml. L 397.

Ptýleti. Když ptýlé smysly jeho na kázání
mezi sedláky. Chč. S. 174.

Pucek, cku, m., das Bärtchen eines Hahnes.
Sterz. I. 394. b.

Puciiia, y, f., vz Cihla (3. dod.).

Pucka = míč. Hra na pucku. Vz NZ. III.
26.

Puclák = polívaný hrnec kamenný. Čern.
Př. 73.

Pucľenka, y, f. = puclatá ženská. Han.
Brt. D. II. 375.

Puclík, u, m. = kratiknot, z něm. Putz-
licht. Phľd. XII. 569.

Pucovka, y, f. = uhlazování omítky;
otvor v kamnech, kterým je čistíme. U Žleb.
NZ. II. 696.

Puček, čka, m. = pavouček. Mor. Nár.
list. 1896. č. 224. odp. feuill.

Púčena, y, f. = pavučina. Týnec. Brt.
D. II. 98.

Pučet = počet. Tišn. Brt, D. II. 184.

Pučiti — mačkati. — co (čím). Prsty
pučí záškodné husenice na kapuste. Phľd.
1893. 16. To ho pučilo (tlačilo, dopalovalo).
Phľd. 1892. 545. P. se. Háj. Herb. 133. b.
Také = hlučeti. Dle Kroka 1896. 15.

Půčit = půjčiti. Tišnov. Brt. D. II. 184.

Pud. Slovo obyč., ale také nejneurčitější.
Nelze ho dobře definovati. Vz Krejč. Psych. 13.

Puddinkový, Pudding-. P. forma. Jeř.

Pudilár, u, m. = tobolka. P. nabitý tisíc-
kami. Phľd. 1895. 72., 230.

Pudilárko, a, n. Vytiahol z p-ka piatku
(pětku). Phľd. 1893. 613. Cf. předcház. Pu-
dilár.

Puditi. Theobaldus před ním pudieše
(utíkal). Stilf. 193.

Pudivietor. Tak liece (letí) ako p. Slov.
Nov. Př. 556.

Pudlač, e, f. Pudlač svíček poslána bude.
1586. Kutn. šk. 40.

Pudlák, a, m. = pes. Slád. Mak. 57.

Pudlivá = podle. Tišn. Brt. D. II. 197.