336

-rčic a -rčík z -řbč, později -řčic, -řčík:
kovarčic, kovařčic, kovarčík, pekárčík. Brt.
D. I. 107., 145. (Gb. H, ml. I. 335.).

Rdín = hlacená červená hlína. Am. Orb.
58.

Rdisec, sce, m., Rhodisonsäure. Am. Orb.
66.

Rdíti se. 0 pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 74.

rdl m. rl, d vsuto: berdla, perdličky. Gb.
II. ml. I. 409.

Rdousiyý. R. dojem. Světz. 1894. 126. c.

-re mění se v -ře: vok. bratře, řéci z rek,
béřeš. Vz Gb. II. ml. I. 338.

ře mění se v ři u Morkovic: řitaz. Brt. D.
II. 62.

Realista. Vz Strana (3. dod.).

Řebčík, u, m. = komonka, rostl. Vz Ott.
IX. 721.

Reben m. hřeben, h odsuto. Len na ř-nech
drhnouti. NZ. II. 562. Ř, střechy (kalenice).
Zábř. Brt. D. II. 433.

Rebentiti = brebentiti. Dšk. Jihč. I. 22.

Reberant = rebellant. Dšk. Jihč. I. 7.

Rebíček, čku, m. = modrý bez. Dmžl.
Prof. Votruba, Ř-čky = cukroví o svatbách
rozhazované. N. Město na Mor. Čes. 1.V. 182.

Řebř v Str. skl. 2. XXVIII. (Hanka) chyb.
m. řebří = řebřík. Vz List. fil. 1896. 323.

Rebro. Namastili mu rebra (zbili ho).
Phľd. XII. 560. Odvrklo mi moje rebro (má
žena). Phľd. XII. 662. — Ŕ. čertovo = med-
vědí ucho, plevel v obilí. Vz Phľd. XII. 645.

Rebrovník, u, m., rostl. Slov. NZ. VI. 47.

-řec, gt. -rcě, odchylkou: bratřec, trcě, Pass.
415., chytřec, trce. Gb. II. ml. I. 341.

Recepta, y, f. = recept. Podle též r-ty.
Kat. z Žer. I. 258.

Receptor, u, m., lat. Podružný r. (elektr.
pohon. elektromotor) = stroj, jímž nabývá se
pohybu. Vz KP. VIII. 383.

Řeci = já řku, jakořka. On si řeci ani
jak živ podle chuti nepokúří. Brt. D. II. 377.

Recta = směnka, ve které girování od
vydavatele jest zakázáno. Vz Ott. X. 149.

Řeč. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 25.,
83., 313. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46.
Stálym byť v reči (slovu dostáti); Reči sa
vravia a chlieb sa jie. Phľd. 1894. 550., 470.
Lidé nadělají řečí jako jaro vody. Rais. Rod.
123. V reč ho ludia vzali. Slov. Nov. Př. 616.
Kaj je izba, tam je pec, kaj su lide, tam je
řeč. Mor db. 74. O čem máte řeč mezi sobů.
Ev. seit. 22. Joh. 16. 19. — Ř. = mluva.
Poky reči poty národa, Phľd. 1893. 700. Ř.
lidová. Rozpravy z r. 1892. Vz NZ. IV. 155.
Ř, a mythus. Vz List. fil. 1893. 358. nn. —
Ř. přímá m. nepřímé: Zvěstovala, že viděla
sem Hospodina. Ev. víd. 82. Joh. 20. 18.
A Václav pravic, že k němu nepůjdu. Arch.
XI. 162. Apoštol ukazuje tento rozum řka,
že já jsem přibit k kříži s Kristem. Chč. m.
s. III. 18. Cf. Přímý (i dod.). — Reč, vrch
v Požúnsku. Phľd. XII. 551.

Rečenky, najades, rostl. Am. Orb. 97.

Řečiska, trati ve Frýdecku. Věst. opav.
1894. 20.

Řečník, a, m. — družba, plampač. Us. na

Táb., u Plzně. Škar. 6., Vykl. Svat. 3. Cf.
Plampač (3. dod.).

Řečný = hovorný. Val. Brt. D. II. 378.

Řečový. Rečová rovnoprávnosť. Phľd. XII.
398.

Řečtina m. řeččina vl. řečščina. Gb. II.
ml. I. 523.

Réda, y, f. = serpentina (cesty). Zábř.
Brt. D. II. 378.

Redigovat co kde = staviti; koho kam
= vésti. Val. Brt. D. II. 518. (cizí).

Redikať sa = stěhovati se. Phl'd. 1892.
583., 1893. 763.

Ředkev, z sthněm. retich a to z lat. radix.
Gb. H. ml. I. 352. O strč. sklonění cf. Gb. ib.
162.

Rédová, é, f., míst. jm. v Gemersku. Phl'd.
1894. 61., 1895. 349.

Rédovák, u, m. Vz Tanec mor. (3. dod.).

Reduta ve stol. XVIII. a v první polovici
XIX. Vz Zbrt. Tan. 279. nn.
i Regal, u, m., bud. nástroj v XVI. stol. Vz
Mus. 1894. 236.

Registra, vz Urbář (3. dod.).

Registrant, cf. Registrator. R. zemské
školní rady. Nár. list. 1894. č. 355.

Registrativní. R. ráz geografie (jen re-
gistrující, ne uvažující a p.). Vstnk. II. 560.

Registrator, u, m. R. času v hodinách.
Ott. XI. 435. b.

Regruta, regrutýrka či šavlička = čes.
tanec u Rychnova. Vz NZ. II. 673.

Regulator, u, m. R. v hodinách. Ott. XI.
435. b.

Regulka, y, f. = pihorna (druh révy).
Brt. D II. 440.

Řéha, y, m., z Řehoř. Kbrl. Sp. 9.

Řehaci, trať u Skalice ve Frýdecku. Věst.
op.1893. 13.

Řeháček, čka, m., vz Řehoř (3. dod.).

Řehák, a, m., vz Řehoř (3. dod.).

Rehek. R. domácí, ruticilla tithys. Na Mor.
místy: kominářík, kominářka, čermák, foltík,
chvojtík, strachopouz, třasořejk, třasořejtka,
pleskač, visánek (že prý se oběsí, vybere-li
mu kdo mladé). Mtc. 1893. 305. R. zahradní,
r. phoenicura, na Mor. místy: vižďák, hviz-
ďák, čermák, fojtík. Mtc. 1893. 305. . .

Řehka, y, m., vz násl. Řehoř.

Řehník, a, m., vz násl. Řehoř.

Řehole. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 11.
Původ ř-lí. Vz Wtr. Živ. c. II. 688. nn.

Řeholně. Ř. živy jsouce. Wtr. Živ. c. II.
800.

Řehoř. Odtud: Beha, Řeháček, Řehák,
Řehka, Řehník, Řehořek, Řehůřek, Řehula,
Řehulka, Říha, Řihák, Řiháček, Řihánek.
Kbrl. Sp. 9., 13., 18. Cf. Kotk. 30. Na sv.
Řehoře letí čápi přes moře. Duf. 243. Obchá-
zení s Ř-řem. Vz Duf. 120. nn., Čes. 1. V.
167., 263., 452. nn., NZ. VI. 12. nn.

Řehořek, řka, m., vz předcház. Řehoř.

Řechtáč, druh jablek. Ř, knížecí, soud-
kový (jablko zázvorové). Nár. list. 1896. č.299.
Příl.

Řehtalky, f. = jablka. NZ. V. 586. Cf.
Řehtavý, Řehtáč.