329

Pudmerice, obec na Slov. Phľd. 181)5. 46.

Půdosloví, n. = nauka o složení půdy
zemské. Ott. XL 612. a.

Pudrovač, e, m., Einpuderer, m. Sterz. I.
768.

Puhárek. (Tu) povstává číška nad p.
(část rostlinnou). Čl. Zrůd. 13. Trojlaločný p.
Vstnk. II. 570.

Puhárkovitý. P. dvojlist. Čl. Zrůd. 15.

Půhon. P. zatčený (zatčením, zatkyní).
Půh. VI. 190.. 193., 216. a j.

Půhonní list. Arch. XIII. 98.

Puch, u, m. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 75.

Puch, u, m.= pluh. U Jestrabie a j. tam.
Phľd. 1893. 427.

Puchati (dýchati). O pův. slova cf. Gb.
H. ml. I. 75.

Pucher. Nepozoroval, že mu roste na jeho
švestce p. (že se jeho štěstí podmílá). Šml.
VII. 98.

Pucheřina, y, f., vz Pouk (3. dod.).

Púchlý. P. šišky (knedlíky) = kysané.
Vz Šiška (3. dod.). P. chléb (nakyslý). Brt.
D. II. 375.

Puchmajer. Vz Vlč. Bás. 4. nn. Vyšetření
pramenů Puchmajrových prací a stanovení
jeho literarního významu. Vz Mách. Puch.
1895.

Puchmo = dusno. Kunšt. Brt. D. II. 375.
cf. Puchno.

Puchor = žaludek; játra. Husací p. Phľd.

XII. 36.

Puchořina. Prázdna puchorina, Phľd.

XIII. 457.

Puchr. Slov. také ještě: grmal, krupák,
lupák, šedák. Zátur.

Puchtať = hekati. Vlak p-tal. Phľd. 1896.
228.

Puchýř. Neměl jste p-ře na jazyku (po-
mlouvali vás)? Krumvíř. Hledík.

Puchýřnatka, y, f., rostl. Vz Ott. XI.
64., 397.

Puk. O pův. slova cf. Jgc. Arch. XVI. 3.
4. Heft. 408. — P. Uděłáł tři puky z fajky
(bary. Val.). Brt. D. II. 375. — P., obec v Te-
kovšku. Phl'd. 1892. 551.

Pukac, e, m., rostl., vz Žbánky (3. dod.).

Pukał, u, m. = bábovka. Laš. Brt, D. II.
375.

Pukanec, nce. m., mě. na Slov. Phľd.
1895. 129.

Pukanie, n. = práskání. P. bičov. Phľd.
XII. 541.

Pukati = kouřiti. Brt. D. II. 57. — P.,
aufspringen, bersten. Pukaly (dievky) od zá-
visti. Phľd. 1895. 385.

Pukavec, vce, m., vz Tulipán (3. dod.).

Pukavice. Ty šišky (knedlíky) sú jak p-ca
= pěkně nakyslé. Jicko. Brt. D. II. 375. Cf.
Púchlý (3. dod.).

1. Puklice, vz Štítek (3. dod.).

2. Puklice, poloha u Poděbr. 1748. NZ.
III. 520.

Puknout'. Ces (přes) rebro hu veľmi pukla
(udeřila). Phl'd. 1895. 709.

Puknutý = puklý. P. mísa. Phľd. XII. 680.

Půl. O skloňov, cf. Brt. D. II. 133. (na
Zábř.). Půle v sukni = šířka látky. Sukně
skládá se ze dvou půlí. NZ. II. 614.

Pulcatý. P. nos. NZ. IV. 525":

Puligery = nohavice z tenkého domácího
plátna. V Liptovsku. NZ. III. 402. Cf. Pulidery.

Půlka, y, f. = police na hrnce. Slez. NZ.
IV. 10. Cf. Blot (3. dod.).

Pulkava. Přibík P. z Radenína. Vz Vlč.
Lit. 32.

Půlkólkolnice, e, f. = druh říčice (na
koukol). Jevíč. Brt, D. II. 378.

Půlkový. P. čepec. NZ. VI. 66.

Půlkruhovitý. P. hřeben. Ces. 1. V. 181.

Půlmázový. Hrš. Nách. I. 357.

Půlměsíčkovitý. P. tvar. Vstnk. II. 549.

Půlní kabát = popásní, někdy župice n.
putnička (muž.). Wtr. Krj. I. 431. Vz Put-
nička (3. dod.).

Půlník, a, m. = půlláník. Nár. list. 1895.
č. 150. feuill.

Půlnožní. P. délka. Wtr. Krj. I. 71.

Půlohrat. Směry ty každým p-tem se
mění. KP. VIII. 68.

Puloha, y, ť. = souvislý pozemek. Mor.
Nár. list.

Půlpán, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Půlpunt, u, m. = punt, který kryl jen
polovici ňader. Wtr. Krj. I. 394.

Půlpytel, tle, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Půlroční sv. Jan = Jan Křtitel. Prostěj.
Brt. D. II. 375.

Pulsometr v dolech k odvádění vody.
Mtc. 1896. 312.

Půlsouseda. Vz Am. Orb. 83., Soušeda
(3. dod.).

Půlstatek, tku, m. Rais. Rod. 27.

Půlstránka knihy. Světz. 1895. 7.

Půlsvit, u, m. P. svíce. Lerm. II. 97.

Půlšedesátník, u, m. = mince. Hrš.
Nách. I. 562
Půltolar, u, m Wtr. Krj. I. 518.

Půltřeťa, novotvar za strč. pól — třetieho.
List. fil. 1895. 282. (Gb.).

Půlzlatník, u, m. = koniklec, z pulsatilla.
Čern. Př. 55.

Půmaly. P. budě to prv. Slez. Nov. Př. 262.

Pumař = kdo pumy dělá n. jimi hází.
Us. Cť. Pumovník.

Pumberk, a, m., u Chrud., dříve Paum-
berg. Čern. Př. 34.

Pumort, u, m., hudební nástroj. XVI. stol.
Mus. 1894. 234., Zbrt, Tan. 240.

Pumpák, u, m. = veliký knoflík u vesty.
Polná, NZ. IV. 540.

Pumpava, y, f. = střílové koření, ero-
dium. Us.

Pumpař také = člověk od každého se
dlužící, Anpumper, m. Sterz. I. 193.

Pumpetle, jablka. NZ. V. 522.

Pun = pán. Poledně robi p. a večer přijde
sum (sám). Mor. Nov. Př. 325.

Punč m. punš, nš v nč. Gb. H. ml. I. 513.

Punček, vz Tluček (3. dod.).

Punčochy, mor. pančocha, han. pančuché.
Brt. D. II. 470. P. v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj.

I. 484. P. barchanové, bavlněné, cvilinkové,
dlouhé, harasové, hedvábné, kožené, koži-
chové, krátké, plátěné, plstěné, s příkopytím,
soukeuné, vlněné atd. Vz Wtr. Krj. I. 484. nn.
P-chy vázat m. plésti. Vých. Mor. Brt. D.

II. 470.

Punčochový. P. látka. Wtr. Krj. I. 484.



	329

	Pudmerice, obec na Slov. Phľd. 181)5. 46. Půdosloví, n. = nauka o složení půdy zemské. Ott. XL 612. a. Pudrovač, e, m., Einpuderer, m. Sterz. I. 768. Puhárek. (Tu) povstává číška nad p. (část rostlinnou). Čl. Zrůd. 13. Trojlaločný p. Vstnk. II. 570. Puhárkovitý. P. dvojlist. Čl. Zrůd. 15. Půhon. P. zatčený (zatčením, zatkyní). Půh. VI. 190.. 193., 216. a j. Půhonní list. Arch. XIII. 98. Puch, u, m. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75. Puch, u, m.= pluh. U Jestrabie a j. tam. Phľd. 1893. 427. Puchati (dýchati). O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75. Pucher. Nepozoroval, že mu roste na jeho švestce p. (že se jeho štěstí podmílá). Šml. VII. 98. Pucheřina, y, f., vz Pouk (3. dod.). Púchlý. P. šišky (knedlíky) = kysané. Vz Šiška (3. dod.). P. chléb (nakyslý). Brt. D. II. 375. Puchmajer. Vz Vlč. Bás. 4. nn. Vyšetření pramenů Puchmajrových prací a stanovení jeho literarního významu. Vz Mách. Puch. 1895. Puchmo = dusno. Kunšt. Brt. D. II. 375. cf. Puchno. Puchor = žaludek; játra. Husací p. Phľd. XII. 36. Puchořina. Prázdna puchorina, Phľd. XIII. 457. Puchr. Slov. také ještě: grmal, krupák, lupák, šedák. Zátur. Puchtať = hekati. Vlak p-tal. Phľd. 1896. 228. Puchýř. Neměl jste p-ře na jazyku (po- mlouvali vás)? Krumvíř. Hledík. Puchýřnatka, y, f., rostl. Vz Ott. XI. 64., 397. Puk. O pův. slova cf. Jgc. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 408. — P. Uděłáł tři puky z fajky (bary. Val.). Brt. D. II. 375. — P., obec v Te- kovšku. Phl'd. 1892. 551. Pukac, e, m., rostl., vz Žbánky (3. dod.). Pukał, u, m. = bábovka. Laš. Brt, D. II. 375. Pukanec, nce. m., mě. na Slov. Phľd. 1895. 129. Pukanie, n. = práskání. P. bičov. Phľd. XII. 541. Pukati = kouřiti. Brt. D. II. 57. — P., aufspringen, bersten. Pukaly (dievky) od zá- visti. Phľd. 1895. 385. Pukavec, vce, m., vz Tulipán (3. dod.). Pukavice. Ty šišky (knedlíky) sú jak p-ca = pěkně nakyslé. Jicko. Brt. D. II. 375. Cf. Púchlý (3. dod.). 1. Puklice, vz Štítek (3. dod.). 2. Puklice, poloha u Poděbr. 1748. NZ. III. 520. Puknout'. Ces (přes) rebro hu veľmi pukla (udeřila). Phl'd. 1895. 709. Puknutý = puklý. P. mísa. Phľd. XII. 680. Půl. O skloňov, cf. Brt. D. II. 133. (na Zábř.). Půle v sukni = šířka látky. Sukně skládá se ze dvou půlí. NZ. II. 614.	Pulcatý. P. nos. NZ. IV. 525": Puligery = nohavice z tenkého domácího plátna. V Liptovsku. NZ. III. 402. Cf. Pulidery. Půlka, y, f. = police na hrnce. Slez. NZ. IV. 10. Cf. Blot (3. dod.). Pulkava. Přibík P. z Radenína. Vz Vlč. Lit. 32. Půlkólkolnice, e, f. = druh říčice (na koukol). Jevíč. Brt, D. II. 378. Půlkový. P. čepec. NZ. VI. 66. Půlkruhovitý. P. hřeben. Ces. 1. V. 181. Půlmázový. Hrš. Nách. I. 357. Půlměsíčkovitý. P. tvar. Vstnk. II. 549. Půlní kabát = popásní, někdy župice n. putnička (muž.). Wtr. Krj. I. 431. Vz Put- nička (3. dod.). Půlník, a, m. = půlláník. Nár. list. 1895. č. 150. feuill. Půlnožní. P. délka. Wtr. Krj. I. 71. Půlohrat. Směry ty každým p-tem se mění. KP. VIII. 68. Puloha, y, ť. = souvislý pozemek. Mor. Nár. list. Půlpán, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. Půlpunt, u, m. = punt, který kryl jen polovici ňader. Wtr. Krj. I. 394. Půlpytel, tle, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. Půlroční sv. Jan = Jan Křtitel. Prostěj. Brt. D. II. 375. Pulsometr v dolech k odvádění vody. Mtc. 1896. 312. Půlsouseda. Vz Am. Orb. 83., Soušeda (3. dod.). Půlstatek, tku, m. Rais. Rod. 27. Půlstránka knihy. Světz. 1895. 7. Půlsvit, u, m. P. svíce. Lerm. II. 97. Půlšedesátník, u, m. = mince. Hrš. Nách. I. 562 Půltolar, u, m Wtr. Krj. I. 518. Půltřeťa, novotvar za strč. pól — třetieho. List. fil. 1895. 282. (Gb.). Půlzlatník, u, m. = koniklec, z pulsatilla. Čern. Př. 55. Půmaly. P. budě to prv. Slez. Nov. Př. 262. Pumař = kdo pumy dělá n. jimi hází. Us. Cť. Pumovník. Pumberk, a, m., u Chrud., dříve Paum- berg. Čern. Př. 34. Pumort, u, m., hudební nástroj. XVI. stol. Mus. 1894. 234., Zbrt, Tan. 240. Pumpák, u, m. = veliký knoflík u vesty. Polná, NZ. IV. 540. Pumpava, y, f. = střílové koření, ero- dium. Us. Pumpař také = člověk od každého se dlužící, Anpumper, m. Sterz. I. 193. Pumpetle, jablka. NZ. V. 522. Pun = pán. Poledně robi p. a večer přijde sum (sám). Mor. Nov. Př. 325. Punč m. punš, nš v nč. Gb. H. ml. I. 513. Punček, vz Tluček (3. dod.). Punčochy, mor. pančocha, han. pančuché. Brt. D. II. 470. P. v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 484. P. barchanové, bavlněné, cvilinkové, dlouhé, harasové, hedvábné, kožené, koži- chové, krátké, plátěné, plstěné, s příkopytím, soukeuné, vlněné atd. Vz Wtr. Krj. I. 484. nn. P-chy vázat m. plésti. Vých. Mor. Brt. D. II. 470. Punčochový. P. látka. Wtr. Krj. I. 484.