345

Rozlitina horniny. Ott. XL 613. a.

Rozlítostněti se. Vykl. Svat. 23.

Rozložení. Zeměpisné r. zvírat, lépe: roz-
šíření. Krok. 1892. 370.

Rozložná, é, f., osada v Gemer. Phl'd.
1895. 351.

Rozlúčka. Slnce na r-ku se posoší. Phľd.
1892. 577. Klek na r-ku. Pokr. Mrt. z. 7.

Rozlucně. Nerozlučně. Hrad. 44. b.

Rozluěsvěta, ajuga senevensis. Mtc. 1894.
20., 103., Phľd. 1894. 716.

Rozluka = svatební píseň, jíž se ženich
nebo nevěsta loučí se svobodným stavem.
Phľd. 1895. 592.

Rozluniti = rozšířiti. Váh (řeka) voľne
sa r-nil šíriacou sa dolinou. Phľd. 1896. 198.

Rozľuntati, vz Ľuntati (3. dod.).

Rozluštitelnosť. Pís. pís. 17.

Rozmaitý, cf. Rozmajitý. Brt. D. I. 111.

Rozmajstrovati co = roztrhati, roze-
brati. U Žleb. NZ. II. 695.

Rozmařilec, lce, m. J. Goll v Baudel. 79.

Rozmarinový. R. jablko. Nár. list. 1896.
č. 299. Příl.

Rozmaznati. R-li sme ho s Alexandrovi-
com. Phľd. XII. 483.

Rozměklý. R. místo píštěle. Hlav. 5.

Rozměřiti. R-řil zemi pod kostely (udě-
lal farnosti). Chč. S. 296.

Rozmetačka. R., dílo oružnické. XVI. stol.
Mus. 1894. 516.

Rozmeziti. Když grunty rozmezovali. Arch.
XIII. 215.

Rozmítání. R. literek do kas v tiskařství.
Nár. list. 1894. č. 84. odp. feuill.

Rozmliaždiť sa jak: na brečku = roz-
tlouci se. Phľd. 1893. 474.

Rozmolovatělý. R. sýr. Wtr. St. nov. 209.

Rozmrsk, u, m. R. kamene (žíla). Am.
Orb. 85.

Rozmrštivý. R. vlákno. Am. Orb. 99.

Rozmrviti. I skála se r-ví = rozpadne.
Phľd. XII. 689.

Rozmuva, y, f. = rozmluva. Holíč. Phľd.
1895. 438.

Roznábožniti. Kdyby se r-nil sluha s me-
čem. Chč. S. 183.

Roznáturený = rozhněvaný. Phľd. 1894.
202.

Rozněžniti koho. Vy jste r-li děvušku.
Kolc. 66., Lenu. II. 70.

Roznídřiti m. roznítřiti Ž. kl. 106. 11.

Roznik. R. lásky. Krs. Moor. 63.

Roznítřiti, irritare. Gb. H. ml. I. 106. Cf.
Roznídřiti (3. dod.).

Rozóliš. Phľd. XII. 198.

Rozom m. rozum. Vz Stejnění (3. dod.).

Rozospatý = rozespalý. Phľd. 1893. 12.

Rozpač. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46.

Rozpačně. R. mysliti. Št. N. 108.

Rozpaděrkovať = na kousky rozděliti,
rozdrobiti. Přer. Brt. D. II. 380.

Rozpakovati. Proti králi lid r-val. Tov.
(Vlč. Lit, 214.).

Rozpaprčený = rozhněvaný. Také slov.
Phľd. 1894. 314.

Rozpárok, rku, m., vz Obranka (3. dod.).

Rozpaslý = rozpustilý. Zábř. Brt. D. II.
380.

Rozpásti. Rozpasúce se (mniši), jako koni
na obroce. Chč. S. 259.

Rozpatlati = rozmarniti. Kat. z Žer. I.
181., II. 175.

Rozpek, u, m. = koláč z chlebového těsta.
Záp. Mor. Brt. D. II. 481.

Rozpěkně = velmi pěkně. Pekne, roz-
pekne prosiť dakoho. Phľd. 1894. 549.

Rozpěrák u vozu, zlin. rozpon, val. gľam.
Brt. D. II. 443.

Rozpínák, u, m., vz Spinka (3. dod.).

Rozpiplaný. R. jazýček Francouzů (chlu-
patý, mlsný). Stč. Kon. 89.

Ŕozpískati, rozpištěti. Děti se rozpištěly,
rozvřískaly. Světz. 1895. 26.

Rozplakanee, nce, m. = rozplakaný. Us.

Rozplakati. Nad ní by se kámen r-kal.
Šml. VII. 67.

Rozplaštiti sa = rozpleslcnouti se. Gúľa
sa r-la na jeho pancieri. Phľd. 1895. 178.

Rozploditelnosť, i, f. R. živoků. Ztk. 19.
(3. vyd.).

Rozplozovací ústroje. Vz Ott. IX. 1031.

Rozpluha, y, f. Orat na r-hu = na sklad.
Role se počne orati uprostřed, pak se oře
s obou stran ke krajům a uprostřed je potom
vyvýšenina. Záp. Mor. Brt. D. II. 380. Ru-
chadlo (točák) nedělá skladů a. rozpluh. Duf.
241.

Rozplyv, u, m. Po cestách jenom lidstva
rozplyv zříti (velký počet). Słow. Lil. Ven. 117.

Rozpnulina, y, f. Plošná r. krajiny. Mus.
1893. 459.

Rozpočítávka (při dětských hrách). ČT.
Tkč.

Rozpohlaviti, dle pohlaví rozděliti. Am.
Orb. 96., 98.

Rozpon, u, m., vz Rozpěrák (3. dod.).

Rozpósobení držeti. Půh. V. 71.

Rozpósobiti. Nedrží (toho), jakž jest p.
otec nás r-bil (rozdělil). Půh. IV. 433.

Rozprach, u, m. = roztržka. V zámutném
r-še. AlxBM. 184

Rozprasečiti se = rozmnožiti se (o hou-
senkách, blechách, švábeeh, štěnicích a p.).
Us. NZ. II. 614. — se komu kde. R-čil se
se mu pod koleny svrabľavý výsyp. Phľd. XII.
55.

Rozpraskaný. Led v kusy r-ný. Vrch.
Tryz. 341.

Rozprašovač, e, m., drosofor = přístroj,
jímž tekutiny v mlhový prášek se rozstřikují.
Vz Ott. VIII. 39.

Rozprávka. To je řeč jako r. (dlouhá).
Nov. Př 612.

Rozprostovlasený. R. dívka. Wtr. Krj.
I. 47., 4G.

Rozprostovlasiti. — co komu: hlavu.
Břez. Font. V. 451.

Rozprostraněnosť. Mus. 1894. 445.

Rozprotiti = rozděliti. Tam barva v pro-
tivy se nerozprotila. Am. Orb. 95.

Rozprotivování, n., Differenzierung. Am.
Orb. 10.

Rozprýskaný = rozpukaný. Brt. D. II.
380.

Rozpučit. V III. 168. oprav se čím v: se
kde. — co čím. Vajce nohou r. Phľd. 1895.
621. Spadl s peci hołúbek, r-číł si załudek



	345

	Rozlitina horniny. Ott. XL 613. a. Rozlítostněti se. Vykl. Svat. 23. Rozložení. Zeměpisné r. zvírat, lépe: roz- šíření. Krok. 1892. 370. Rozložná, é, f., osada v Gemer. Phl'd. 1895. 351. Rozlúčka. Slnce na r-ku se posoší. Phľd. 1892. 577. Klek na r-ku. Pokr. Mrt. z. 7. Rozlucně. Nerozlučně. Hrad. 44. b. Rozluěsvěta, ajuga senevensis. Mtc. 1894. 20., 103., Phľd. 1894. 716. Rozluka = svatební píseň, jíž se ženich nebo nevěsta loučí se svobodným stavem. Phľd. 1895. 592. Rozluniti = rozšířiti. Váh (řeka) voľne sa r-nil šíriacou sa dolinou. Phľd. 1896. 198. Rozľuntati, vz Ľuntati (3. dod.). Rozluštitelnosť. Pís. pís. 17. Rozmaitý, cf. Rozmajitý. Brt. D. I. 111. Rozmajstrovati co = roztrhati, roze- brati. U Žleb. NZ. II. 695. Rozmařilec, lce, m. J. Goll v Baudel. 79. Rozmarinový. R. jablko. Nár. list. 1896. č. 299. Příl. Rozmaznati. R-li sme ho s Alexandrovi- com. Phľd. XII. 483. Rozměklý. R. místo píštěle. Hlav. 5. Rozměřiti. R-řil zemi pod kostely (udě- lal farnosti). Chč. S. 296. Rozmetačka. R., dílo oružnické. XVI. stol. Mus. 1894. 516. Rozmeziti. Když grunty rozmezovali. Arch. XIII. 215. Rozmítání. R. literek do kas v tiskařství. Nár. list. 1894. č. 84. odp. feuill. Rozmliaždiť sa jak: na brečku = roz- tlouci se. Phľd. 1893. 474. Rozmolovatělý. R. sýr. Wtr. St. nov. 209. Rozmrsk, u, m. R. kamene (žíla). Am. Orb. 85. Rozmrštivý. R. vlákno. Am. Orb. 99. Rozmrviti. I skála se r-ví = rozpadne. Phľd. XII. 689. Rozmuva, y, f. = rozmluva. Holíč. Phľd. 1895. 438. Roznábožniti. Kdyby se r-nil sluha s me- čem. Chč. S. 183. Roznáturený = rozhněvaný. Phľd. 1894. 202. Rozněžniti koho. Vy jste r-li děvušku. Kolc. 66., Lenu. II. 70. Roznídřiti m. roznítřiti Ž. kl. 106. 11. Roznik. R. lásky. Krs. Moor. 63. Roznítřiti, irritare. Gb. H. ml. I. 106. Cf. Roznídřiti (3. dod.). Rozóliš. Phľd. XII. 198. Rozom m. rozum. Vz Stejnění (3. dod.). Rozospatý = rozespalý. Phľd. 1893. 12. Rozpač. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46. Rozpačně. R. mysliti. Št. N. 108. Rozpaděrkovať = na kousky rozděliti, rozdrobiti. Přer. Brt. D. II. 380. Rozpakovati. Proti králi lid r-val. Tov. (Vlč. Lit, 214.). Rozpaprčený = rozhněvaný. Také slov. Phľd. 1894. 314. Rozpárok, rku, m., vz Obranka (3. dod.). Rozpaslý = rozpustilý. Zábř. Brt. D. II. 380.	Rozpásti. Rozpasúce se (mniši), jako koni na obroce. Chč. S. 259. Rozpatlati = rozmarniti. Kat. z Žer. I. 181., II. 175. Rozpek, u, m. = koláč z chlebového těsta. Záp. Mor. Brt. D. II. 481. Rozpěkně = velmi pěkně. Pekne, roz- pekne prosiť dakoho. Phľd. 1894. 549. Rozpěrák u vozu, zlin. rozpon, val. gľam. Brt. D. II. 443. Rozpínák, u, m., vz Spinka (3. dod.). Rozpiplaný. R. jazýček Francouzů (chlu- patý, mlsný). Stč. Kon. 89. Ŕozpískati, rozpištěti. Děti se rozpištěly, rozvřískaly. Světz. 1895. 26. Rozplakanee, nce, m. = rozplakaný. Us. Rozplakati. Nad ní by se kámen r-kal. Šml. VII. 67. Rozplaštiti sa = rozpleslcnouti se. Gúľa sa r-la na jeho pancieri. Phľd. 1895. 178. Rozploditelnosť, i, f. R. živoků. Ztk. 19. (3. vyd.). Rozplozovací ústroje. Vz Ott. IX. 1031. Rozpluha, y, f. Orat na r-hu = na sklad. Role se počne orati uprostřed, pak se oře s obou stran ke krajům a uprostřed je potom vyvýšenina. Záp. Mor. Brt. D. II. 380. Ru- chadlo (točák) nedělá skladů a. rozpluh. Duf. 241. Rozplyv, u, m. Po cestách jenom lidstva rozplyv zříti (velký počet). Słow. Lil. Ven. 117. Rozpnulina, y, f. Plošná r. krajiny. Mus. 1893. 459. Rozpočítávka (při dětských hrách). ČT. Tkč. Rozpohlaviti, dle pohlaví rozděliti. Am. Orb. 96., 98. Rozpon, u, m., vz Rozpěrák (3. dod.). Rozpósobení držeti. Půh. V. 71. Rozpósobiti. Nedrží (toho), jakž jest p. otec nás r-bil (rozdělil). Půh. IV. 433. Rozprach, u, m. = roztržka. V zámutném r-še. AlxBM. 184 Rozprasečiti se = rozmnožiti se (o hou- senkách, blechách, švábeeh, štěnicích a p.). Us. NZ. II. 614. — se komu kde. R-čil se se mu pod koleny svrabľavý výsyp. Phľd. XII. 55. Rozpraskaný. Led v kusy r-ný. Vrch. Tryz. 341. Rozprašovač, e, m., drosofor = přístroj, jímž tekutiny v mlhový prášek se rozstřikují. Vz Ott. VIII. 39. Rozprávka. To je řeč jako r. (dlouhá). Nov. Př 612. Rozprostovlasený. R. dívka. Wtr. Krj. I. 47., 4G. Rozprostovlasiti. — co komu: hlavu. Břez. Font. V. 451. Rozprostraněnosť. Mus. 1894. 445. Rozprotiti = rozděliti. Tam barva v pro- tivy se nerozprotila. Am. Orb. 95. Rozprotivování, n., Differenzierung. Am. Orb. 10. Rozprýskaný = rozpukaný. Brt. D. II. 380. Rozpučit. V III. 168. oprav se čím v: se kde. — co čím. Vajce nohou r. Phľd. 1895. 621. Spadl s peci hołúbek, r-číł si załudek