333

Radášek, ška, m. = rarášek. Dšk. Jihč.
I. 10.

Radba, y, m., vz Radoslav (3. dod.).

Rádce, strč. skloň, podle panoše. Vz Gb.
Km. -a. 28.

Ráďé = raději. Petrovice. Brt. D. II. 198.

Radechovka, y, f., potok u Náchoda.
Hrš. Nách. I. 237.

Raději. Výklad tohoto slova vz v List. fil.
1895. 319. Cf. Rád (i dod.), Ráďé, Radš, Rač,
Radše.

Radelník, u, m. = jednoplužník. Sterz.
I. 1175.

Radicirování práva, Hrš. Nách. I. 461.

Radík, u, m. Kovář dělá kosy, srpy, hře-
bíky, radíky aneb banty. 1670. Pras. Řem. 40.

Radikál, a, m., vz Strana (3. dod.).

Radim, a, m., vz Radoslav (3. dod.).

Radiofon, u, m. = přístroj k přenášení
zvuku tmavými paprsky. Vz KP. VIII. 378.

Radiš, e, m., statek v Trenčan. Phľd. XII.
74., 551. — R., vz Radoslav (3. dod.).

Raditi, razen, nč. raděn. Gb. H. ml. I. 401.

Řadivý. Ř. snaha, (snaha řaditi se). Am.
Orb.

Řádkokřídlíci, pterostichini, brouci. Klim.
27.

Řádkovadlo, Dibbelapparat, m. Sterz. I.
672. a.

Radlice = kukla špičatá, měla otvor pro
oči, nos i ústa, pod bradou se zapínala a kon-
čila se na ramenou jako malý límec. Wtr.
Krj. I. 429.

Radličák, u, m., vz Venťák (3. dod.).

Radličky n. půlky byly menší než pleny
a méně vyšívané. NZ. IV. 307.

Rádlo. 0 pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.
Popis rádla vz v Brt. D. II. 449.

Radmera, y, f., potok v Tekovsku. Phľd.
XII. 74., 551.

Radnice. Slovo toto nyní všeobecně uží-
vané nelíbilo se Bl., pravíť ve své Gr. 171.,
že jest staré, iam absoletum.

Radniční, Rathhaus-. R. věž. Nár. list.
1893. č. 356.

Řadník. Ř-ci = synkové i služební nej-
méně osmnáctiletí, kteří před letnicemi pijí
na společný řad, který jim děvčata platiti
pomáhají za to, že s nimi po celý rok tančí.
V Plzeň. Škar. 63.

Radoch, a, m., vz Radoslav (3. dod.).

Radon, ě, m., vz Radoslav (3., dod.).

Rados m. radosť. V sev. vých. Cech. Oestr.
Mon. (Böhm.) I. 495.

Radoslav, a, m.: Radba, Radim, Radiš,
Radoch, Radoň, Radosta, Radouš, Radšan,
Rach, Rachač, Rachota, Banda, Randák,
Randula, Rašek, Raška, Rašín, Rašta. Kbrl.
Sp. 10. Cf. Kotk. 29.

Radosť. Každá r. něco stojí. NZ. V. 542.

Radosta, y, m., vz Radoslav (3. dod.).

Radostinka, y, f., řeka u Meziříčí. Duf.
301.

Radostivě. R. vece mu. Kat. 629. (1617.).

Radostivý. Jest svýmu bratříčku r-stiv.
Kat. z Žer. I. 283.

Radostník. Cf. Pošajdes.

Radošín, a, m., potok v Nitran. Phľd. XII.
157.

Radoštění, inepta vox, praví Bl. Gr. 325.

Radouš, e, m., vz Radoslav (3. dod.).

Radovánek, nku, m. = buchta zadělaná
prvním hustým mlékem, vydojeným krávě po
otelení (mlezivem); také: mlzevo (han.), biz
(zip. Mor.), vrzanec (laš.). Brt. D. II. 478., 481.

Radovka. Radovka = sklenička, z které
na doušek v řadě pijí. Radovka — zradovka.
Phľd. 1893. 701.

Řadový. R. či tržní poplatek; Řadové pe-
níze (tržní). Mtc 1894. 62.

Radslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 29.

Radšan, a, m., vz Radoslav (3. dod.).

Radše, radši, radš, lépe: raději. Bl. Gr.
189., 275. Cf. List. fil. 1895. 319.

Raduch Mart., učit. okol. 1776. Vz Phľd.
1895. 354.

Radvan, a, m., statek v Komárne. Phľd.
XII. 551.

1. Radvanec, z něm. Reitwagen, m. Mkl.
Etym. 286.

Radvánzsky Ant, bar., básn. slov. (Var-
šianský). Cf. Phľd. 1895. 315. nn.

Raďzím, ě, f., hora v Gemer. Phľd. 1895.
351.

Ráfa, y, f. = ráf na kole. Brt. D. II. 518.

Rafalo, a, n., vz Rafala. Phľd. 1894. 85.

Rafať, riffeln. Ľan a konope r. V Liptov-
skú. Phľd. 1894. 85.

Rafíinárna. R. cukru, vz Raffinerie. Nár.
list. 1894. č. 255. odp.

Rafika, y, f. = trafika. Podluží. Brt, D.
II. 518.

Ragac = lézti po stromech. Phľd. 1895.
120., 495.

Řaholiti = řehtati se. Kotk. 71.

Rahýnko. Na r-ka se klade len, když se
suší. Vz NZ. I. 516. — Phľd. 1895. 187.

Rach, a, m., vz Radoslav (3. dod.).

Racha = hlas hněvu srdečního nerozumný,
který se s chrkáním, s řvaním n. odkašlává-
ním někomu na vzdory činí. Philomates. Bl.
Gr. 150.

Rachač, e, m., vz Radoslav (3. dod.).

Rachačka, y, f. = řechtačka. Plzeň. NZ.
IV. 336.

Rachati. O pašijových dnech poledne a
klekáni rachají. NZ. IV. 330., 336. Cf. Ra-
chačka (3. dod.).

Rachľa, e, f. R. sa šaty, z něm. Rechen.
Brt, D. II. 518.

Rachlice, e, f. = žena stará, neladná a
pohodlná; z Rachel. Krok. 1894 140. Cf.
Rachle.

Rachna, y, f. = kulička, která při hře
s vršíčku se kutálejíc jiné dobře trefuje a tím
vyhrává. ČT. Tkč.

Rachota, y, m. = křikloun. Laš. Brt. D.
II. 377.

Rachota, y, m., vz Radoslav (3. dod.).

Rachovaé = počítati, z něm. Laš. Brt.
D. II. 518.

Rachnněk, ňku, m. = počet, z něm. Brt.
D. II. 518.

Ráchyváchy = křik krkavčí. Rokyc.
(Vlč. Lit. 191.).

Ráj. Odejíti v r. = umříti. Phľd. 1896. 181.

Rajčany, dle Dolany, míst. jm. v Nitran.
Phľd. XII. 159.