343

Rovnošata, y, f. = rovnošat. Phľd. 1892.
407.

Rovnoštítec, tce, m., eutliia, brouk. R.
mraveništní, e. scydmaenoides, skladkový, pli-
cata. Vz Klim. 273.

Rovnováhový. 11. poloha. Vstnk. III. 250.

Rovnovážně. Řapík jest r. smačknutý.
Čl. L. Jos. 15.

Rovnozvučný. R. koncovky = rým. Phľd.
1894. 576.

Rovný. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.
Sed si na rovné (kdo své promarnil). Vck.
Val. I. 110. Rovný jako jedle a mocný jako
dub; Bude r. jak podkova. Nov. Př. 606. 605.
Něni dycky rovný, kdo se často křiví. Mor.
Čes. 1. V. 420.

Roz-. Vokalisace předložky roz- v Háj.
Herb. (1562.) a V. Kal. (1578.). Vz List. fil.

1894. 203.

Rozanatomisovati co. Phľd. 1895. 286.

Rozárky = hrušky. NZ. V. 522.

Rozát, u, m. Jak vedle r-tu v kleci po-
skakuje. Šml. I. 142.

Rozavit m. rozjavit = rozd´aviti. Pastr.
L. 49.

Rozběhlec, hlce, m. = chléb nízký, roz-
l-ysalý. Brň. Brt. D. II. 481.

Rozběhnouti se pro nějakou věc. Brt.
D. II. 379. Kdo se rozbehne, brzy se schvátí.
Světz. 1895. 309. b.

Rozběr. Ktož by poznal jich (kol) roz-
myeru. AlxV. 1154. Prk. v Kroku 1892. 399.
čte: rozběru (rozbor, rozebrání).

Rozhodnouti. Prudce proti sobě své koně
rozbodesta (pobodli). Štilf. 192.

Rozbolavěti. Kto plije do vody, plije pa-
nence Marii do očí a oči se mu rozbolavějí.
Us. NZ. III. 343.

Rozbolestniti. To r-lo její duši. Světz.

1895. 234.

Rozbornický, analytisch. Mark. (Krok.

1896. 11.).

Rozbrániti. Darmo jich hospodské r-ňoval
(roztrhoval peroucí se). Brt. D. II. 61.

Rozbreptaný = rozbleptaný. R, bram-
bory. Dšk. Jihč. I. 7.

Řozbryzgnouti se = rozstříknouti se.
Tak, že mozgy sa rozbryzgly. Phľd. 1894. 507.

Rozburáceti se. Kolc. 57.

Rozbůsti, vz Rozbodnouti.

Rozbyti se. Kdyby se člověk na světě
rozbyl, přece musí odejíti. Brt. D. II. 379.

Roz cekaný. R. mlíko = rozbryndané.
Brt. D. II. 299.

Rozcesťví m. rozcestí. Zábř. Brt. D. II.
129.

Rozciplati = roznimrati. R. jídlo. ČT.
Tkč.

Rozcítěný. Bol r. ale nie rozčúlený. Phľd.
1895. 208.

Rozcuchanec, nce, m. = rozcuchaný.
Světz. 1893. 452. a.

Rozčapený. R. vrata. Vz Rozčapiti. Phľd.
XII. 697.

Rozčarovati koho. Nár. list. 1893. č. 280.

Rozčástnění, n. = rozčástění, distributio.
Jg.

Rozčeřiti se. Sotva se r-lo (smráklo).
Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 151. odp. feuill.

Rozčeslý. R. ústa dračí. 1487. Krok. 1895.
321.

Rozčičrati koho = roznítiti, pohnouti.
Phľd. 1894. 683.

Rozčítávačka, y, f. = rozčítání. Duf.
74. nn.

RozcTapnutý. R. nos. Phľd. XII. 83.
(rozplesklý).

Rozčochtaný. Čochta r-ná (nadávka). ČT.
Tkč.

Rozčrpkať = rozškrejpati. R. vodu. Phľd.
XII. 292.

Rozčuchraný = rozcuchaný. R. brada.
Phľd. 1896. 148.

Rozděsiti se. Velice se r-sil (poděsil),
když viděl nestvůru. Kld. IV. 48.

Rozdéšciť se = dáti se na déšť. Tak se
nám tam r-lo. Val. Brt. D. II. 379.

Rozdno = nlzno. Us. místy. Gb. H. ml.
I. 408.

Rozdradovati se, z rozradovati se, d
vsuto. Gb. H. ml. I. 408.

Rozdrapiti. Vietor sa rozdrapuje. Phľd.
1894. 373.

Rozdrapovatel národa. Nár. list. 1895.
č. 234. 2.

Rozdrapovati sa = proti síle nebo sluš-
nosti se namáhati. Slov. Zátur.

Rozdraziti, z rozraziti, d vsuto. Gb. H.
ml. I. 408.

Rozdrchlať sa = rozjachtať sa (3. dod.).

Rozdřípený. R. list, Čl. Zrůd. 4.

Rozdrúzgati = rozbiti. R-gal flintu na
kúsky; Bandura (hud. nástroj) sa r-la. Phľd.
1892. 488., 1893. 140.

Rozdružovadlo. Cf. KP. VIII. 408.

Rozdružovna, y, f. R, či separovna těživa
v dolech, Separation. Ott. XL 602. b.

Rozdrživosť, i, f. R. ocele. Vz Am. Orb.
52.

Rozdurmiť co = rozdrtiti? Phľd. 1892.
395.

Rozedma. R, plic, emfysem. Vz Ott. VIII.
572.

Rozedříti. Opona w taž doba rozedrzye
se. Sv. ruk. 296. V pražské biblí: roztrhla se.

Rozehnal, a, m., býv. rybník v Poděbrad.
NZ. IV. 100.

Rozehnati. Rozežene se to po světě a
trochu po hřbetě (těší se, kdo se vydává za
deště na cestu). Mor. NZ. V. 545.

Rozechvívavý. Dotklo se ho něco r-vého.
Světz. 1895. 531. c

Rozemšilka. Ott. IX. 236. b.

Rozenie. V Dal. 6. (ne 8.) je urozenie, a
nikoli rozenie. — R. v Rkk. je prý partus.
Ale: Synové tohoto světa múdrejší synóv svět-
losti v rození svém sú (in generatione). Ev.
olom. 287. b. (Osv. 1896. 895.).

Rozepělý (od pěti). R. hlasy. Lerm. II. 156.

Rozeskvřieti. O pův. slova cf. Gb. H.
ml. I. 78.

Rozesmít koho = rozesmáti. Domžl. Nár.
list. 1896. č. 72. feuill.

Rozeštvanosť politická, Nár. list. 1896.
č. 191.

Rozetnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 82.

Rozfikati někomu nohavice (rozsekati ku