330

Punktualllí. ľ. bytosť (absolutně jedno-
duchá, nekonečně malá). Vstnk. II. 278.

Pullt, vz Prsník (3. dod.) a Wtr. Krj. I.
28., 146., 125. Vykrojený živůtek vyplňovaly
průhledným puntem; P. také = živůtek (čásť
za celek). Wtr. Krj. I. 393. nn. P. labutí.
Arch. XIII. 304.

Puntík = malý punt. Vz předcház. Punt.

Puntišpánový. P. čepec = zlatý s listy
a květy na něm. Duť. 199.

Puntrotník, a, m. = nadávka Bratřím.
Wtr. Živ. c. I. 201. Není to chyba tisku m.
puntovník ?

Puočiti = půjčiti, concedere. Tehdy Alex-
andr všeho jim puočil (ke všemu svolil). Alx.
Nách. k. XV.

Puom, puoš, puome, puoté = půjdu, půjdeš
atd., y různořečí březovském na Mor. Brť. D.
II. Vlil.

Pup, u, pupek pku, m. O pův. cf. Gb. H.
ml. I. 47.

Pupä. Mrcha p., vz Pokolvar (3. dod.).

Pupava, barba Jovis, rostl. 1440. List. fil.
1893. 393. — P., rostl., vz Opava, Pampeliška
(3. dod.).

Pupek = hubavice (puchýř). Brt. D. II. 489.

Pupencový. P. voda (v řece) bývá tehdáž,
kdy na stromech pupencové raší; tehdáž bývá
splavná. Val. Vck. Val. I. 15.

Pupenec = pupen. Mor. Bl. Gr. 209.,
339. Vz Hubavice.

Pupíček. Už oblízali p. (říká se o svobod-
ných kmotrech, když se po křtu z hostiny
domů vracejí). NZ. IV. 124.

Pupíkovitý. P. kolečko, Butzenscheibe,
f. Vil. Cenník.

Pupový. P. stadium samečka. Vz Ott. XI.
243.

Purad, a, m., obec v Nitran. Phľd. XII.
74., 551.

Puřádečke, puřádenke = pořád, adv.
Tišn. Brt. D. II. 197.

Purclík, a, m., holub, columba gyratrix.
Ott. XI. 511.

Purgermeister —purkmistr. Arch. XIV.
77.

Purgkrabě, purkkrabě. Háj. Herb. 100.,
17.

Purkrecht. Jus theutunicale, quod vulga-
riter p. dicitur. Eml. Urb. 432.

Purkrechtní. P. knihy n. registra ložní,
registra platů komorních, registra bonorum
n. censuum, libri censititii n. conseriptio bo-
norum = podrobné seznamy nemovitého jmění
a požitečných práv držitelů velkých statků ze
zboží toho vycházejících. Zvláště to byly
v pozdější době seznamy povinností podda-
ných lidí, záležejících ve placení úroků pe-
něžných, v odvádění přírodnin a službách
osobních. Vz Eml. Urb. IV.

Purmiství m. purmistrovství. Hořov. A.
37. a (1551.). (List. fil. 1893. 465.).

Purně. P. odmlúvati. Št. N. 114.

Purnosť. Dob. Dur. 188.

Purpurka, y, f. = šátek barvy purpurové
s třepením. Slez. Věst. op. 1894. 9.

Purpuroxanthinkarbonový. P. kyse-
lina.

Pusltanec. Cf. Tanec čes. (3. dod.).

Pusounar, a, m. = pozounář. XVII. stol.
Mus. 1894. 214.

Pusov, a, m., míst. jm. ve Spiši. Phľd. XII.
157.

Půst, póst, ze sthněm. fasta. Gb. II. ml. I.
441. Lekko (lehko) pohoscic hosce — v posce.
Šariš. Phľd. 1895. 377. Cf. Pátek (i 3. dod.).

Pústedlník, a, m. = poustevník. GR.
Nov. 40.

Pústenictvo, a, n. Arch XIV. 73.

Pustiměř. Do P-řa (m.). Brt. D. II. 284.

Půstka. Prodal mi půstky za osedlé ...
a já jsem mu je jako osedlé zaplatil (lidmi
osazené krajiny). Půh. VI. 239.

Pustokvět. Phľd. 1893. 740. a j.

Pustovňa, ě, f. —poustevna. Phľd. 1896.
233.

Pustý. Z p-ho člověka pustá slova. Brušp.
Hledíková.

Puš, z nám. Busch. Jeli pod puši (chocholy).
Wtr. Krj. I. 260.

Púšcký m. púšcský, čs v c. P. trnie. 01.
súdc. 8. 16. — Gb. H. ml. I. 520.

Puška, sthněm. buhsa. Gb. H. ml. I. 424.
P. v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 623. — P.
= nádoba. P. masti. Ev. víd. 122. Luc. 7. 37.
P. s listy. GR. Nov. 52. — P. při domlácení
žita — slaměný vích naplněný slepičinou,
košťály, sazemi a p., místy pánvička. Hází se
mezi mlatce. V již. Čech. Vz NZ. III. 333.

Puškvorec, rce, m., vz Šišvorec (3. dod.).

Pušno = dusno. Zábř. Brt, D. II. 128.

Pušťadlo, a, n. Tu se dělají břitvy a p-dla
výborná (incisoria phlebotomica). Kosmogr.
347. b.

Pušták. Kůň p. 1568. L. posíl. 21.

Pústedlník. Arch. XIV. 480.

Puštice, e, f., zdrobn. puška, nádobka.
XV. stol. Mus. fil. 1896. 181. Cf. Puštička,

Puština m. pustina. Gb. H. ml. I. 482.

Pútec. Vlasy uprostřed pútcem rozdělené.
Slov. NZ. III. 399.

Putek, tka, m., z něm. Pathe, kmotr. 1769.
Na Mor. Pras. Řem. 41. Ve Frýdecku. NZ.
VI. 39.

Putifarka = smilnice, jako žena Putifa-
rova. Světz. 1894. 613.

Putina, y, f. P. = klička na kabáte (očko
na věšení). Brt. D. II. 376. — P. = střecha
klobouku. Brt. D. II. 468. — P-ny, vz Struny
(3. dod.).

Putka, y, f. = kmotra. Ve Frýdecku. NZ.
VI. 39. Cf. Putek (3. dod.).

Půtka. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76.

Putlář, e, m. = chasník s putnou, Buttner,
m. Sterz. I. 583.

Putle = putliny (oka). Brušp. Hledíková.

Putľica, e, f. = petlice, skoba. Val. Brt.
D. II. 376.

Putlina, y, f. = křídlo kýče u karkulky.
Věst. op. 1893. 4. Cf. Kyča (3. dod.).

Putna. Namluví toho za groš do putny
(mnoho). Šml. VIII. 63.

Pútnici. P. mošna. GR. Nov. 12.

Putnička, y, f. = malý kožíšek. Wtr.
Krj. I. 394., 463. Cf. Půlní (3. dod.).

Pútnik, u, m. = jitrocel. Phľd. 1893. 52.

Puto, a, n. = puto, pouto. Pastr. L. 64.
Keď najdeš pred Jurom p., daj ho pod úl,
neujde roj. Phľd. XII. 33.