353

Sajde m. sejde. Chir. 187. b. (Gb. H. ml.
I. 137.).

Sajhák, a, m., Giraffe, í. Am. Orb. 107.

Sajma, z Schablone. Mz. (List. til. 1892.
242.).

Sajr, a, m. = sýr. 1529. Arch. XIV. 364.

Sakač, e, m. = píjaný papír (Nedvědice).
Brt. D. II. 382.

Sakáček, čku, m. = mužská zastírá.
V Honte. Phľd. Ib94. 310.

Sáknouti. O tvarech cf. Gb H. ml. I. 109.

Sakrament, eufemisticky: saframent, sa-
fraport, tafraport, safrahnát, sakraholt, kakra-
holt, sakrholt, sakulent, safient, safiko, sago,
sak na ryby, sekyra mete, takra. Čes. 1. V.
449. Cf. Sakramentský.

Sakramentářský = kalvínský. 1617.
Wtr. Živ. c. 1. 340. Cf. Sakramentář.

Sakramentský. Eufem.: kakramentský,
sakraholt ký, sekyra mlejnská, saprlot, stafra,
safra a p. Čern. Př. 43. Cf. předcház. Sakra-
ment.

Sakrišta = sakristie. Wtr. St. Nov. 177.

Salaba August + 29./1. 1894.

Salačka, v, f. = chvojí uschlé, zčervenalé
(Jevíčko; jinde prask). Brt. D. II. 382.

Salaj, Salz. Vz Am. Orb. 55., 57., 61.

Salanky, f. = třešně. NZ. V. 522.

Salapča, míst. Jm. na Slov.

Salaš. Cf. Phľd. 1893. 763. Bez jednej ovce
bude salaš. Slov. Zátur. — S. = otevřená
ohrada pro vepřový dobytek v pražských
jatkách. Nár. list. 1895. č. 250. odp. — S.
také = ovce na bačovisku. Hle tam ženú ve-
liky salaš ovec. Val. Brt. D. II. 383. — S.
= nocleh. Večer hrne na salaš. Ve šviháčině.
Brt. D. II. 52a

Salašík, u, m., trať ve Frýdecku. Věst,
op. 1894. č. 4. 20.

Salát, čes. tanec. Vz NZ. III. 440.

Salcburky, hrušky, vz Cajpurky (3. dod.).

Salejtrilík, u, m. = sanitrník. Hrš. Nách.
I. 79.

Saliby, statek v Požúnsku. Phľd. XII. 552.

Sálice, e, f., od sálati. S. tepla. Am. Orb.
32, 106.

Sáliční obrazec Am. Orb. 30.

Salipyrin, lék od chřipky. Vz Nár. list.
1895. č. 59.

Šálit = sálati. Kamna sálijó. V Brněnsku.
Brt. D. II. 383.

Sallo zaječí = sádlo. Kalenice na Mor.
Mtc. 1894. 331.

Sallý = ssedlý. Sallé mlieko. Slov. Mtc.
1894. 109.

Salnitrovna, y, f. = salnitma. Hrš. Nách.
I. 79.

Salpa. Cf. Ott. VIII. 383.

Saľvon, u, m., vz Ryzľink (3. dod.).

Salyňská, é, f., přítok Mohelnice ve Frý-
decku. Věst. op. 1894. č. 4. 17.

1. Sám. S. slouží k označení výlučné pro-
tivy jednoho předmětu proti jiným. Cf. Mus.
fil. I. 315., 319. Přijdu sám = a) a ne jiný,
b) samoten. Ib. 320. Ona mi s velkým pláčem
pravila, že mistr Havelka dal právo na ni
i na samého (i. e. jejího muže) a dítky její
že zamkl. Byl jsem tam sám a sám (důrazné
naznačení samoty, osamělosti). Ib. 324. S.
s číslovkami řadovými vz v List. fil. 1896.

281. Celkový genitiv závislý na sám. Je ho
sama kůže a kosť (je samá kůže a kosť). Je
toho sám červ, sama pecka. Brt. D. II. 286.

2. Sám, u, m., z něm. Saum. Gh. H. ml.
I. 612.

Samar. Kedz v poharu majú, ta i s-ra
dzvihajú. Šariš. Phľd. 15-95. 377.

Samaří, ze Samaria. Br. Cf. Gb. H. ml. I.
133.

Samček, močku, m. S. žatecký (pivo) =
sanier. Wir. St, nov. 54.

Samice — větší rameno řek;/ někde se dě-
lící; někdy: jalová řeka. Věst. opav. 1894.
6., Pras. Těš. Ze požívají samice vody Bečvy,
ježto já k ní právo mám. Půh. VI. 26.

Samoběžec, žce, mi. = samohybec. Ztk.
27. (B. vyd.).

Samobílý — zcela bílý. S. šátek (N. Mě-
sto). Brt, D. II. 383.

Samobytnosť, i, f. S. kraje. Phľd. 1896.
624.

Samočinný. S. brzda v tiskacím stroji.
Vz Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill.

Samodílný. S. (= sklenná) polévka bram-
borová, nezasmažená (Žďársko). Brt. D. II.
481.

Samodružný. S. element, Vstnk. 72. a j.,
bod, paprsek. Ib. 68., 69.

Samodržectví, n. Moudré s. Zl. Jg. 362.

Samohlasenství. Mus. 1895. 516.

Samohláska. S-ky české a jich změny.
Cf. Gb. H. ml. I. 17. nn., 88. nn., List. fil. 1894.
47., Brt. D. II. 100.

Samohláskový. S. I, r (slabikotvorné).
Cf. Gb. 11. ml. I. 287. Vz násl.

Samohlasný. S. I, r, m, n. Cf. Gb. H.
ml. 1. 28., List. fil. 1894. 47.

Samohlt, a, m. = kdo chce vše sám po-
hltiti. Kotk. 172.

Samohráč, e, m. = kolovrátek, ariston a
p. Phľd. XII. 662.

Samochvalstvo. Phľd. 1893. 572.

Samokarakteristika, y, f. Vlč. Lit. 266.

Samokázeň, zně, f. Jeho s. byla nepře-
konatelná. Krok 1894. 330.

Samokolina, y, f. = kolečko ? Ukradl mi
osmery s-ny. Arch. XIII. 57.

Samokrutka, y, f., samokrutník, u, m. =
šlojíř z nití. XV. stol. Wtr. Krj. I. 103.

Samolístek, stku, m. = suřenka, devater-
ník, parnassia palustris. Brt. D. II. 505.

Samonávod, u, m., při vedení elektrického
proudu. KP. VIII. 118.

Samoopovrhování. Phľd. 1896. 486.

Samopašník. Phľd. XII. 139.

Samopisný vodoměr. Mus. 1895. 275.

Samořečící bytosť. Am. Orb. 32.

Samorost, a, m. (divoch). Ztk. 128. (3.
vyd.).

Samorození, n., vz Prvoživok.

Samosetba. Buková s. Chdt. v Nár. list.
1893. é. 306.

Samoschle, samoschlička, samoslička, y,
f. = tyč ze slabšího stromku lesního, jenž sám
od sebe uschl. Chod. NZ. IV. 319. Kteří drva
suchá neb samoschly vozí. XVI. stol. Cel. Pr.
m. II. 409.

Samoschválně něco činiti. 1665. Mtc.
1895. 140.