Předchozí (336)  Strana:337  Další (338) |
|
|||
337
|
|||
|
|||
Řehtání. Způsob ř. v pašijové dni. Vz
NZ. II. 607. Řehtat se. Obilí se řehce = bujně roste.
Zán. Mor. Brt. D. II. 378. Řehtavý. Ř. jablka = řehtalky. NZ. V.
586. Řehtit se = řehtati se, smáti se. Laš. Brt.
I). II. 878. Řehuci (Řehuti), odnož Lysé Hory ve Frý-
decku. Věst. op. 1893. 13. Řehula, y, m., vz předcház. Řehoř.
Řehulka, y, m., vz předcház. Řehoř.
Řehůřek, řka, m., vz předcház. Řehoř.
Rechtiny = malé řebřiny. Brň. Brt. D.
II. 466. Rechtiť sa = řehtati se, smáti se. A Cho-
ván sa rechtí. Phľd. XII. 198. Reichstolar, u, m., Reichsthaler, m. 1666.
L. posíl. 67. Cf. Raystolar (3. dod.). Reine Claude (rénklód), vl. královna Clau-
dia = druh slívy, v obec. ml. ryngle. Rejdovák, u, m., Schabhobel, m. Ott. XI.
421. b. Rejhon, a, m. = rehan. Kotk. 175.
Rejkant, u, m., u tkadlcovského stavu
dvě rovnoběžné čtyřhranné tyčky, jež stejno- měrně jsou odděleny ve veliký počet přihrá- dek. Vz NZ. IV. 38. Rejsek = velikon. vejce atd. NZ. IV. 323.,
335. Rejš = raději. Volfířov. Brt. D. II. 282.
Rejší = radši, raději. U Perštýna. Bl. Gr.
275. Posud v již. a sev. vých. Čech. Mus. 1895. 470., 473. Řejtať = řehtati, h v j. Dšk. Jihč. I. 32.
Rejteše, í, pl., slov. jídlo. Phľd. 1896. 118.
Rejtšwert, u, m., z něm., něj. meč. Wtr.
Krj. 1. 521. Rejž, e, m. = rejže, f. Brt. D. II. 284.
(Žďár). Rejžovník, u, m. = jídlo rejzové. Horn.
Pojizeří. NZ. IV. 398. -rek, -řík. Tyto přípony znamenají na
Mor. tovaryše n. učenníka toho kterého ře- mesla. Kotk. 123. Rek, ze střhněm. recke. Gb. H. ml. I. 352.,
Čern. Př. 45. Řek. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 41.
Řeka. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72. — Ř. mořská = tok, proud. AlxV. 2174. Rekatolisace, e, f. Vlč. Lit. 227.
Rekeň, kně, f., děd. v Gemer. Phľd. 1895.
889. Rekognití, n. = rekognice. Aby r. vydal
(listinu na potvrzení, že věc zaslanou přijal). Kat. z Žer. II. 149. Rekordace, lat. = upomínání sousedů.
Žáci chodili po domech zpívajíce a žádajíce, aby lidé něčím přispěli k zlepšení jich příjmů. Vz Kutn. šk. X. Rekrutýrka. Vz Tanec čes. (3. dod.).
Rektor. R-ři školní byli obyč. mistři z uni-
versity. Wtr. Krj. I. 571. Rektura, y, f. = rektorství, správa školy.
1521. Kutn. šk. 3. Rekuľka, y, f. = regulka. (3. dod.).
Rekviáll, a, m. = kněz sloužící rekviem.
1564. Wtr. Živ. c. I. 409. |
Rekvisitárna, y, f. R. v divadle, kde jsou
rekvisity. Nár. list. 1894. č. 221. 9. Religio. V bibl. překládáno: poklona, po-
ctivost, právo, náboženství, víra, křesťanství, duchovenství. Dob. Dur. 369. nn. Relík m. lelík, l v r. Brň. Brt, D. II. 165.
Cf. Cop (3. dod.). Reliska, y, f., druh hrušek. R. zimní. Nár.
list. 1896. č. 299. Příl. Relmo = lermo, hluk, křik. U Žleb. NZ.
II. 695.
Řemdiha (řemdih) zastaralé již dle Bl.
Gr. 185. R. = na ratišti koule a p. hřebíkv pobitá. Wtr. Krj. L 620. Remek, maď. = Kunststück, Meisterstück;
der Ausbund. Na Slov. Phľd. 1896. 300. Řemen = opasek. Vytahuje z remeňa me-
šec. Phľd. 1894. 204. Ř. k utahování kalhot, vz Rapec (3. dod.). — R. = podíl. Že se mu vod té kůže také r. dostati měl. Arch. XIV. 281. Řemenec. Bych rozvázal ten ř. XIV. stol.
Mus. 1894. 82. Řemenice. Ř. pro pohon a regulátor ve
stroji elektrickém. KP. VIII. 98. Řemeslnický. Ř. dřevo. Vz Ott, VIII.
13. b. Řemeslník. Hádanky o ř-cích. Vz NZ.
III. 36.
Řemeslný = umělý. Ř. krejčíř. 1507. Dml.
List. 13. Řemeslo = práce, opus. Dá jim moc nade
vše ř. Ev. víd. 133. Luc. 21. 34. Řemeslovati. Rais. Rod. 122.
Remontoirky, hodiny. Cf. Ott. XI. 434. b.
Remoš, e, m. = rýnský, zlatý. Ve švihá-
čině. Brt. D. II. 520. ' Rempeliť = silně bušiti (o kováři). Jicko.
Brt. D. II. 378. Renettä Baumannova, karmazinová, kar-
melitská, kasselská veliká (kožené jablko), landsberská, muškátová, Pompeliasova, šam- paňská, štráfková, velkozlatá. Nár. list. 1896. č. 299. Příl. Renk, u, m., vz Šubka (u vozu).
Renščík, u, m. = rynščák, rýnský. Zábř.
Brt. D. II. 125. Řepa. Právě na řepě postižen. Bl. Gr. 297.
Je zdravá jako řepa. Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. — Ř. = brambor. V Oravě. Zá- tur. — Ř. = čes. tanec u Príma u Rychn. Vz NZ. II. 669. Řepák, u, m. = stroj ku krájení řepy.
KP. VIII. 403. Řepan, vz násl. Řepanec.
Řepanec, řepan. Ř. = jídlo z nastrouhané
řepy, žitné mouky, soli a mléka. Vz Duf. 253. R. = něco silného, zdravého. Ten kluk je jako ř. U Žleb. NZ. II. 695. Řepánek, nku, m. = božídar naditý ře-
pou. U Žleb. NZ. II. 695. Řepař. Nár. list. 1894. č. 282.
Repeška, y, f. = červený mravenec. Tiš-
nov. Brt. D. II. 378. Repica, e, f., rostl., vz Opava (3. dod.). —
Řepice — husitský kalich s řapkem. 1591. Wtr. Živ. c. II. 859. |
||
|
|||
Předchozí (336)  Strana:337  Další (338) |