346

(=roztrhl; pukl mu). Brt., D. II.375. Mal sa
r. od zlosti (puknouti). Slov. Nov. Př. 555.

Rozpuka, y, f., vz Lolek, rostl.

Kozpukalka, y, f., Einschnittskeim, m.
Sterz. I. 775.

Rozpustilstvo = rozpustilství. Wtr. Krj.
I. 72.

Rozpustiti se = státi se rozpustilým.
GR. Nov. 23. 7.

Rozputnati. Klbko začalo sa rozputnávať
(rozvíjeti, rozbalovati), Phľd. 1896. 231.

Rozrameniti. Potok sa r-nil. Phľd. 1894.
146.

Rozrážiště, ě, n., Ausschlagplatz, m.,
v horn. Sterz. I. 350.

Rozražitý, vz Ražitý (3. dod.).

Rozřešiti. Opět se voda rozřeší = roz-
pustí, zmrzlá roztaje. AlxV. 2210. (Krok 1893.
62.).

Rozřezatelný, zerschneidbar. Am. Orb.
59.

Rozrostlý. R. strom. Bl. Gr. 336. Bor
r-lý po ústraní hor. Lerm. II. 119.

Rozrovnati slámu po sánkach. Phľd. 1895.
411.

Rozrôznenosť = rozrůzněnosť. It. Slo-
vákov. Phľd. 1893. 446.

Rozrúbený. Taxa dľa dôchodku r-ná (roz-
vržena), Phľd. 1894. 657.

Rozrůst, u, m. R. rostlin. Am. Orb. 97.

Rozrůstati. Rozrůstající stáří. Šf. (Mus.
1895. 75.).

Rozrývave. Zasmál se r. Světz. 1895.
559. b.

Rozsataniti se nač = rozzlobiti se. Kld.
IV. 89.

Rozskvrlý. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 65., 78. (liquefactus).

Rozsošiti. Plasty se rozsošují (rozdvojují).
Ott. XI. 593.

Rozsošná, é, f., vrch v Gemersku, Phľd.
XII. 337.

Rozspolčiti se s rozumem (minouti se
ho). Bml. VIII. 167.

Rozspraviti, vz Dřichmať (3. dod.).

Rozsrdený = rozhněvaný. Otec sú celí
r-ní. Phľd. XII. 542. (209., 1894. 15.). —
Pastr. L. 89.

Rozsrdiť sa. Phľd. XII. 654.

Rozsršený. Také na Slov. Phľd. 1894. 314.

Rozsiati se s kým = rozejíti se. Jak
s ním jsi se rozstala. Kolc. 138.

Rozsteskněný. Kká. Puš. Roz. 66.

Rozstřed, u, m. = rozstřídění. Zeměpisný
r. Metelka. Mus. 1893. 451.

Rozstrojiti koho, entkleiden. Panny se
r-ly spat, 1558. Wtr. Živ. c. 801.

Rozsuntiti koho = rozzlobiti. ČT. Tkč.

Rozsvediti se. Kolc. 52.

Rozsvítiti. Rozsvěť lépe než rozsviť. Gb.
H. ml. I. 211.

Rozsyp (sejp) = naplaveniny písku z řek
a potoků, Seifen. Vz Ott. XI. 593.

Rozsypalka, sedum acre. Tu dávají na
boule a krče, aby se rozsypaly. Mtc. 1894.
19., 332. R., senecio, vz Tvrdníček (3. dod.).

Rozsypati, rozespu, rozspu. O tvarech cf.
Gb. H. ml. 1. 178. A potom se rozespe. Háj.
Herb. 15. b. Už se rozsypal = zemřel. Phľd.
1894. 373.

Rozsypavec. Am. Orb. 85.

Rozsypový, Rait-. R. halda, Raithalde.
Sterz. II. 627.

Rozšafný. R-fen, fna, fno. Hospodář byl
r-fen. Št. N. 52., 53.

Rozšarpaný; -án, a, o. = otrhaný. R.
kabát = roztrhaný. Brt. D. II. 381.

Rozškohrtati obuv = sešmaťhati. ČT.
Tkč.

Rozštabárat = rozbourati. Kry r-ly splá-
vek. Brt. D. II. 381.

Rozštěpník, u, m., Deutel, m. (Hagel-
keil), v plav. Sterz. I. 668. b.

Rozšuměti se. Ledy r-ly se šumem. Šml.
VII. 187.

Rozšvajdaný = rozkolébaný (kdo švajdá).
Brt, D. H. 400.

Rozšvihati koho. Vlna je r-1 a (roztrhala
a odnesla). Phľd. 1895. 179.

Roztáč, e, m., tanec (Skreje). Brt, D. U.
381.

Roztahkrám, a, m. = kdo vše rozťahá
a potom neuklidí. Čejč. Hledík.

Roztancovaná (sukně). NZ. VI. 66.

Roztatáriť sa = rozveseliti se. Všecko
ožilo, r-rilo sa. Phľd. 1896. 27.

Rozteklý. R. nos (rozpláclý). Světz. 189i.
94. b.

Roztiskati se kam: na obě strany =
roztahovati se. ľhľd. XII. 198.

Roztísnúť = roztisknouti, roztáhnouti.
Phľd. 1896. 132.

Roztlapiť sa = na zemi se prostříti. Slov.
Zátur.

Roztlupiti = vtlupy rozděliti. Roztlupení
článku. Am. Orb. 105.

Roztočový. R, kulec (brouk). Klim. 297.

Roztoka, y, f., obec v Liptovsku, Phľd.
XII. 337.

Rozťókat se = rozmýšleti se. Záp. Mor.
Brt. D. II. 381.

Roztopáš, e, f. = prostopášnost. R-še
tropiti. Záp. Mor. Brt. D. II. 381. To je r.
a rozvejřenosť. Na Žďársku. Nár. list. 1895.
č. 110. feuill.

Roztopášník, a, m. Phľd. XII. 207.

Roztopčín, u, m., druh likérů. Mtc. 1895.
144.

Rozťoumati se = zahleděti se. ČT. Tkč.

Roztouženě milovati. Vrch. Tryz. 93.

Roztřepený. R. kštice, zerzaust. Vrch.
Rol. XXIII.—XXIX. 54.

Roztruchliti se nad čím. Mé srdce nad
tebou se r-lo. Vrch. Rol. XV1I.—XXII. 22.

Roztrušovadlo, a, n. R. guana, Guano-
streumaschine. Sterz. I. 1154. í).

Roztržitý. Panství r. (roztrhané, zpustlé).
Arch. XIV. 240.

Roztržkať = roztrhovati, rozdělovati.
Šverci so po dvoch r-li. Ovce r. po domech.
Brt. D. II. 381.

Roztýkati. Dokavadž jsem jiných tvých
písem nemiel a právě jich neroztýkal. Chč.
Mik. 412.

Roztýti. Jenž bieclh tak velikú velebností
roztyl pro množstvie zbožie. 1487. Krok.
1895. 202.

Rozum. Ale prešla som mu ja cez r. (vy-
zrála jsem naň); Bolo treba chytiť r. do hrsti;
ľri sprostom maj ty r. a pri múdrom ešte



	346

	(=roztrhl; pukl mu). Brt., D. II.375. Mal sa r. od zlosti (puknouti). Slov. Nov. Př. 555. Rozpuka, y, f., vz Lolek, rostl. Kozpukalka, y, f., Einschnittskeim, m. Sterz. I. 775. Rozpustilstvo = rozpustilství. Wtr. Krj. I. 72. Rozpustiti se = státi se rozpustilým. GR. Nov. 23. 7. Rozputnati. Klbko začalo sa rozputnávať (rozvíjeti, rozbalovati), Phľd. 1896. 231. Rozrameniti. Potok sa r-nil. Phľd. 1894. 146. Rozrážiště, ě, n., Ausschlagplatz, m., v horn. Sterz. I. 350. Rozražitý, vz Ražitý (3. dod.). Rozřešiti. Opět se voda rozřeší = roz- pustí, zmrzlá roztaje. AlxV. 2210. (Krok 1893. 62.). Rozřezatelný, zerschneidbar. Am. Orb. 59. Rozrostlý. R. strom. Bl. Gr. 336. Bor r-lý po ústraní hor. Lerm. II. 119. Rozrovnati slámu po sánkach. Phľd. 1895. 411. Rozrôznenosť = rozrůzněnosť. It. Slo- vákov. Phľd. 1893. 446. Rozrúbený. Taxa dľa dôchodku r-ná (roz- vržena), Phľd. 1894. 657. Rozrůst, u, m. R. rostlin. Am. Orb. 97. Rozrůstati. Rozrůstající stáří. Šf. (Mus. 1895. 75.). Rozrývave. Zasmál se r. Světz. 1895. 559. b. Rozsataniti se nač = rozzlobiti se. Kld. IV. 89. Rozskvrlý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65., 78. (liquefactus). Rozsošiti. Plasty se rozsošují (rozdvojují). Ott. XI. 593. Rozsošná, é, f., vrch v Gemersku, Phľd. XII. 337. Rozspolčiti se s rozumem (minouti se ho). Bml. VIII. 167. Rozspraviti, vz Dřichmať (3. dod.). Rozsrdený = rozhněvaný. Otec sú celí r-ní. Phľd. XII. 542. (209., 1894. 15.). — Pastr. L. 89. Rozsrdiť sa. Phľd. XII. 654. Rozsršený. Také na Slov. Phľd. 1894. 314. Rozsiati se s kým = rozejíti se. Jak s ním jsi se rozstala. Kolc. 138. Rozsteskněný. Kká. Puš. Roz. 66. Rozstřed, u, m. = rozstřídění. Zeměpisný r. Metelka. Mus. 1893. 451. Rozstrojiti koho, entkleiden. Panny se r-ly spat, 1558. Wtr. Živ. c. 801. Rozsuntiti koho = rozzlobiti. ČT. Tkč. Rozsvediti se. Kolc. 52. Rozsvítiti. Rozsvěť lépe než rozsviť. Gb. H. ml. I. 211. Rozsyp (sejp) = naplaveniny písku z řek a potoků, Seifen. Vz Ott. XI. 593. Rozsypalka, sedum acre. Tu dávají na boule a krče, aby se rozsypaly. Mtc. 1894. 19., 332. R., senecio, vz Tvrdníček (3. dod.). Rozsypati, rozespu, rozspu. O tvarech cf. Gb. H. ml. 1. 178. A potom se rozespe. Háj. Herb. 15. b. Už se rozsypal = zemřel. Phľd. 1894. 373.	Rozsypavec. Am. Orb. 85. Rozsypový, Rait-. R. halda, Raithalde. Sterz. II. 627. Rozšafný. R-fen, fna, fno. Hospodář byl r-fen. Št. N. 52., 53. Rozšarpaný; -án, a, o. = otrhaný. R. kabát = roztrhaný. Brt. D. II. 381. Rozškohrtati obuv = sešmaťhati. ČT. Tkč. Rozštabárat = rozbourati. Kry r-ly splá- vek. Brt. D. II. 381. Rozštěpník, u, m., Deutel, m. (Hagel- keil), v plav. Sterz. I. 668. b. Rozšuměti se. Ledy r-ly se šumem. Šml. VII. 187. Rozšvajdaný = rozkolébaný (kdo švajdá). Brt, D. H. 400. Rozšvihati koho. Vlna je r-1 a (roztrhala a odnesla). Phľd. 1895. 179. Roztáč, e, m., tanec (Skreje). Brt, D. U. 381. Roztahkrám, a, m. = kdo vše rozťahá a potom neuklidí. Čejč. Hledík. Roztancovaná (sukně). NZ. VI. 66. Roztatáriť sa = rozveseliti se. Všecko ožilo, r-rilo sa. Phľd. 1896. 27. Rozteklý. R. nos (rozpláclý). Světz. 189i. 94. b. Roztiskati se kam: na obě strany = roztahovati se. ľhľd. XII. 198. Roztísnúť = roztisknouti, roztáhnouti. Phľd. 1896. 132. Roztlapiť sa = na zemi se prostříti. Slov. Zátur. Roztlupiti = vtlupy rozděliti. Roztlupení článku. Am. Orb. 105. Roztočový. R, kulec (brouk). Klim. 297. Roztoka, y, f., obec v Liptovsku, Phľd. XII. 337. Rozťókat se = rozmýšleti se. Záp. Mor. Brt. D. II. 381. Roztopáš, e, f. = prostopášnost. R-še tropiti. Záp. Mor. Brt. D. II. 381. To je r. a rozvejřenosť. Na Žďársku. Nár. list. 1895. č. 110. feuill. Roztopášník, a, m. Phľd. XII. 207. Roztopčín, u, m., druh likérů. Mtc. 1895. 144. Rozťoumati se = zahleděti se. ČT. Tkč. Roztouženě milovati. Vrch. Tryz. 93. Roztřepený. R. kštice, zerzaust. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 54. Roztruchliti se nad čím. Mé srdce nad tebou se r-lo. Vrch. Rol. XV1I.—XXII. 22. Roztrušovadlo, a, n. R. guana, Guano- streumaschine. Sterz. I. 1154. í). Roztržitý. Panství r. (roztrhané, zpustlé). Arch. XIV. 240. Roztržkať = roztrhovati, rozdělovati. Šverci so po dvoch r-li. Ovce r. po domech. Brt. D. II. 381. Roztýkati. Dokavadž jsem jiných tvých písem nemiel a právě jich neroztýkal. Chč. Mik. 412. Roztýti. Jenž bieclh tak velikú velebností roztyl pro množstvie zbožie. 1487. Krok. 1895. 202. Rozum. Ale prešla som mu ja cez r. (vy- zrála jsem naň); Bolo treba chytiť r. do hrsti; ľri sprostom maj ty r. a pri múdrom ešte