338

Řepíček, čku, m. = útroník, agrímonia
eupatorium. rostl. Brt. D. II. 499. Léčení jím
na Val. Vz Vck. Val. 1. 158.

Řepička, y, f., vz Řepa.

Řepíčkový. Ř. jablko = muškátová re-
netta. Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

Řepík, lapis lapilli. 1440. List. fil. 1893.
395. — Ř., rostl., vz Jehličí (3. dod.).

Řepišťák, a, m., les v Řepištích ve Frý-
decku. Věést. opav. 1893. 13.

Repitat se, ropotat ze, repotit se = tře-
patí se, kmitati, lesknouti se. Hvězda se re-
poce. Záp. Mor. Brt. D. II. 378.

Repka, y, f. — kraslice. U Netolic. NZ.
III. 156.

Repotit se, vz Eepitat se (3. dod.).

Repouch m. rapouch. V Krkonš. Gb. H.
ml.I. 122.

Řepový, ého, m., les a potok ve Frýdecku.
Věst. opav. 1893. 13.

Repták, a, m. = reptal. Chč. m. s. III.
64., 75.

Reptal, vz Eeptač. Krs. Moor. 92.

Republikanisovati co: stát. Stč. P. př.
128.

Řeřabí, řeřáb není malus, to je stěžeň.
Cf.Dob. Dur. 112.

Řeřebice v. řeřáb. Gb. H. ml. I. 100.

Řeřivý = žhoucí. GR. Nov. 83. 4.

Řeřlivý = řeřavý. Zábř. Brt. D. II. 378.

Resľe = kostky. Hrát v resľe. Jicko. Brt.
D. II. 378.

Respa trám. Vz Hřada (3. dod.).

Řestiti = pořádati (v průměru). Am. Orb.
32., 85.

Řestivý. Ř. snaha (snaha řestiti se). Am.
Orb. 85. Vz předcház. Řestiti.

Řestoky, dříve Žestoky. Čern. Př. 33.

Réš = radš, raději. Jevíčko. Brt. D. II.
120., 198.

Řešeto. Na ř-tě zůstávají toliko votruby,
ale mouka vyprší; Barmo jíti pro vodu s ř-tem,
hned vyteče. Bl. Gr. 298., 29;).

Réši = raději. Znoj., Kruml. Brt. D. II.
221., 198.

Reškunda, z vl. riskonto. Gb. H. ml. I.
226.

Reštantník, a, m. = kdo dluhu, daně ne-
doplatil. Vz Mtc. 1894. 159. (Z poč. XVII.
stol.)

Rešuta, y, f. = orel (na jedné straně krej-
caru, na druhé hlava). Louky u Zlína, Brt.
D. II. 378.

Reťaziar, a, m. = kdo nosí řetězy. Slov.
Dbš.

Řeťázkový steh (zpáteční). Vck. Val. I. 40.

Řetěz. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 114.
Reťaz je reťazom, ešte sa pretrhne. Slov. Nov.
Př. 438. Hra na ř. Vz NZ. III. 24. Ř-zy jako
ozdoba na krk v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I.
542. — Hádanka: Nějí to, něpije to, a když
to veme, břečtí (vřeští) to (řeťaz). Brušp. Hle-
díková.

Řetězák, u, m = řetězový most. Nár. list.
1896. č. 64. feuill.

Řetězárna, y, f. — místnost, kde dělají
řetězy. Nár. list. 1894. č. 265.

Řetěznatý. Ř. květožil (brouk). Kim. 257.

Retiazka, y, í. = řetízek. R. hodinek.
Phľd. 1896. 570.

Retikulovaný. R. látka. Schb. Nád. 5.

Řetízkorohý. Ř. plocháč (brouk). Klim.
254.

Řetkevník. Vz Ott. VIII. 732.

Řetník (Řestník?), a, m. = přítok Hol-
činy ve Frýdecku. Věst, op. 1893. 13.

Retrobulbularní. R. nádorek. Vz Schli.
Nád. 9.

Retrospektivní. R. úvaha, Stč. P. př.
136., výstava (starožitností).

Réva, ze sthněm. rëba. Gb. H. ml. I. 423.
Druhy rév pěstované na Mor. Vz Brt. D. II.
440.

Řéva, y, f., místo hříva. V Chronici na
Mor. List. fil. 1894. 80.

Reverenda = sukně dlouhá, vážná; ji
nosili kněží, mistři, ale i jiní civilní lidé; ně-
kdy šlofpelc; R. bakalářská n. mistrská. Vz
Wtr. Krj. I. 443., 463., 569.

Reversista, y, m. = kdo podepsal revers.
Nár. list. 1894. 22./1.

Revírní štola = která otvírá celý revír
aneb která provozování hornictví v celém re-
víru má usnadniti. Ott. XI. 629.

Revišna, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 74.

Revišné, ého, n., území v Oravsku. Phľd.
XII. 551.

Revište, e, n., zámek v Tekovsku. Phľd.
XII. 74., 552. R. Horné, děd. v Turč. Phľd.
1895. 383.

Revno = horko. Bolo mu r. (byl dopálen).
Slov. Phľd. 1894. 373.

Řevnovati. Nemohu s ním v čes. slohu
r. Šf. (Zl. Jg. 284.).

Revolver pro jízdu, pro strážníky, pro
pěší, neprůdušný. Vz Ott. IX. 940.

Revúca, e, f., mě. na Slov. Phľd. XII. 178.,
74., XIV. 61. — R,, potok v Liptovsku. Phľd.
XII. 178., 552.

Revúčanka, y, f., riečka u Ban. Bystrice.
Phľd. 1894. 357.

Rez. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a, 15., 17., 26.,
Km. -i. 44.

Řez. Dal ho k rechtoru do rezu (vycepo-
vat, vychovat). Phľd. 1893. 538.

Řeza, y, f. = bití. Dostal řezu. Brt. D. II.
263. (Žďár.).

Řezáč. Ř-či skla, Cf. Mrš. 261.

Řezajna, y, ť. = řezárna. Chod. NZ. III.
397.

Řezák, u, m., dysuria, řezání při močení.
Hojení ho na Mor. Vz Mtc. XVIII. 214.

Rezáľ, řezál', e, m., rezálové péro = péro
z ocasu bílého kohouta, ozdoba slov. klobouků.
Ten má rezáľe. Brt. D. II. 378.

Rezančoky. Dostal r. (obrezance) na obed
(byl bit). Slov. Nov. Př. 591.

Rezanec. O tomto slově praví Bl. Gr. 174.
že jest nezpůsobné. Cf. Kleštěnec (3. dod.).

Řezanka = řezací stolice na sečku. Slez.
NZ. III. 198. — Ř. = tanec. Vz NZ. II. 665.,
IV. 528.